Investoři, kteří dnes přemýšlejí, kam směřovat 1 milion dolarů, stojí na křižovatce globální ekonomiky. Podmínky na trzích se mění kvůli geopolitickým tlakům, zásahům centrálních bank a vývoji technologických trendů, především v oblasti umělé inteligence. Odborníci se však shodují v jednom: ať je prostředí sebevíc turbulentní, klíčem je zůstat investovaný, diverzifikovat a soustředit se na dlouhodobé strukturální trendy. CNBC Pro proto položilo zkušeným stratégům zásadní otázku – jak by dnes sami rozdělili 1 milion dolarů? Výsledky ukazují, že investiční přístup závisí především na toleranci k riziku, přičemž všichni odborníci zdůrazňují potřebu pečlivé strategie a kvalitního výběru aktiv.
Pro investory s vyváženým rizikovým profilem je podle Citi Wealth nejlepší cestou udržovat portfolia rozprostřená napříč více třídami aktiv. Lui Chee Ming, vedoucí investičního poradenství pro jižní Asii, doporučuje diverzifikované portfolio, které těží z trvalých zisků a z pokračujícího růstu investic do umělé inteligence. Pro modelový milion dolarů doporučuje alokovat 60 % do akcií, 37 % do pevných výnosů, 2 % do komodit – zejména zlata – a 1 % do hotovosti.
Akciová složka se přitom výrazně opírá o americké společnosti s velkou tržní kapitalizací. Citi doporučuje konkrétně 38 % portfolia alokovat do velkých amerických firem, 13 % do rozvinutých trhů mimo USA a 9 % do rozvíjejících se trhů. Poznámka o mírném převažení Evropy a Číny naznačuje, že investoři začínají hledat příležitosti i mimo domovský trh Wall Street, zejména tam, kde dochází k obnově kapitálových výdajů a kde umělá inteligence začíná hrát významnější roli v průmyslových procesech.
Lui zdůrazňuje, že umělá inteligence představuje „nejvýznamnější strukturální růstový trend naší doby“. Přestože mnozí investoři mají obavy z vysokých valuací, Citi se domnívá, že dlouhodobá produktivní revoluce spojená s AI a současně uvolňující se měnová politika mohou podporovat výnosy ještě řadu let. Rizikem zůstává citlivost trhu na ceny a potenciální výkyvy způsobené geopolitikou.
Podobné rozložení nabízí i Chris Fasciano, hlavní tržní stratég společnosti Commonwealth Financial Network. Ten potvrzuje, že klasický rámec 60–40 zůstává nadále použitelný, i když vidí prostor pro posun směrem k americkým růstovým akciím. Podle něj je čas rozšířit portfolia po několika letech, kdy výkonnost amerického trhu výrazně překonávala mezinárodní konkurenci. Fasciano upozorňuje, že právě mezinárodní akcie mohou nyní nabývat na síle. Za zvláště atraktivní označuje regiony, které jsou „levné, ale s katalyzátorem“ — například evropské zbrojení nebo investice do infrastruktury.
Pro agresivnější investory se však doporučení výrazně mění. Lui z Citi uvádí, že ti, kteří mají vyšší toleranci k riziku, mohou zvýšit podíl akcií i tematických investic, především v oblastech jako AI, technologie nebo strukturální průmyslové výdaje. Mohou také zvážit strukturované produkty či soukromé trhy, které mají potenciál výrazněji zvýšit výnosy – ovšem za cenu vyšší volatility.
David G. Dietze, hlavní investiční stratég společnosti Dietze Wealth Management, jde ještě dál. Tvrdí, že velmi agresivní investoři mohou „ospravedlnit expozici vůči akciím až do výše 100 %“, pokud mají dostatečný investiční horizont a toleranci k tržním propadům.
Mezi správci bohatství, kteří pracují s nejmovitějšími klienty, panují ještě sofistikovanější strategie. Nancy Curtin, investiční ředitelka společnosti AlTi Global, navrhuje rámec, ve kterém 40 % připadá na akcie, 30 % na dluhopisy, 20 % na soukromé úvěry a 10 % na hotovost. Soukromé úvěry označuje za klíčovou složku, která nabízí atraktivní prémie proti veřejným dluhopisům, ale upozorňuje na nutnost pečlivého výběru správců vzhledem k rostoucímu riziku restrukturalizace.
Curtin zároveň vidí dlouhodobý potenciál generativní umělé inteligence, která podle ní může vést k mimořádně dlouhému inovačnímu cyklu a podpořit růst valuací. Navíc očekává posílení reindustrializace USA a boom kapitálových výdajů, což má podle ní investory motivovat k tomu, aby své investice do AI rozšířili také na průmysl, zdravotnictví, logistiku či rozvíjející se trhy.
Konzervativní investoři naopak hledají stabilitu. Citi doporučuje vyšší podíl pevných výnosů v kombinaci s dividendovými akciemi firem se silnými rozvahami. Dietze s tím souhlasí, ale varuje před vysoce výnosnými „junk“ dluhopisy. Doporučuje soustředit se na kvalitní dluhopisy se splatností do pěti let a pro americké investory také na daňově osvobozené komunální dluhopisy.
Zajímavý je i jeho sektorový pohled: upozorňuje na energetické firmy, které jsou podle něj přehlížené a obchodují s nízkými valuacemi kvůli přesunu pozornosti k jaderné energii a obnovitelným zdrojům. Domnívá se však, že nižší sazby podpoří ekonomiku a poptávku po energiích.
Dietze zdůrazňuje, že investoři by neměli přehnaně reagovat na krátkodobé změny politiky. Podle něj platí, že akcie mohou růst i během recese, protože trhy často hledí do budoucna a oceňují příznivé podmínky po zásazích vlád a centrálních bank.
