Investiční strategie doporučená Warrenem Buffettem by byla v historii vždy z hypothetical dlouhodobého pohledu zisková.
Warren Buffett patří už více než šest desetiletí k nejrespektovanějším osobnostem světového investování. Od chvíle, kdy převzal kontrolu nad společností Berkshire Hathaway (BRK-A, BRK-B), vybudoval pověst investora, který dokáže dlouhodobě porážet trh. Přesto je jednou z jeho nejčastějších a nejkonzistentnějších rad pro běžné investory doporučení, aby se nepokoušeli o výběr jednotlivých akcií, ale místo toho investovali do širokého indexu amerických akcií.
Buffett opakovaně zdůrazňuje, že pro většinu lidí je nejrozumnější cestou indexový fond sledující index S&P 500 (^GSPC). Tento přístup považuje za jednoduchý, levný a historicky velmi účinný způsob, jak se podílet na růstu americké ekonomiky bez nutnosti složité analýzy jednotlivých firem.
Buffettovo doporučení vychází z realistického pohledu na schopnosti běžných investorů. Výběr jednotlivých akcií vyžaduje čas, disciplínu, znalosti účetnictví, konkurenčního prostředí i psychologickou odolnost. Podle Buffetta je to úkol, který většina lidí není ochotna nebo schopna dlouhodobě zvládat.
Ve svém dopise akcionářům z roku 2013 výslovně uvedl, že cílem neprofesionálních investorů by nemělo být hledání vítězů, ale vlastnictví širokého průřezu kvalitních podniků, které jako celek dlouhodobě porostou. Právě index S&P 500 tento princip splňuje, protože zahrnuje 500 největších amerických společností napříč všemi hlavními sektory ekonomiky.
Dalším klíčovým argumentem je skutečnost, že ani profesionální správci fondů nedokážou index dlouhodobě porážet. Méně než 15 % správců fondů zaměřených na velké americké společnosti dokázalo za poslední dekádu překonat výkonnost indexu S&P 500. Pokud se to nedaří většině profesionálů, je pravděpodobnost úspěchu u drobných investorů ještě nižší.
Jako konkrétní nástroj Buffett v minulosti doporučil Vanguard S&P 500 ETF (VOO), který patří mezi největší a nejznámější indexové fondy na světě. Tento fond kopíruje výkonnost indexu S&P 500 a poskytuje investorům expozici vůči přibližně 80 % amerického akciového trhu a zhruba 40 % globální tržní kapitalizace.
Fond zahrnuje jak růstové, tak hodnotové akcie ze všech 11 hlavních sektorů. Mezi nejvýznamnější zastoupené společnosti patří technologičtí lídři, spotřebitelské firmy, finanční instituce i průmyslové podniky. Tato struktura zajišťuje vysokou míru diverzifikace, která snižuje riziko spojené s problémy jednotlivých firem.
Často zmiňovaným rizikem je vyšší koncentrace největších titulů, protože deset největších společností tvoří zhruba 41 % váhy indexu. Tento fakt však není tak alarmující, jak se může zdát. Tyto firmy totiž zároveň generují přibližně třetinu celkových zisků indexu, což jejich vyšší váhu do značné míry ospravedlňuje. Jejich nadprůměrné ocenění odráží silnou tržní pozici a stabilní ziskovost.
Další významnou výhodou fondu Vanguard S&P 500 ETF je extrémně nízký nákladový poměr, který činí pouhých 0,03 %. To znamená, že investor zaplatí zhruba 3 dolary ročně z každých 10 000 dolarů investovaných do fondu, což dlouhodobě výrazně zvyšuje čistý výnos.
Dlouhodobá data podporují Buffettovu filozofii. Index S&P 500 od svého vzniku v roce 1957 nikdy nevykázal záporný výnos v žádném patnáctiletém období. To neznamená, že by krátkodobě neklesal, ale ukazuje to sílu dlouhého investičního horizontu.
Za posledních třicet let dosáhl index S&P 500 celkového výnosu přibližně 1 810 %, což odpovídá průměrnému ročnímu výnosu kolem 10,3 %. Toto období zahrnovalo technologickou bublinu, globální finanční krizi i pandemii, přesto index dokázal dlouhodobě růst.
Na tomto základě lze ilustrovat sílu pravidelného investování. Pokud by investor ukládal 400 dolarů měsíčně do fondu sledujícího S&P 500, historická data naznačují, že by po deseti letech dosáhl hodnoty přibližně 77 000 dolarů, po dvaceti letech zhruba 284 000 dolarů a po třiceti letech kolem 835 000 dolarů. Tyto výsledky vycházejí výhradně z historické výkonnosti indexu a nepočítají s žádnými spekulacemi.
Důležité je také to, že tento přístup nevyžaduje správné načasování trhu. Pravidelné investice rozkládají riziko nákupu v nevhodný okamžik a umožňují investorům těžit z dlouhodobého růstu bez nutnosti aktivního řízení.
Buffett nikdy netvrdil, že indexový fond musí být jedinou složkou portfolia. Naopak připouští, že investoři, kteří jsou ochotni věnovat čas analýze jednotlivých akcií, mohou kombinovat oba přístupy. Index S&P 500 může tvořit stabilní základ portfolia, zatímco jednotlivé akcie mohou přidat potenciál nadprůměrného výnosu.
Výhodou této kombinace je, že pokud se výběr akcií nepovede, portfolio nebude dramaticky zaostávat za trhem. Pokud se naopak podaří vybrat úspěšné tituly, může investor index překonat. Právě tato asymetrie rizika a výnosu činí Buffettovu strategii mimořádně atraktivní pro široké spektrum investorů.
Buffettova rada tedy není o hledání zázračných investic, ale o disciplíně, trpělivosti a respektu k historickým datům. A právě proto zůstává jeho doporučení indexového fondu S&P 500 jedním z nejkonzistentnějších investičních poselství posledních desetiletí.
