Evropské akciové trhy se ve čtvrtek pohybovaly převážně bez výraznějších změn, protože investoři zaujali vyčkávací postoj před sérií důležitých rozhodnutí regionálních centrálních bank o nastavení měnové politiky. Obchodování bylo spíše opatrné a objemy zůstávaly utlumené, což odráželo nejistotu ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb a jejich dopadu na hospodářský růst v roce, který se blíží ke konci. Trhy se snaží najít jasnější směr v prostředí, kde se mísí signály o zpomalující inflaci, přetrvávajících geopolitických rizicích a rozdílných přístupech jednotlivých centrálních bank.
V ranních hodinách se německý index DAX obchodoval prakticky beze změny, britský FTSE 100 rovněž stagnoval a francouzský CAC 40 mírně posílil. Tento vývoj ukazuje, že investoři nejsou ochotni výrazně navyšovat riziko před klíčovými oznámeními, která mohou ovlivnit nejen krátkodobý sentiment, ale i strategické rozhodování v příštích měsících. Evropské akcie se v posledních týdnech pohybují v relativně úzkém pásmu, přičemž chybí jednoznačný impuls, který by trhy vyvedl z této rovnováhy.
Pozornost investorů se soustředí především na rozhodnutí Evropské centrální banky. Očekává se, že ECB ponechá základní úrokové sazby beze změny na úrovni 2 %, protože inflace se v eurozóně pohybuje poblíž střednědobého cíle a ekonomika zatím vykazuje určitou odolnost. Přestože růst zůstává spíše slabší, měnoví tvůrci politiky se zdráhají uspěchat další uvolňování, zejména v prostředí zvýšené nejistoty spojené s obchodní politikou Spojených států a globálním geopolitickým napětím. Trhy budou bedlivě sledovat zejména tón doprovodného komentáře a náznaky dalšího vývoje v roce příštím.
Vedle ECB zasedají také severské centrální banky. Riksbank i Norges Bank by podle očekávání měly ponechat sazby beze změny, čímž by uzavřely letošní rok bez dalších zásahů. Tyto instituce se potýkají s podobným dilematem jako ECB, tedy jak vyvážit slábnoucí inflační tlaky s rizikem příliš brzkého uvolnění politiky, které by mohlo znovu rozdmýchat cenové tlaky. Pro investory jde o další potvrzení, že evropský region jako celek směřuje spíše k opatrnému a postupnému přístupu.
Největší pozornost však ve čtvrtek poutá Bank of England. Trhy široce očekávají, že britská centrální banka sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů z úrovně 4,0 % na 3,75 %. Pokud k tomuto kroku dojde, půjde o nejnižší úroveň sazeb od začátku roku 2023. Rozhodnutí je podpořeno vývojem inflace ve Spojeném království, kde meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 3,2 % z říjnových 3,6 %. Tento pokles je vnímán jako důkaz, že restriktivní měnová politika začíná plnit svůj účel, a otevírá prostor pro opatrné uvolnění.
V korporátní sféře na sebe upozornily akcie společnosti BP, které posílily po oznámení změny ve vedení. Energetický gigant jmenoval novou generální ředitelkou Meg O’Neillovou, dosavadní šéfku společnosti Woodside. Do funkce nastoupí v dubnu a stane se nejen první generální ředitelkou jmenovanou mimo samotnou společnost, ale také první ženou v čele některé z pěti největších ropných společností na světě. Trh tuto zprávu přijal pozitivně, protože změna vedení může znamenat nový strategický impuls v době, kdy se energetický sektor nachází na rozcestí mezi tradiční těžbou a transformací směrem k udržitelnějším zdrojům.
Pozitivní náladu v energetickém sektoru částečně podporuje i vývoj cen ropy. Ty ve čtvrtek mírně vzrostly poté, co prezident Donald Trump nařídil blokádu sankcionovaných ropných tankerů vstupujících do Venezuely a opouštějících ji. Cena ropy Brent se posunula výše nad hranici 60 dolarů za barel a americká ropa WTI rovněž zaznamenala růst. Trh však zůstává obezřetný, protože navzdory tomuto krátkodobému impulzu ceny ropy stále směřují k týdennímu poklesu. Investoři zohledňují obavy z možného přebytku nabídky a také spekulace o možné mírové dohodě na Ukrajině, která by mohla zmírnit napětí na energetických trzích.
Celkově evropské akcie vstupují do závěru týdne v režimu vyčkávání. Rozhodnutí centrálních bank a jejich výhledy do příštího roku budou klíčové pro určení dalšího směru trhů. Investoři se snaží vyhodnotit, zda se blíží období stabilnějších sazeb, nebo zda budou muset nadále počítat s vyšší mírou nejistoty, která bude brzdit ochotu podstupovat riziko.
