Zveřejnění listopadových údajů o inflaci ve Spojených státech se stalo okamžitě politickým tématem.
Přestože samotná data nesla řadu omezení a metodických výpadků, tým prezidenta Donalda Trumpa je využil jako důkaz, že se inflační tlaky zmírňují a že se Američanům začíná ekonomicky ulevovat. Ekonomové však zůstávají výrazně opatrnější a upozorňují, že interpretace těchto čísel vyžaduje zdrženlivost a širší kontext.
Index spotřebitelských cen (CPI) za listopad meziročně vzrostl o 2,7 %, což bylo znatelně méně, než s čím počítal konsenzus trhu. Očekávání se pohybovala kolem 3,1 %, a právě tento rozdíl se stal hlavním bodem komunikace Bílého domu. Politická reakce přišla prakticky okamžitě a byla nebývale intenzivní.
Během prvních dvou hodin po zveřejnění dat se oficiální účet Bílého domu na sociálních sítích věnoval inflaci a cenám hned ve 14 samostatných příspěvcích. Komunikační strategie byla zřejmá: zdůraznit pozitivní překvapení a vytvořit dojem, že trend zpomalující inflace je nejen reálný, ale také trvalý.
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Američané mohou očekávat pokračování trendu nižších cen a vyšších mezd i v nadcházejícím roce. Prezident Trump šel ještě dál, když již den před zveřejněním dat ve svém projevu k národu prohlásil, že „inflace se zastavila“. Současně se opět snažil připsat předchozí růst cen politice administrativy Joea Bidena, která podle něj vedla k inflačním tlakům v prvních letech po pandemii.
Součástí argumentace Trumpova týmu byla i data o vývoji reálných mezd. Podle statistik Federální rezervní banky v St. Louis medián reálných týdenních výdělků výrazně poklesl během inflační špičky na začátku Bidenova mandátu, ale od roku 2022 vykazuje setrvalý růst. Právě tento údaj se stal klíčovým prvkem narativu, že i když ceny v minulosti rostly, kupní síla domácností se v posledních letech postupně zlepšuje.
Pozitivní tón komunikace se rychle promítl také na finanční trhy. Akciové indexy po zveřejnění dat posílily a úlevná rally naznačovala, že investoři vnímají slabší než očekávanou inflaci jako signál menšího tlaku na měnovou politiku.
Zatímco politická reprezentace reagovala s optimismem, ekonomové byli podstatně zdrženlivější. Upozorňovali především na to, že listopadová inflační data byla poznamenána uzavřením vlády, které narušilo běžný sběr a publikaci statistik. V důsledku toho chyběla detailní meziměsíční data za období od září, což významně omezuje analytickou hodnotu celého reportu.
Olu Sonola, vedoucí amerického ekonomického výzkumu ve společnosti Fitch Ratings, označil zveřejněná čísla za „celkově pozitivní“, ale současně zdůraznil, že kvůli nižší granularitě dat je třeba s jejich interpretací zacházet velmi opatrně. Podle jeho slov si trh na skutečně jasný obrázek o vývoji inflace bude muset počkat minimálně do dalšího měsíce, kdy by se měl statistický proces vrátit do standardního režimu.
Podobně se vyjádřil i Joe Brusuelas ze společnosti RSM, který ve své analýze upozornil, že jakákoli investiční nebo politická rozhodnutí založená pouze na listopadových datech mohou být zavádějící. Absence pravidelných meziměsíčních údajů podle něj znemožňuje posoudit krátkodobé trendy, které jsou pro měnovou politiku i pro investory klíčové.
Zajímavým aspektem celé debaty je selektivní práce s ekonomickými ukazateli. Zatímco inflační data byla okamžitě zdůrazňována, jiná čísla zůstala v pozadí. Ministerstvo práce totiž již v úterý před zveřejněním CPI informovalo, že míra nezaměstnanosti v USA vzrostla na 4,6 %, což představuje nejvyšší hodnotu za poslední čtyři roky.
Tento údaj se však v komunikaci Bílého domu objevoval jen okrajově. Prezident i jeho tým se soustředili především na otázku dostupnosti a cenové stability. V rámci středečního večerního projevu Trump oznámil nové finanční šeky pro vojáky, označované jako „válečnické dividendy“, které měly demonstrovat snahu administrativy reagovat na obavy domácností z rostoucích životních nákladů.
Politická kampaň kolem dostupnosti pokračovala i v terénu. Prezident měl naplánovanou další zastávku v Severní Karolíně a viceprezident JD Vance se vydal do Pensylvánie, kde ekonomickou situaci hodnotil známkou „A-plus-plus-plus“. Toto hodnocení se jen nepatrně lišilo od Trumpova vlastního výroku, který ekonomice přisoudil „A-plus-plus-plus-plus-plus“.
Celá epizoda kolem listopadové inflace ukazuje, jak výrazně se může lišit politický výklad ekonomických dat od analytického přístupu ekonomů. Čísla sama o sobě naznačují zpomalení inflace, ale zároveň nesou jasná metodická omezení, která brání vyvozování dalekosáhlých závěrů.
Z pohledu trhu i hospodářské politiky bude klíčové, zda se trend nižší inflace potvrdí v následujících měsících na základě kompletních a detailních statistik. Teprve poté bude možné posoudit, zda jde o trvalý posun, nebo pouze o krátkodobou odchylku v datech poznamenaných administrativními výpadky.
Do té doby zůstává listopadová zpráva především politickým nástrojem, nikoli definitivním důkazem obratu v inflačním vývoji. Ekonomická realita se bude dál odvíjet od kombinace cenového vývoje, trhu práce a měnové politiky – a právě tyto faktory budou v roce 2026 pod drobnohledem investorů i voličů.
