Evropské akciové trhy vstoupily do posledního plného obchodního týdne letošního roku v mírně pozitivní náladě. Investoři jsou však opatrní, protože před nimi stojí série důležitých událostí, které mohou výrazně ovlivnit směr trhů ještě před koncem roku. Klíčovou roli sehrají rozhodnutí hlavních centrálních bank, především Evropské centrální banky a Bank of England, ale také několik zásadních makroekonomických dat z USA a Evropy.
Na začátku pondělní seance si hlavní evropské indexy připsaly mírné zisky. Německý DAX, francouzský CAC 40 i britský FTSE 100 rostly v řádu desetin procenta, což naznačuje spíše vyčkávací postoj investorů než silnou nákupní vlnu. Trhy tak reagují na zlepšený globální sentiment po rozhodnutí americké centrální banky z minulého týdne, kdy Fed snížil úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Tento krok byl investory vnímán jako signál, že měnové podmínky by se mohly postupně uvolňovat.
Pozornost se nyní soustředí především na Evropskou centrální banku, která bude o měnové politice rozhodovat ve čtvrtek. Očekává se, že ECB ponechá svou klíčovou úrokovou sazbu na úrovni 2 %, a to již počtvrté v řadě. Pro investory však nebude klíčové samotné rozhodnutí, ale především doprovodný komentář a náznaky dalšího vývoje. Nedávná data ukázala, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí rostla tempem 0,3 %, což bylo výrazně lepší, než ECB předpokládala ve svých zářijových projekcích. To otevírá debatu o tom, zda by se v roce 2026 mohly sazby opět vydat vzhůru.
Neméně sledované bude rozhodnutí Bank of England. Zde je situace méně jednoznačná a trhy zvažují možnost těsného hlasování o snížení sazeb. Podle očekávání by mohl guvernér Andrew Bailey podpořit pokles základní sazby z 4,0 % na 3,75 %, přičemž výsledek hlasování by mohl být velmi vyrovnaný. Pro britské akcie i libru bude klíčové, jak centrální banka vyhodnotí vývoj inflace a ekonomické aktivity v nadcházejících měsících.
Vedle ECB a Bank of England budou tento týden rozhodovat o měnové politice také další evropské instituce, například švédská Riksbank či norská Norges Bank. I když jejich kroky nemají takový globální dopad, mohou ovlivnit regionální trhy a měny, zejména v severských zemích. Celkově tak bude tento týden jedním z nejvýznamnějších z hlediska měnové politiky v závěru roku.
Důležitým faktorem budou rovněž makroekonomická data ze Spojených států. Investoři se dočkají několika zpožděných statistik, včetně údajů o maloobchodních tržbách za říjen a především zprávy o zaměstnanosti za listopad. Předseda Fedu Jerome Powell po posledním zasedání jasně zdůraznil, že další kroky centrální banky budou silně závislé na datech. Právě vývoj trhu práce a inflace tak může ovlivnit očekávání ohledně dalšího snižování sazeb v roce 2026.
V Evropě se pozornost zaměří také na prosincové indexy PMI, které naznačí aktuální kondici průmyslu a služeb, a na údaje o spotřebitelské inflaci v eurozóně a Velké Británii. Tyto statistiky mohou ovlivnit výhled centrálních bank a dodat trhům další impulzy ještě před vánočními svátky.
Do globálního obrázku promlouvá i vývoj v Číně. Nejnovější data ukázala, že průmyslová produkce i maloobchodní tržby rostly pomaleji, než se očekávalo, a investice do fixních aktiv pokračují v nepříznivém trendu. To znovu oživilo otázky ohledně tempa růstu druhé největší ekonomiky světa a zvýšilo tlak na Peking, aby přišel s dalšími stimulačními opatřeními. Přetrvávají také obavy spojené s čínským trhem s nemovitostmi, zejména po problémech státem podporovaného developera China Vanke.
Na firemní úrovni už je evropská výsledková sezóna téměř u konce, přesto se objevily některé významné zprávy. Společnost Sanofi oznámila, že její experimentální lék neuspěl ve fázi 3 klinických testů, což přineslo negativní reakci trhu. Změny ve vedení oznámila také společnost Hikma Pharmaceuticals, což investoři rovněž bedlivě sledují.
K celkovému sentimentu přispívá i vývoj na trhu s ropou. Ceny ropy se po prudkém poklesu z minulého týdne mírně zotavily, když obchodníci zvažují možné narušení dodávek v souvislosti s napětím mezi USA a Venezuelou a zároveň spekulují o dopadech případného posunu v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Přesto zůstávají ceny pod tlakem obav z globálního přebytku nabídky.
Evropské trhy tak vstupují do závěru roku v prostředí zvýšené nejistoty, ale i s nadějí, že rozhodnutí centrálních bank a nová data poskytnou jasnější vodítka pro rok příští.
