Ceny ropy zahájily nový týden růstem poté, co v závěru minulého týdne prošly výrazným výprodejem. Investoři reagovali především na skutečnost, že mírové snahy vedené Spojenými státy o ukončení války na Ukrajině zatím nepřinesly konkrétní výsledky. Trh si tak znovu začal připomínat, že geopolitická rizika spojená s konfliktem zůstávají aktuální, i když růst cen ropy zůstává omezen přetrvávajícími obavami z možného přebytku nabídky v příštích letech.
Během asijského obchodování vzrostly futures na ropu Brent s únorovou expirací přibližně o 0,9 % na úroveň kolem 61 dolarů za barel. Americká ropa West Texas Intermediate zaznamenala podobný růst a obchodovala se poblíž 57 dolarů za barel. Tento pohyb navázal na páteční propad, kdy oba kontrakty ztratily více než 2,5 % a smazaly většinu zisků, které si ropa připsala na začátku týdne. Trh tak zůstává vysoce citlivý na politické zprávy i na očekávání ohledně budoucí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Výraznou roli v posledních dnech sehrála diplomacie kolem Ukrajiny. Tržní sentiment se v pátek prudce zhoršil poté, co se objevily náznaky obnovených jednání, která vzbudila naděje na možné příměří a postupné ukončení téměř tři roky trvající války. Jakékoli signály směřující k míru jsou pro ropný trh zásadní, protože by mohly vést ke snížení geopolitické rizikové prémie, která ceny ropy podporuje od začátku ruské invaze.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskyim se dostala velmi blízko možné dohodě. Oba lídři však zároveň přiznali, že klíčové a nejcitlivější otázky zůstávají nevyřešeny. Právě absence konkrétního průlomu nakonec vedla k tomu, že se ceny ropy v pondělí stabilizovaly a mírně odrazily ode dna. Obchodníci si totiž uvědomili, že rychlé řešení konfliktu a s ním spojený návrat sankcionovaných ruských dodávek na globální trh je stále spíše teoretickou možností než bezprostřední realitou.
Jakákoli důvěryhodná mírová dohoda by přitom mohla mít na ropný trh zásadní dopad. Snížení geopolitického napětí by pravděpodobně vedlo k poklesu cen, protože by se snížila riziková prémie, která je v cenách ropy dlouhodobě započítána. Zároveň by se otevřela otázka postupného uvolňování sankcí a návratu části ruské produkce, což by ještě více zvýšilo tlak na globální nabídku.
Právě nabídka ropy je dalším klíčovým tématem, které v současnosti omezuje růst cen. Řada analytiků a prognostických agentur upozorňuje, že v roce 2026 by mohla globální produkce ropy převýšit poptávku. Produkce producentů mimo OPEC nadále roste, zatímco tempo růstu spotřeby v některých regionech zpomaluje. Tyto obavy drží investory v opatrnosti a brání výraznějšímu růstu cen, i když krátkodobé geopolitické impulzy mohou trh dočasně podpořit.
Dalším faktorem, který ceny ropy v poslední době podporuje, je napětí mezi Spojenými státy a Venezuela. Washington v posledních týdnech zvýšil tlak na venezuelský ropný sektor, a to prostřednictvím opatření zaměřených jak na vývoz, tak na odběratele této ropy. Tato opatření fakticky omezují dodávky od jednoho z členů OPEC, což pomáhá vyrovnávat obavy z nadbytku nabídky jinde ve světě.
Celkově tak ropný trh zůstává rozkročený mezi krátkodobými geopolitickými riziky a dlouhodobějšími strukturálními obavami z přebytku nabídky. Neúspěch mírových jednání kolem Ukrajiny poskytuje cenám ropy dočasnou oporu, avšak bez jasného zlepšení fundamentů bude prostor pro výraznější růst pravděpodobně omezený. Investoři proto budou v nadcházejících měsících pečlivě sledovat nejen další vývoj konfliktu, ale také data o globální produkci, zásobách a výhledu poptávky.
