Evropské akcie se v pátek obchodovaly v utlumeném duchu, ale na konci týdne, který zahrnoval řadu významných zasedání centrálních bank, zaznamenaly zdravé zisky.
Krátce po otevření evropských trhů se německý index DAX pohyboval mírně v kladných hodnotách, zatímco francouzský CAC 40 a britský FTSE 100 vykazovaly drobné ztráty. Tyto pohyby však byly minimální a odrážely spíše technickou konsolidaci než změnu nálady. Na týdenní bázi si DAX připisoval mírný zisk, zatímco akciové trhy ve Francii a Velké Británii směřovaly k solidnějšímu týdennímu růstu přesahujícímu jedno procento.
Klíčovým tématem týdne byla bezesporu měnová politika. Evropská centrální banka ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 2 %, což trh očekával. Přesto ECB investory zaujala tím, že zlepšila výhled hospodářského růstu eurozóny. Nové projekce počítají s růstem ekonomiky až o 1,4 % v roce 2025 a 1,2 % v roce 2026, což je o něco optimističtější scénář než v předchozích odhadech.
Prezidentka ECB Christine Lagarde na tiskové konferenci zdůraznila, že ekonomika eurozóny zůstává překvapivě odolná. Poukázala zejména na solidní růst ve třetím čtvrtletí, který byl tažen spotřebou domácností a investiční aktivitou. Tento komentář přispěl ke stabilizaci trhu, i když investoři zároveň zůstávají opatrní vzhledem k rozdílnému vývoji mezi jednotlivými zeměmi.
Například z Německa přišla v pátek méně povzbudivá zpráva. Index spotřebitelské důvěry, který zveřejňuje institut GfK, zaznamenal další výrazné zhoršení a dostal se na nejnižší úroveň za poslední měsíce. Němečtí spotřebitelé zůstávají pesimističtí ohledně vývoje ekonomiky i vlastních finančních vyhlídek, což naznačuje, že oživení největší evropské ekonomiky může být pomalejší, než by si trhy přály.
Pozornost investorů se soustředila také na Velkou Británii. Bank of England podle očekávání snížila úrokové sazby, nicméně následná komunikace vyvolala určitou nejistotu. Někteří členové bankovní rady upozornili na přetrvávající tlak na růst mezd a strukturální inflační faktory, které mohou brzdit rychlejší uvolňování měnové politiky. Slabší maloobchodní tržby za listopad zároveň poukázaly na křehkou důvěru britských spotřebitelů.
Centrální banky ve Švédsku a Norsku se rozhodly ponechat úrokové sazby beze změny, což dále podtrhlo celkový dojem, že evropská měnová politika vstupuje do fáze opatrného vyčkávání. Trhy tak po sérii zásadních rozhodnutí začaly vstřebávat nové informace a přehodnocovat další vývoj.
Do investorské nálady promluvila i politika. Lídři Evropské unie schválili rozsáhlý balíček finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur na následující dva roky. Financování má proběhnout prostřednictvím společného zadlužení, nikoli využitím zmrazených ruských aktiv. Tento krok sice vyvolal debaty o rozpočtové disciplíně, ale zároveň přinesl určitou míru jistoty ohledně dlouhodobé podpory Ukrajiny.
Na úrovni jednotlivých společností se pozornost soustředila například na maloobchodní řetězec WH Smith, který snížil výhled celoročního zisku kvůli slabším výsledkům.
Naopak kosmetická společnost Coty oznámila prodej svého zbývajícího podílu ve značce Wella investiční společnosti KKR, což investoři vnímali jako krok ke zjednodušení struktury firmy. Negativní sentiment zasáhl také sektor sportovního oblečení, kde akcie společností Adidas a Puma oslabily po slabších zprávách od společnosti Nike týkajících se prodejů v Číně.
Vývoj na komoditních trzích byl rovněž spíše tlumivý. Ceny ropy směřovaly k druhému týdennímu poklesu, když obavy z globálního přebytku nabídky převážily nad geopolitickými riziky. I zde se projevila kombinace vyčkávací nálady a snížených objemů obchodů.
Celkově tak evropské trhy uzavřely hektický týden v relativním klidu. Investoři nyní zřejmě čekají na nové impulzy, ať už v podobě dalších makroekonomických dat, výsledkové sezóny, nebo posunu v geopolitickém vývoji. Krátkodobě převládá stabilizace, zatímco dlouhodobý směr zůstává otevřený.
