Finanční trhy vstoupily do středeční seance v nervózní náladě, když se do popředí dostalo geopolitické rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, které okamžitě ovlivnilo ceny ropy a nepřímo i globální akciové trhy. Klíčové dění se odehrávalo především ve Spojených státech, kde investoři zpracovávali kombinaci geopolitického napětí, nejednoznačných makroekonomických dat a pokračujících úvah o dalším vývoji měnové politiky Federálního rezervního systému. Asijské trhy na tento vývoj navázaly smíšenými reakcemi, přičemž jednotlivé regiony reagovaly rozdílně podle domácích faktorů i citlivosti na vývoj cen energií.
Impulzem pro globální pohyb trhů bylo rozhodnutí prezidenta Trumpa nařídit blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely. Tento krok přišel krátce poté, co americké síly minulý týden zabavily ropný tanker u venezuelského pobřeží, což bylo vnímáno jako výrazná eskalace tlaku na režim prezidenta Nicoláse Madura. Administrativa tímto krokem jasně signalizovala, že je připravena využít i tvrdší nástroje k prosazení své zahraniční politiky v regionu, což okamžitě vyvolalo obavy o plynulost dodávek ropy na světové trhy.
Právě reakce na ropném trhu byla jedním z nejviditelnějších důsledků tohoto rozhodnutí. Ceny ropy ve středu ráno prudce vzrostly, když americká referenční ropa zdražila o 73 centů na 56,00 USD za barel a ropa Brent posílila o 71 centů na 59,63 USD za barel. Tento pohyb přišel po delším období poklesu, kdy ceny tlačily dolů obavy z nadměrné nabídky a zpomalující globální poptávky. Investoři tak začali znovu zohledňovat geopolitická rizika, která mohou rychle změnit rovnováhu na energetickém trhu.
Na amerických akciových trzích se však tento vývoj nepromítl jednoznačně pozitivně. Úterní obchodování na Wall Street bylo rozporuplné, přičemž investoři reagovali především na smíšená data z americké ekonomiky. Jedna zpráva ukázala, že míra nezaměstnanosti v listopadu dosáhla nejhorší úrovně od roku 2021, což vyvolalo obavy o ochlazování trhu práce. Současně ale zaměstnavatelé vytvořili více nových pracovních míst, než ekonomové očekávali, což naznačilo, že ekonomika si stále udržuje určitou dynamiku.
Další důležitý signál přišel z maloobchodu, kde základní ukazatel síly tržeb amerických maloobchodních řetězců v říjnu vzrostl více, než se čekalo. Tento údaj naznačil, že spotřebitelé zůstávají relativně odolní i v prostředí vyšších úrokových sazeb a rostoucích cen. Přesto tyto protichůdné signály nepřinesly investorům jasnou odpověď na otázku, jakým směrem se bude americká ekonomika ubírat v příštích měsících.
Index S&P 500 v úterý klesl o 0,2 % na 6 800,26 bodů a zůstal tak jen těsně pod svým historickým maximem. Dow Jones Industrial Average odepsal výraznějších 0,6 % a zakončil na 48 114,26 bodech, zatímco technologický Nasdaq Composite dokázal mírně růst a připsal 0,2 % na 23 111,46 bodů. Rozdílný vývoj indexů odrážel pokračující přesuny kapitálu mezi sektory, zejména mezi technologiemi, energetikou a cyklickými odvětvími.
Zajímavé bylo, že energetické společnosti patřily paradoxně k největším poraženým, přestože ceny ropy začaly růst. Akcie společnosti APA Corporation (APA) klesly o 5,2 %, Marathon Petroleum (MPC) ztratila 4,7 % a Halliburton (HAL) oslabil o 4,3 %. Investoři totiž stále zohledňovali předchozí pokles cen ropy a obavy, že globální nabídka zůstává dostatečně vysoká na to, aby dlouhodobě omezila růst zisků v tomto sektoru.
Pozornost investorů se nadále soustředí také na inflaci a měnovou politiku. Smíšená data zatím výrazně nenarušila očekávání, že by Federální rezervní systém mohl v roce 2026 pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Čtvrteční inflační zpráva však bude klíčová, protože ekonomové očekávají, že ceny pro americké spotřebitele porostou rychleji, než by si centrální banka přála. Nedávné údaje navíc naznačily, že cenové tlaky u podniků zrychlují jedním z nejrychlejších temp od poloviny roku 2022.
Na tento americký vývoj navázaly asijské trhy smíšeným obchodováním. V Japonsku index Nikkei 225 oslabil o 0,3 % na 49 237,58 bodů, když investoři vyčkávali na rozhodnutí Japonské centrální banky o možném zvýšení úrokových sazeb. Slabší data o objednávkách strojů, které v říjnu meziměsíčně klesly o 6,8 %, posílily obavy z dalšího ochlazení výrobní aktivity.
Čínské trhy naopak mírně posílily. Hongkongský index Hang Seng vzrostl o 0,2 % na 25 291,44 bodů a index Shanghai Composite si připsal téměř 0,2 % na 3 831,43 bodů. Investoři zde reagovali především na selektivní nákupy a očekávání dalších podpůrných kroků ze strany čínských úřadů.
Výraznější růst zaznamenala Jižní Korea, kde index Kospi posílil o 0,7 % na 4 028,93 bodů. Tahounem byly technologické společnosti, zejména výrobci čipů, když akcie SK Hynix vzrostly o 2,8 % a Samsung Electronics o 3,6 %. Australský index S&P/ASX 200 naopak oslabil o 0,2 % na 8 581,00 bodů, což odráželo opatrnost investorů v prostředí globální nejistoty.
Na měnových trzích americký dolar posílil vůči japonskému jenu na 155,12, zatímco euro mírně oslabilo na 1,1732 USD. I zde se odrážela kombinace geopolitického napětí a očekávání dalšího vývoje americké měnové politiky.
