Společnost Oklo vstoupila na veřejný trh teprve nedávno, přesto už za sebou má mimořádně volatilní vývoj ceny akcií.
Výrobce mikroreaktorů, který se zaměřuje na nové formy jaderné energetiky pro průmyslové a odlehlé lokality, se v květnu dostal na burzu prostřednictvím fúze se SPAC. Akcie se po zahájení obchodování otevřely na úrovni 15,50 USD, následně prudce kolísaly a na konci prosince 2025 se obchodují kolem 80 USD. To znamená výrazné zhodnocení u firmy, která zatím negeneruje žádné tržby a zůstává ve fázi vývoje.
Otázka, kterou si investoři stále častěji kladou, zní jednoduše: má Oklo (OKLO) potenciál tuto valuaci v příštích pěti letech obhájit, nebo trh předbíhá realitu? Odpověď závisí na technologii společnosti, tempu regulačního schvalování i na tom, zda se očekávání ohledně poptávky po mikroreaktorech skutečně promění v dlouhodobé kontrakty.
Zájem o Oklo byl od počátku mimořádný. Výrazně k tomu přispěla skutečnost, že předsedou představenstva byl před vstupem na burzu Sam Altman, generální ředitel OpenAI. Tento detail přitáhl pozornost investorů v době, kdy trhy silně reagují na témata spojená s umělou inteligencí a energetickou infrastrukturou. Oklo je navíc spojováno s řešením problému spolehlivých zdrojů energie pro datová centra, armádu či odlehlé oblasti, kde tradiční energetická infrastruktura nestačí.
Klíčovým produktem společnosti je mikroreaktor Aurora. Ten má jednotkový výkon přibližně 1,5 MWe, což je nesrovnatelně méně než u klasických jaderných elektráren s výkonem okolo 1 GWe. Síla tohoto řešení však spočívá v modularitě. Více reaktorů Aurora lze nasadit společně a dosáhnout výkonu v rozmezí 15 až 100 MWe podle potřeb zákazníka. Tento přístup výrazně zjednodušuje logistiku i plánování projektů.
Dalším technologickým prvkem je použití kovových uranových palivových pelet. Ty jsou hustší, lépe odolávají vysokým teplotám a potenciálně mohou být levnější než tradiční oxidové palivo. Zásadní výhodou je i dlouhý palivový cyklus – doplnění paliva je potřeba pouze jednou za 10 až 20 let, zatímco u klasických reaktorů se jedná o interval jednoho až dvou let. Tyto vlastnosti podporují investiční příběh společnosti, i když zatím existují pouze na úrovni vývoje a pilotních projektů.
Přes technologické sliby stojí Oklo před zásadními výzvami. Společnost sice v září zahájila výstavbu svého prvního reaktoru Powerhouse v Idahu s maximálním výkonem 75 MWe a získala zakázku amerického letectva na malý reaktor pro základnu Eielson na Aljašce, avšak klíčové regulatorní povolení stále chybí. Americká jaderná regulační komise dosud neschválila kombinovanou žádost o licenci na nasazení a provoz těchto reaktorů.
Podle dostupných informací chce Oklo kompletní žádost podat do konce roku 2025. Následný schvalovací proces by měl trvat přibližně dva až tři roky. I při hladkém průběhu je proto nepravděpodobné, že by společnost dokázala nasadit první komerční mikroreaktory a začít generovat významnější příjmy dříve než v letech 2027 nebo 2028.
Oklo zároveň investuje do technologického zázemí. Spolupracuje se společností Siemens Energy, která má dodat parní turbíny a generátory pro přeměnu tepla z reaktorů na elektřinu. Tato spolupráce má být klíčová pro budoucí škálování technologie, nicméně i zde zůstává otázkou, jak rychle se podaří přejít od pilotních projektů k opakovatelnému komerčnímu nasazení.
$81.88Největší slabinou investičního příběhu Oklo je současné ocenění. S tržní kapitalizací kolem 13 miliard dolarů je společnost oceňována extrémně optimisticky vzhledem k očekávaným příjmům. Analytici předpokládají, že v roce 2027 by Oklo mohlo dosáhnout tržeb zhruba 16 milionů dolarů, přičemž by stále vykazovalo významnou čistou ztrátu. To znamená ocenění v řádu stovek násobků budoucích tržeb, což je obtížné obhájit i u rychle rostoucích technologických firem.
I pokud by Oklo splnilo ambiciózní scénář, kdy po zahájení provozu v roce 2027 poroste tempem 20 % ročně a do roku 2030 dosáhne tržeb přibližně 28 milionů dolarů, zůstává prostor mezi fundamenty a současnou valuací obrovský. Při konzervativnějším násobku tržeb by se tržní kapitalizace nacházela výrazně níže než dnes. Ani výrazně rychlejší růst by tento rozdíl zcela nevymazal.
To neznamená, že technologie Oklo nemá potenciál. Očekává se, že globální trh s mikroreaktory poroste v letech 2025 až 2035 tempem 17 % ročně, tažený především energetickými nároky cloudových a AI aplikací. Oklo navíc uzavřelo memoranda o porozumění a předběžné dohody s provozovateli datových center, které mohou v budoucnu přerůst v závazné kontrakty. Zároveň však firma čelí konkurenci zavedenějších hráčů, například společnosti Westinghouse, která plánuje testování vlastních mikroreaktorů v roce 2029.
Z pohledu dlouhodobého investora proto zůstává Oklo vysoce rizikovou sázkou. Technologie je slibná, ale časový horizont komercializace je dlouhý a současná cena akcií již odráží velmi optimistický scénář. Konzervativnější investoři mohou v sektoru jaderné energie hledat expozici spíše u etablovanějších firem, jako je například Cameco (CCJ) , které těží z růstu poptávky po jádru bez nutnosti spoléhat se na dosud neověřené technologie.
Oklo tak může být za pět let technologicky zajímavou firmou s prvním provozovaným reaktorem, ale z hlediska akciového trhu bude klíčové, zda se dnešní očekávání podaří přetavit do skutečných a opakovatelných příjmů. Bez toho zůstává současná valuace jen těžko udržitelná.
