Broadway je už více než století jedním ze symbolů New Yorku. Zářivé vývěsky, plné sály a premiéry nových muzikálů každoročně přitahují miliony turistů i místních obyvatel a vytvářejí kulturní i ekonomické srdce města. V posledních letech se však za oponou odehrává méně oslnivý příběh. Broadwayské produkce se potýkají s prudkým růstem nákladů, zatímco ceny vstupenek nedokážou tento tlak plně vyrovnat. Výsledkem je paradox: návštěvnost je vysoká, tržby silné, ale ziskovost mizí.
Producenti dnes čelí rostoucím výdajům prakticky na všech frontách. Dražší je pronájem divadel, poplatky, práce i základní materiály. Symbolickým příkladem je dřevo, jehož cena se podle dostupných údajů od prosince 2016 zhruba zdvojnásobila. Přestože by se nabízelo promítnout vyšší náklady do cen vstupenek, trh má své limity. Příliš rychlé zdražování by část publika jednoduše vytlačilo.
Zdraví Broadwaye není jen otázkou kultury, ale i ekonomiky celého New Yorku. Jak připomíná Jason Laks, prezident Broadway League, divadelní průmysl zaměstnává přibližně 100 000 lidí ročně a do ekonomiky města přispívá zhruba 15 miliardami dolarů. Podle Laksa se však Great White Way stále častěji ocitá v červených číslech.
Situace se zhoršila zejména po pandemii, kdy Broadway kvůli omezením souvisejícím s Covid-19 zhasla na více než rok. Po návratu diváků sice přišla vlna zájmu, ale nákladová základna už byla výrazně vyšší. Výsledkem je prostředí, v němž i velmi navštěvované produkce jen obtížně dosahují návratnosti.
Data Broadway League ukazují, že letošní rok přinesl nejvyšší tržby za poslední dekádu a představení navštívilo více než 14 milionů lidí. Přesto podle The New York Times žádný z 18 muzikálů, které měly premiéru v minulé sezóně, nevykázal ke konci září zisk. V branži tak převládá skeptické pravidlo, že zhruba jedno z deseti představení se producentům skutečně finančně vrátí.
Rozpočty nových muzikálů v posledních letech dramaticky narostly. Produkce „Boop“, barevné představení inspirované postavou Betty Boop v moderním New Yorku, stála přibližně 26 milionů dolarů. Po zhruba čtyřech měsících hraní se investice podle dostupných informací nevrátila. Producent Jim Kierstead, který stojí za tituly jako „Kinky Boots“ nebo „Waitress“, upozorňuje, že zatímco dříve bylo možné uvést broadwayský muzikál za zhruba 13 milionů dolarů, dnes se rozpočty běžně pohybují nad hranicí 25 milionů.
Ceny vstupenek sice rostly, ale ne tempem, které by odpovídalo inflaci nákladů. Průměrná cena vstupenky se dnes pohybuje kolem 126 dolarů, zatímco v sezóně 2015–2016 činila zhruba 103 dolarů, což by po zohlednění inflace odpovídalo asi 140 dolarům. Reálně tedy publikum platí méně, než by odpovídalo růstu cen v ekonomice.
Řešení ale není prosté. Jak upozorňuje Kierstead, ceny lze zvyšovat jen do určité míry. Příliš drahé vstupenky by mohly publikum z trhu vytlačit, a tím situaci ještě zhoršit. Broadway tak stojí před dilematem: buď riskovat ztrátu diváků, nebo se smířit s nízkou ziskovostí.
Napětí se přenáší i na investory. James L. Walker Jr. vložil 50 000 dolarů do obnoveného uvedení „Cabaret at the Kit Kat Club“. Přestože představení odehrálo 592 regulérních večerů a tržby se blížily 100 milionům dolarů, investice se podle Walkera nevrátila. V srpnu proto podal žalobu na producenty, v níž tvrdí porušení smlouvy a úmyslné poškození investorů. Žalovaná společnost ATG Entertainment obvinění odmítá a usiluje o zamítnutí žaloby.
Zatímco tradiční broadwayské produkce hledají cestu z finanční pasti, off-Broadway scéna experimentuje. Příkladem je „Masquerade“, nové zpracování „Fantoma opery“ od Andrew Lloyd Webber. Diváci přicházejí v maskách, se sklenkou šampaňského, do proměněného šestipatrového uměleckého obchodu v centru Manhattanu. Produkce v hodnotě 25 milionů dolarů nabízí tajná hesla, interaktivní zážitek a umělecká díla známých jmen, včetně hudební legendy Boba Dylana.
Vstupenky na „Masquerade“ se pohybují v rozmezí 200 až 400 dolarů, přesto ani tento projekt zatím nevydělává. Producent Randy Weiner ale věří v dlouhodobý potenciál a doufá, že se show bude hrát řadu let, podobně jako původní „Phantom“. Zároveň přiznává, že interaktivní koncept nemusí být univerzálním řešením pro Broadway jako celek.
Navzdory všem problémům však mezi lidmi z oboru převládá přesvědčení, že Broadway se dokáže přizpůsobit. Podle Weinera jde o jedinečný newyorský zážitek, který nelze jednoduše nahradit. Otázkou zůstává, jaký obchodní model se v příštích letech prosadí a zda se podaří sladit umělecké ambice s ekonomickou realitou. Jedno je ale jisté: i když se náklady sčítají, show musí pokračovat.
