Spojené arabské emiráty se v posledních letech posunuly do pozice jednoho z nejambicióznějších států v oblasti digitálních financí a kryptoměn. Podle některých odhadů má v zemi téměř tři miliony lidí zkušenost s kryptoměnami, což odpovídá zhruba třetině populace. Takto vysoká míra adopce nemá ve světě mnoho obdob a sama o sobě vysvětluje, proč se Emiráty staly jedním z klíčových hráčů globální kryptoměnové scény.
Ambice SAE však zdaleka nekončí u toho, že by obyvatelé a investoři pouze nakupovali digitální aktiva. Cílem je mnohem širší transformace: vybudovat zemi jako kryptoměnovou a fintech metropoli, která propojí inovace, kapitál a regulaci do jednoho funkčního celku. Tento přístup zapadá do dlouhodobé strategie ekonomické diverzifikace a snahy posílit roli regionu v globálním finančním systému.
Jedním z klíčových pilířů této strategie je důraz na regulační rámec, který patří k nejkomplexnějším na světě. Regulační orgány ve Spojených arabských emirátech se kryptoměnám a blockchainu systematicky věnují již přibližně sedm let, tedy výrazně dříve, než se tato oblast dostala do hlavního proudu zájmu mnoha západních vlád. Výsledkem je prostředí, které je pro globální firmy srozumitelné, předvídatelné a právně ukotvené.
Významným signálem tohoto přístupu bylo udělení první globální licence pro největší kryptoměnovou burzu Binance v rámci Abu Dhabi Global Market (ADGM), speciální ekonomické zóny v hlavním městě. ADGM funguje jako samostatné finanční centrum s vlastním dohledem a právním systémem, což umožňuje testovat nové finanční modely bez ohrožení stability celé ekonomiky.
Z pohledu globálních kryptoměnových firem je klíčové, že licence v rámci ADGM poskytuje jasnou odpověď na otázku regulatorního dohledu. Právě nejistota a roztříštěnost pravidel jsou v mnoha jiných jurisdikcích hlavní překážkou rozvoje kryptoměnového byznysu. Emiráty se naopak snaží dát najevo, že regulace není brzda inovací, ale nástroj, který umožňuje jejich dlouhodobý rozvoj.
Silnou roli v rozvoji digitálních financí hraje také stát a jeho kapitál. Státní investiční fondy Spojených arabských emirátů podle odhadů spravují aktiva v hodnotě přibližně dvou bilionů dolarů. Tyto prostředky jsou systematicky nasměrovány do projektů, které mají pomoci diverzifikovat ekonomiku a snížit závislost na fosilních palivech.
Digitální finance, decentralizované modely a blockchain jsou v tomto kontextu chápány nejen jako investiční příležitost, ale také jako infrastruktura budoucí ekonomiky. Cílem je zefektivnit bankovní služby, zrychlit a zlevnit přeshraniční platby a postupně omezit závislost na americkém dolaru v mezinárodních transakcích. Spuštění stablecoinu zajištěného dirhamem v letošním roce zapadá právě do této logiky – jde o snahu propojit národní měnu s digitálním finančním světem.
Dubaj a Abú Dhabí se díky tomu staly centry rychle rostoucího ekosystému kryptoměnových a blockchainových společností. Tento ekosystém zahrnuje nejen burzy a poskytovatele infrastruktury, ale také startupy, technologické firmy, investory a poradenské služby. Podle vyjádření zástupců výzkumné skupiny Citi Global Insights, spadající pod Citigroup (C), zde dnes existuje velmi prosperující prostředí, které podporuje další růst a přitahuje zahraniční kapitál.
Ačkoli Spojené arabské emiráty stojí v čele digitální finanční transformace v regionu, ostatní země Perského zálivu zaujímají odlišné postoje. Některé státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu zkoumají možnosti využití blockchainu, jiné však postupují mnohem opatrněji. Omán, Katar a Kuvajt zvolily zdrženlivý přístup, přičemž Katar a Kuvajt dokonce zavedly zákaz kryptoměn a stablecoinů.
Hlavním důvodem této opatrnosti je extrémní volatilita kryptoměnového trhu. Výkyvy cen, kdy může bitcoin během několika týdnů ztratit desítky procent hodnoty, zpochybňují jeho roli jako stabilního finančního aktiva. Kritici kryptoměn upozorňují, že jejich hodnota je z velké části založena na spekulaci, a varují, že státní podpora může legitimizovat aktiva, která podle nich postrádají vnitřní hodnotu.
Část kritiků zároveň tvrdí, že skutečný potenciál blockchainu neleží v kryptoměnách jako takových, ale spíše v tokenizaci reálných aktiv, například komodit nebo zlata. Tento pohled odráží širší debatu o tom, zda kryptoměny představují nový typ peněz, nebo spíše technologickou experimentální vrstvu nad tradičními finančními systémy.
Na druhé straně zaznívá argument, že bez aktivního zapojení státu a regulace se kryptoměny nikdy nestanou běžnou součástí finančního systému. Regulace je v tomto pojetí nutnou podmínkou pro to, aby digitální finance získaly důvěru široké veřejnosti, institucí a velkých investorů. Právě tento přístup je pro Spojené arabské emiráty typický: kombinace otevřenosti k inovacím a důrazu na dohled.
Strategie SAE v oblasti digitálních financí tak není založena na krátkodobém nadšení pro cenové růsty kryptoměn. Jde o dlouhodobou sázku na technologii, kapitál a institucionální rámec, který má zemi zajistit významnou roli v budoucím finančním uspořádání. Emiráty se snaží být místem, kde se budou formovat pravidla digitálních financí, nikoli pouze místem, které je pasivně přejímá.
V prostředí globální konkurence finančních center tak Spojené arabské emiráty využívají kombinaci kapitálu, regulace a politické vůle. Digitální finance zde nejsou izolovaným experimentem, ale součástí širší ekonomické a geopolitické strategie, jejímž cílem je udržet relevanci země i v době, kdy se svět postupně odklání od fosilních paliv a hledá nové zdroje růstu.
