Český bankovní sektor má za sebou velmi silné tři čtvrtiny roku. Bankám a spořitelnám v České republice vzrostl za prvních devět měsíců letošního roku souhrnný čistý zisk meziročně o 9,4 miliardy korun na 100,4 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních dat České národní banky. Výsledky potvrzují, že bankovní domy dokázaly efektivně využít zlepšující se ekonomické prostředí, rostoucí úvěrovou aktivitu a zároveň si udržely dobrou kvalitu svých portfolií.
Vedle samotného zisku roste i velikost bankovního sektoru jako celku. Bilanční suma bank ke konci září dosáhla 11,48 bilionu korun, což znamená meziroční nárůst o 616 miliard korun. Tento vývoj odráží nejen vyšší objem úvěrů, ale také obecný růst finanční aktivity v ekonomice. Analytici se shodují, že banky těží z kombinace stabilnějších úrokových sazeb, oživení poptávky po úvěrech a relativně příznivého makroekonomického vývoje.
Detailnější pohled na strukturu hospodaření ukazuje zajímavé posuny. Zisk z finanční a provozní činnosti bank vzrostl za tři čtvrtletí meziročně o 11,5 miliardy korun na 196,7 miliardy korun. Tento růst však nebyl tažen čistě úrokovými výnosy. Naopak, úrokové výnosy bankám klesly o 69 miliard korun na 338 miliard korun, což souvisí s postupným poklesem úrokových sazeb a změnou podmínek na trhu.
Pokles úrokových výnosů banky částečně kompenzovaly jinými zdroji příjmů. Výnosy z poplatků a provizí se meziročně zvýšily o 4,7 miliardy korun na 51,7 miliardy korun. Tento trend podle analytiků odráží změnu chování klientů, kteří častěji využívají investiční produkty a další finanční služby, jež generují poplatkové příjmy. Banky tak postupně diverzifikují své zdroje výnosů a snižují závislost na čistě úrokovém byznysu.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny banky v prvních devíti měsících roku výrazně profitovaly z pozitivního vývoje tuzemské ekonomiky. Úvěrová portfolia bank solidně rostou, přičemž hlavním tahounem jsou hypoteční úvěry. Spotřebitelé si je berou s vědomím relativní stability úrokových sazeb, což podporuje poptávku po bydlení i refinancování starších úvěrů.
Zároveň se bankám daří udržovat úrokové marže, a to především díky poklesu nákladů na financování klientských depozit. I při rostoucím objemu úvěrů domácnostem a firmám se podle analytiků kvalita portfolií bank dále zlepšuje. To odráží jak finanční kondici domácností, tak relativně dobrou situaci českých firem, které zvládají splácet své závazky bez výrazného nárůstu problémových úvěrů.
Podobně situaci hodnotí i analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Podle něj jde zotavení ekonomiky ruku v ruce s rostoucí úvěrovou aktivitou, přičemž produkce nových úvěrů pomáhá růstu čistých úrokových výnosů. Nízké náklady rizika pak umožňují bankám držet vysokou ziskovost i v prostředí, kdy část tradičních výnosů slábne.
Významným tématem zůstává také daň z neočekávaných mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Šest největších bank v Česku bude tuto daň platit i z letošních zisků, přičemž daňové přiznání za loňský rok podají až letos. Windfall tax byla schválena jako 60% daňová přirážka na nadměrný zisk, který je definován jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Podle Tomáše Cverny však tato daň banky v letošním roce výrazně neovlivní. Výběr z windfall tax by měl být podobný jako v loňském roce, tedy v řádu nižších až středních stovek milionů korun. V kontextu celkových zisků sektoru jde o částku, která nemění základní obrázek silné profitability českých bank.
Pohled na jednotlivé bankovní domy ukazuje, že růst zisků nebyl napříč sektorem rovnoměrný. Čistý zisk skupiny ČSOB vzrostl za tři čtvrtletí meziročně o 10 procent na 14,9 miliardy korun. Komerční banka (KOMB.PR) zvýšila čistý zisk o 8,3 procenta na 13,6 miliardy korun, zatímco Moneta Money Bank (MONET.PR) zaznamenala ještě výraznější růst o 15,7 procenta na 4,9 miliardy korun.
Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,62 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 2,2 procenta. Velmi silný výsledek oznámila Raiffeisenbank, jejíž zisk meziročně vyskočil o 57 procent na 7,84 miliardy korun. Jedinou výjimkou mezi velkými hráči byla Česká spořitelna, která zaznamenala mírný pokles čistého zisku o dvě procenta na přibližně 19 miliard korun.
Tyto rozdíly odrážejí odlišnou strukturu portfolií, míru zapojení do hypotečního trhu i rozdílné náklady spojené s financováním a rizikem. Celkově však čísla potvrzují, že český bankovní sektor zůstává velmi ziskový a odolný.
Souhrnné výsledky za první tři čtvrtletí ukazují, že české banky dokázaly využít příznivé ekonomické podmínky a zároveň se adaptovat na měnící se úrokové prostředí. Růst úvěrů, dobrá kvalita portfolií a zvyšující se význam poplatkových příjmů vytvářejí pevný základ pro stabilitu sektoru i do dalších období.
Přestože banky čelí regulatorním zásahům v podobě windfall tax a postupnému tlaku na marže, jejich celková finanční kondice zůstává silná. Český bankovní sektor tak i nadále patří mezi nejziskovější a nejstabilnější části domácí ekonomiky.
