Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda vyslal na konci roku jasnější signál, že japonská měnová politika se bude i nadále posouvat směrem k vyšším úrokovým sazbám.
Důvodem je rostoucí přesvědčení centrální banky, že se ekonomika přibližuje udržitelnému dosažení 2% inflačního cíle, a to v kombinaci s růstem mezd. Ueda tak naznačil, že nedávné zvýšení sazeb – které je dostalo na nejvyšší úroveň od roku 1995 – pravděpodobně nebylo poslední.
Ve svém projevu na konferenci pořádané podnikatelskou lobby Keidanren guvernér zdůraznil, že chování firem i domácností se v posledních letech mění. Především napjatý trh práce vede podniky k větší ochotě zvyšovat mzdy a současně promítat vyšší náklady do konečných cen. Tento posun je podle Uedy klíčový pro to, aby se Japonsko definitivně vymanilo z dlouhého období velmi nízké inflace a stagnujících mezd.
Ueda ve svém vystoupení uvedl, že dosažení cenové stability na úrovni 2 % doprovázené růstem mezd se neustále přibližuje. To je významný posun oproti předchozím letům, kdy inflace v Japonsku často oscilovala kolem nuly a růst mezd byl slabý nebo žádný. Podle guvernéra se v důsledku nedostatku pracovní síly změnilo chování podniků při stanovování mezd a cen, což posiluje šance na udržení mírného inflačního prostředí i v dalších letech.
Zároveň upozornil, že reálné úrokové sazby zůstávají výrazně nízké, a proto má centrální banka prostor k dalšímu zpřísňování politiky, pokud se její základní ekonomický scénář naplní. Tento scénář předpokládá pokračující mírný růst cen a mezd, který by měl být stabilní, nikoli pouze dočasný.
Ueda rovněž uvedl, že pravděpodobnost realizace tohoto základního scénáře se zvyšuje. Jinými slovy, Bank of Japan je si stále jistější, že současný inflační vývoj není jen krátkodobým výkyvem způsobeným externími šoky, ale odrazem hlubších změn v domácí ekonomice.
Projev na konferenci Keidanren byl vnímán jako o něco tvrdší než tisková konference po posledním zasedání centrální banky. Ueda totiž jasně naznačil, že banka je připravena pokračovat ve zvyšování sazeb, pokud ekonomický výhled zůstane příznivý. To posílilo očekávání investorů, že Bank of Japan ještě zdaleka neskončila s normalizací měnové politiky.
Podle nedávného průzkumu agentury Bloomberg většina pozorovatelů Bank of Japan očekává, že by ke zvýšení sazeb mohlo docházet zhruba v půlročních intervalech. Uedova slova tuto představu podporují, i když konkrétní načasování dalších kroků zůstává otevřené.
Důležitým prvkem jeho vystoupení byl také dopad na měnový kurz. Na rozdíl od situace po minulém zasedání, kdy jen oslabil, Ueda tentokrát jasnějším výhledem dalšího zpřísnění politiky přispěl ke stabilizaci japonské měny. Slabý jen totiž představuje pro centrální banku riziko, protože zvyšuje dovozní ceny a může dále podporovat inflační tlaky.
Inflace v Japonsku se již více než tři a půl roku drží na úrovni 2 % nebo výše, což z krize životních nákladů učinilo jedno z hlavních politických témat. Premiérka Sanae Takaichi čelí tlaku veřejnosti, protože domácnosti v posledních letech zaznamenaly pokles reálných mezd. Právě tento vývoj přispěl ke dvěma významným volebním neúspěchům vládní Liberálně demokratické strany v posledních celostátních volbách.
Na stejné akci, kde vystoupil Ueda, Takaichi vyzvala představitele firem, aby zvyšovali mzdy rychleji než inflaci. Podle ekonomů je pravděpodobné, že vláda další zvýšení sazeb podpoří, pokud by slabý jen hrozil dalším nárůstem dovozních cen a tím i inflačních tlaků.
Ueda připustil, že právě kurz jenu může sehrát roli v rozhodování o načasování dalších kroků centrální banky. Někteří pozorovatelé upozorňují, že přetrvávající slabost měny by mohla Bank of Japan přimět k rychlejšímu zvýšení sazeb, než se nyní očekává.
Guvernér zdůraznil, že změny v obchodních praktikách naznačují, že japonská ekonomika je robustnější než v minulosti. Firmy jsou častěji ochotny přenášet vyšší náklady na spotřebitele a cenová očekávání domácností i podniků rostou. To vše přispívá k udržení pozitivní inflace.
Podle Uedy se tím výrazně snižuje pravděpodobnost návratu k takzvané „nulové normě“, tedy stavu, kdy mzdy a ceny téměř nerostou. Tento stav byl pro Japonsko typický po dlouhá desetiletí a představoval jednu z hlavních výzev hospodářské politiky země.
Celkově lze Uedovo vystoupení chápat jako signál, že normalizace japonské měnové politiky postupuje. Bank of Japan si je stále jistější, že kombinace mírné inflace a růstu mezd je udržitelná, a je připravena tomu přizpůsobit úrokové sazby. Pro investory i politické představitele to znamená, že éra extrémně uvolněné měnové politiky se v Japonsku postupně chýlí ke konci, i když tempo tohoto procesu zůstává opatrné a závislé na dalším vývoji ekonomiky.
