Ceny ropy ve středu zaznamenaly výrazný růst, když si připsaly více než jedno procento v reakci na nové geopolitické napětí vyvolané rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa. Ten nařídil „úplnou a totální“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které vplouvají do Venezuely nebo ji opouštějí. Tento krok přišel v citlivém období, kdy se trh s ropou potýká se slabší globální poptávkou, ale zároveň sleduje možné změny v dodávkách v důsledku geopolitických událostí. Právě kombinace těchto faktorů způsobila, že investoři začali znovu zohledňovat rizika spojená s nabídkovou stranou trhu.
Futures na ropu Brent vzrostly v ranních hodinách o 79 centů, tedy o 1,3 %, na úroveň 59,71 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate posílila o 77 centů, což odpovídá růstu o 1,4 %, na 56,04 USD za barel. Tento pohyb byl o to výraznější, že ještě v předchozí seanci se ceny pohybovaly poblíž pětiletých minim. Trh tehdy reagoval na pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, která by v případě dohody mohla vést k uvolnění západních sankcí vůči Moskvě a následnému zvýšení dodávek ropy na světové trhy.

Rozhodnutí prezidenta Trumpa však tuto dynamiku narušilo. Blokáda venezuelských tankerů znamená potenciální omezení exportu ropy ze země, která sice není klíčovým hráčem v globálním měřítku, ale její produkce má význam především pro některé regionální odběratele. Trump navíc uvedl, že vládu Venezuely nyní považuje za zahraniční teroristickou organizaci, čímž ještě zvýšil politickou i ekonomickou nejistotu kolem této jihoamerické země. Podle jednoho z amerických obchodníků s ropou by tento krok mohl ovlivnit dodávky v rozsahu 0,4 až 0,5 milionu barelů denně, což by teoreticky mohlo zvýšit ceny o jeden až dva dolary za barel.
Obchodníci v Asii však upozorňují, že samotná blokáda Venezuely není jediným důvodem středečního růstu cen. Významnou roli sehrálo také technické oživení trhu poté, co ceny ropy v předchozím dni klesly pod hranici 60 dolarů za barel. Tento pokles přilákal nákupní zájem části investorů, kteří vnímali nižší ceny jako krátkodobou příležitost. Podle některých účastníků trhu tak šlo spíše o kombinaci geopolitických zpráv a technických faktorů než o zásadní změnu fundamentálního výhledu.
Zároveň zaznívají hlasy, že růst cen nemusí mít dlouhého trvání. Někteří obchodníci se domnívají, že aktuální situace může být vhodnou příležitostí pro otevírání krátkých pozic, zejména pokud se pozornost trhu opět vrátí k jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou. Právě tato jednání zůstávají podle nich hlavním faktorem, který může v případě úspěchu výrazně zvýšit globální nabídku ropy a znovu zatlačit ceny směrem dolů.
Nejasnosti panují také kolem samotné realizace blokády. Není zřejmé, kolik tankerů bude skutečně zasaženo ani jakým způsobem budou Spojené státy opatření vymáhat. Zatím není potvrzeno, zda se Trumpova administrativa znovu obrátí na pobřežní stráž nebo námořnictvo, aby tankerům fyzicky zabránila v plavbě, podobně jako tomu bylo při nedávném zadržení jednoho plavidla u venezuelského pobřeží. V posledních měsících přitom USA do regionu vyslaly válečné lodě, což zvyšuje riziko další eskalace.

Situaci dále komplikuje skutečnost, že ne všechna plavidla přepravující venezuelskou ropu podléhají sankcím. Některé tankery přepravují ropu z Íránu a Ruska a sankce se na ně nevztahují. Zvláštní postavení má také společnost Chevron (CVX), jejíž tankery mohou na základě dříve uděleného povolení vyvážet venezuelskou surovou ropu do USA. Významným odběratelem venezuelské ropy zůstává Čína, pro kterou tvoří zhruba čtyři procenta celkových dovozů.
Analytici se shodují, že ropný trh je v tuto chvíli relativně dobře zásoben a krátkodobě neočekávají extrémní růst cen. Podle Emrila Jamila, senior analytika pro ropu ve společnosti LSEG, je prudký cenový skok nepravděpodobný, pokud nedojde k odvetným opatřením, která by narušila ropné a plynárenské systémy v celé Americe. V dlouhodobějším horizontu však může jakékoli trvalejší narušení dodávek podporovat zejména ceny těžších druhů ropy. Právě proto zůstává trh velmi citlivý na další politická rozhodnutí a jejich praktické dopady.