Boom umělé inteligence se v roce 2025 stal jedním z hlavních faktorů, které zásadně proměňují rozložení bohatství na americké technologické scéně.
Nejbohatší zakladatelé a vrcholní manažeři technologických firem v USA letos společně navýšili své čisté jmění o více než 550 miliard dolarů. Tento růst je přímým důsledkem mimořádného investorského zájmu o společnosti, které stojí v centru rozvoje a komercializace umělé inteligence, a zároveň odráží širší růst akciových trhů.
Podle dat agentury Bloomberg vlastnilo 10 nejbohatších amerických technologických miliardářů ke konci obchodování v New Yorku na Štědrý den majetek v hodnotě téměř 2,5 bilionu dolarů v hotovosti, akciích a dalších investicích. Na začátku roku přitom jejich společné jmění činilo zhruba 1,9 bilionu dolarů. Tento nárůst probíhal souběžně s tím, že index S&P 500 vzrostl o více než 18 %, což vytvořilo příznivé prostředí zejména pro technologické akcie.
Technologičtí lídři těžili především ze stovek miliard dolarů, které byly globálně investovány do čipů, datových center a produktů umělé inteligence. Právě tyto oblasti se staly klíčovými stavebními kameny současné technologické expanze. Růst hodnoty společností zaměřených na AI se rychle promítl do osobního bohatství jejich zakladatelů a hlavních akcionářů.
Současně se však v posledních měsících objevily i obavy z investiční bubliny, což vedlo k částečnému snížení některých zisků. Přesto zůstává převládající nálada na trzích optimistická a investoři nadále sázejí na to, že masivní výdaje do infrastruktury a aplikací umělé inteligence se v dlouhodobém horizontu vyplatí.
Na absolutním vrcholu žebříčku technologických miliardářů zůstává Elon Musk, jehož čisté jmění letos vzrostlo téměř o 50 % na 645 miliard dolarů. Během roku se pouze krátce propadl z první příčky, když ho v září předstihl zakladatel Oraclu.
Muskův majetek prudce narostl v roce, kdy si zajistil balíček odměn u společnosti Tesla (TSLA) v hodnotě 1 bilionu dolarů a zároveň se výrazně zvýšila hodnota jeho soukromé raketové společnosti SpaceX, která dosáhla ocenění 800 miliard dolarů.
Vývoj Muskova jmění ukazuje, jak silně mohou být osobní finance technologických lídrů navázány nejen na burzovně obchodované firmy, ale i na strategicky významné soukromé společnosti působící v klíčových odvětvích budoucnosti.
Jedním z nejvýraznějších vítězů boomu umělé inteligence je Jensen Huang, zakladatel výrobce čipů Nvidia (NVDA) . Společnost se díky masivní poptávce po čipech pro AI rychle rozrostla a stala se největší kótovanou firmou na světě s tržní kapitalizací přesahující 4 biliony dolarů.
Huangovo čisté jmění dosáhlo 156 miliard dolarů, což ho řadí na osmé místo mezi nejbohatšími americkými technologickými manažery. Z dostupných dokumentů o cenných papírech vyplývá, že během roku prodal akcie v hodnotě více než 1 miliardy dolarů, čímž realizoval část zisků plynoucích z mimořádného růstu hodnoty společnosti Nvidia.
Prodeje akcií se neomezily pouze na Nvidii. Jeff Bezos prodal letos akcie společnosti Amazon (AMZN) v hodnotě 5,6 miliardy dolarů, zatímco Michael Dell prodal akcie své technologické společnosti Dell (DELL) v hodnotě více než 2 miliardy dolarů. Tyto kroky ukazují, že i při silném růstu trhu někteří zakladatelé aktivně diverzifikují své osobní portfolio.
Naopak Mark Zuckerberg zaznamenal pokles v žebříčku nejbohatších technologických lídrů. Hodnota jeho jmění klesla poté, co akcie společnosti Meta (META) oslabily v reakci na obavy investorů z vysokých výdajů na infrastrukturu AI a nákladných odměn pro špičkové výzkumníky v této oblasti.
Výrazný nárůst jmění zaznamenal také zakladatel společnosti Oracle (ORCL) , a to poté, co firma oznámila uzavření
Zuckerberg i Ellison byli v žebříčku předstiženi spoluzakladateli Googlu, Larrym Pagem a Sergejem Brinem. Jejich čisté jmění vzrostlo na 270 miliard, respektive 255 miliard dolarů, protože společnost Alphabet (GOOGL) dosahuje pokroků ve vývoji vlastních modelů umělé inteligence a specializovaných čipů.
Výjimkou mezi desítkou nejbohatších byl Bill Gates, jehož čisté jmění se meziročně snížilo. Důvodem byl pokračující prodej akcií společnosti Microsoft (MSFT) , jehož cílem je financování rozsáhlých filantropických aktivit.
