Americký dolar se chystá zakončit rok 2025 v červených číslech. Měna tak vymazala zisky z předchozího roku a klesla na úrovně, které jsme naposledy viděli v roce 2022, měřeno vůči koši měn. Tyto ztráty přicházejí navzdory tomu, že Federální rezervní systém držel sazby beze změny po většinu roku a následné obnovení snižování sazeb nebylo doprovázeno obzvláště holubičím postojem. Ačkoliv obavy z recese rychle opadly poté, co Trump ustoupil od svých původních celních hrozeb, inflační očekávání mírně vzrostla kvůli obavám, že vyšší odvody zvednou ceny amerického zboží. Fed tak neměl jinou možnost než zaujmout opatrný postoj, i když naznačil ochotu přehlížet dočasné výkyvy inflace, pokud neuvidí známky druhotných efektů.
S blížícím se koncem roku 2025 se obavy z prudkého nárůstu inflace vyvolaného cly ukázaly jako liché. Prvotní důkazy naznačují, že většina podniků absorbovala převážnou část nákladů na vyšší dovozní ceny, místo aby je přenesla na spotřebitele. To má však daleko ke šťastnému konci, který si mohl Trump přát. Důležitější je fakt, že inflace klesla jen minimálně, jelikož inflace ve službách – primární zdroj setrvačných cenových tlaků – zůstala zvýšená.
To naznačuje, že silná domácí poptávka je pro Fed větším problémem než cla. S ochlazujícím se trhem práce čelí Fed reálné hrozbě stagflace, která pravděpodobně nepoleví ani na začátku roku 2026. Obchodníci rychle předpokládali, že centrální banka bude reagovat silněji na rizika poklesu zaměstnanosti než na rizika růstu inflace. Předseda Fedu Jerome Powell, jehož funkční období končí v květnu, musel korigovat očekávání trhu směrem k pozvolnějšímu snižování sazeb.
Jelikož se však očekává, že Trump jmenuje jako jeho nástupce více holubičího kandidáta, mnoho investorů se drží svých sázek na několik snížení sazeb v roce 2026. Americká ekonomika, která vyvázla z obchodní války bez úhony, může podobně přežít i kolísavou jízdu na Wall Street. Existuje několik důvodů k optimismu. Bílý dům podepsal obchodní dohody s většinou zemí, čímž ukončil měsíce nejistoty pro podniky.
Ačkoliv obchodní rizika zcela nezmizela – například třístranná dohoda USMCA s Kanadou a Mexikem je připravena k projednání v červenci 2026 a roční obchodní příměří s Čínou vyprší v listopadu 2026 – Trumpovy novější kroky odrážejí spíše snahu o deeskalaci napětí. Je zřejmé, že Bílý dům si uvědomuje dopad, jaký mají vyšší cla na domácnosti a podniky. Vzhledem k tomu, že rok 2026 je rokem voleb v polovině volebního období, Trump tlačí na další úlevy. Pokud republikáni prosadí svou, většina amerických domácností by mohla do poloviny roku obdržet stimulační šek ve výši 2 000 USD.
Takový krok by byl vysoce inflační. Ačkoli se obchodní vztahy s některými zeměmi, jako je Čína, mohou v nadcházejícím roce snadno zhoršit, zdá se, že nejhorší celní šok je za námi. Stále existuje riziko dalších neočekávaných překvapení, jako je stres v likviditě bankovního sektoru, dluhová krize s rostoucími vládními výpůjčkami a samozřejmě krach AI. Za současného klimatu se však jakékoli oslabení pravděpodobně projeví spíše na začátku roku 2026, než se růst ve druhé polovině roku zrychlí díky snižování sazeb Fedu, Trumpovu zákonu „Big Beautiful Bill“ a potenciálně i stimulačním šekům.
Pro americký dolar je možná podstatnější, že Federální rezervní systém obnovil svou uvolňovací kampaň právě v době, kdy většina ostatních centrálních bank tu svou ukončila, přičemž některé dokonce zvažují zvýšení sazeb jako svůj další krok. Toto téma bude pravděpodobně dominovat minimálně v prvním čtvrtletí roku 2026. Proti japonskému jenu bude klíčovým testem, zda bude jakýkoli výprodej dolaru dostatečně velký na to, aby stlačil kurz pod klíčovou oblast podpory 140 jenů, kde dolaroví býci v posledních dvou letech třikrát zasáhli. Zklamání z toho, že Fedu v jeho cyklu uvolňování možná nezbývá více než jedno nebo dvě snížení, je jedním z faktorů, proč se dolar drží pevně vůči jenu.
V kombinaci s pochybnostmi o tom, kolikrát ještě bude Bank of Japan schopna zvýšit sazby, existuje ještě více důvodů nebýt příliš optimistický ohledně japonské měny. Investoři v současnosti plně započítávají pouze jedno zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ze strany BoJ v roce 2026, zatímco u Fedu vidí snížení sazeb pouze dvakrát. Divergence měnové politiky tak možná nemá příliš prostoru pro další prohlubování. Vzhledem k tomu, že jakýkoli negativní vývoj americké ekonomiky, který by přiměl Fed k agresivnějšímu snižování, by zároveň brzdil plány utahování BoJ (protože japonská ekonomika by byla také zasažena), existuje malá vyhlídka na výrazné zúžení spreadů výnosů mezi USA a Japonskem v roce 2026.
Investoři však mohou podceňovat pravděpodobnost, že BoJ zvýší sazby na více než 1,0 %. Nová vláda Sanae Takaichi již schválila dodatečný fiskální balíček ve výši 135 miliard USD, který by měl podpořit růst. Pokud navíc japonské podniky v roce 2026 již třetím rokem po sobě přislíbí zvýšení mezd o přibližně 5,0 %, BoJ bude mít odvahu držet se svých plánů na postupnou normalizaci politiky. Udržitelný růst mezd je pro BoJ klíčovým kritériem pro zvyšování sazeb, a tak by při absenci nové finanční nebo geopolitické krize a při zachování odolnosti americké ekonomiky mohla inflace v Japonsku nadále zůstat nad 2% cílem.
Takový výhled se však pravděpodobně nenaplní dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2026. Ve scénáři, kdy se dolar zotaví ze slabší první poloviny roku, by mohl být jen výjimkou a udržet si jakýkoli rostoucí trend i ve druhé polovině roku. V případě, že by došlo k rally na jenu, bude třeba sledovat oblast 127,50–130,00, protože její prolomení by mohlo odstartovat dlouhodobější vzestupný trend.
