Rok 2025 se zapíše jako jeden z nejzásadnějších v historii umělé inteligence.
Technologie, která byla ještě před několika lety vnímána hlavně jako nástroj v pozadí digitálních služeb, se během jediného roku stala jedním z hlavních hybatelů ekonomiky, politiky i společenské debaty. Stovky miliard dolarů investic, tisíce zrušených pracovních míst, nové otázky kolem duševního zdraví a stále hlasitější diskuse o regulaci – to vše spojuje právě AI. A přestože už dnes výrazně formuje svět kolem nás, většina expertů se shoduje, že její dopad teprve začíná být vidět.
Zlomovým bodem se stal nástup generativních modelů, zejména chatbotů, které se staly běžnou součástí každodenního života milionů lidí. Od chvíle, kdy byl v roce 2022 uveden ChatGPT od OpenAI, se umělá inteligence přesunula z technologických laboratoří přímo do domácností, škol i kanceláří. V roce 2025 už AI neovlivňovala jen to, jak lidé vyhledávají informace nebo komunikují online, ale stále častěji zasahovala i do rozhodování firem, fungování států a osobních vztahů.
Jedním z nejviditelnějších rysů roku 2025 bylo rozšíření umělé inteligence daleko za hranice obrazovek. Chatboti a generativní modely se staly součástí vyhledávání, sociálních sítí i e-commerce platforem. Režimy založené na AI dnes určují, jakým způsobem lidé vstupují do internetu, jaké informace vidí jako první a jak s nimi pracují. Tím se z AI stala vstupní brána k digitálnímu světu, což má hluboké společenské důsledky.
Zároveň se AI stala výrazným politickým tématem. Prezident USA Donald Trump ji v roce 2025 označil za strategickou technologii a učinil z ní jeden ze základních pilířů svého druhého funkčního období. Významnou roli sehrály i technologické společnosti, především výrobci čipů. Generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) se stal důležitou součástí širší debaty o technologické dominanci USA a americká administrativa využívala procesory AI také jako nástroj v obchodních jednáních s Čínou.
Trumpova administrativa zároveň představila akční plán pro AI, který se zaměřil na omezení regulace a podporu využívání umělé inteligence ve státní správě. Součástí byla i kontroverzní výkonná nařízení, jejichž cílem bylo zabránit jednotlivým státům vytvářet vlastní pravidla pro AI. Tento krok ocenila část technologického sektoru, ale vyvolal obavy u zastánců bezpečnosti a ochrany spotřebitelů, kteří varují před nedostatkem odpovědnosti technologických firem.
Vedle politických a ekonomických otázek se v roce 2025 dostala do popředí také bezpečnost AI a její vliv na duševní zdraví. Média i soudy řešily případy, kdy měli AI společníci přispět k psychickým problémům, zejména u mladistvých. Některé žaloby tvrdily, že chatboti v krizových situacích selhali nebo dokonce poskytovali nevhodné odpovědi.
V reakci na to oznámily společnosti jako OpenAI či Character.AI zavedení nových bezpečnostních opatření, včetně rodičovských kontrol a omezení konverzací pro teenagery. Meta zároveň uvedla, že plánuje umožnit rodičům blokovat svým dětem interakce s AI postavami na Instagramu. Přesto odborníci upozorňují, že tato opatření jsou teprve prvním krokem.
Psychiatři a odborníci na etiku varují, že chatboty se stále častěji stávají prvním místem, kam se lidé obracejí pro emocionální podporu. To s sebou nese rizika, protože současné modely nejsou schopny nahradit klinický úsudek, pracují s omezeným kontextem a mohou vytvářet falešný pocit porozumění. Očekává se proto, že v roce 2026 se debata o regulaci a ochraně uživatelů ještě vyostří, zejména pokud dojde ke střetům mezi federálními a státními orgány.
Rok 2025 byl také rokem masivních investic do infrastruktury datových center. Společnosti jako Microsoft, Amazon a Meta utratily desítky miliard dolarů za rozšíření kapacit, aby zvládly rostoucí poptávku po výpočetním výkonu. Podle odhadů společnosti McKinsey by do roku 2030 mohly globální investice do datových center dosáhnout téměř 7 bilionů dolarů.
Tento investiční boom ale zároveň vyvolal obavy z přehřátí trhu. Někteří investoři se ptají, zda tempo výdajů nepředbíhá skutečný ekonomický přínos AI. I proto byli manažeři technologických gigantů během letošních konferencí pod tlakem, aby vysvětlovali, kdy a jak se tyto investice začnou vracet. Část analytiků upozorňuje, že podobně jako u jiných převratných technologií může přijít období korekce.
Dopad AI se projevil i na trhu práce. V roce 2025 došlo k rozsáhlému propouštění v technologickém sektoru. Amazon propustil tisíce zaměstnanců, Meta zredukovala týmy v oblasti AI a podobné kroky učinily i další firmy. Tyto změny byly často odůvodňovány snahou fungovat efektivněji v éře umělé inteligence. Zároveň však vzniká otázka, zda AI povede spíše k úbytku pracovních míst, nebo k jejich transformaci.
Odborníci se shodují, že v roce 2026 se debata posune od otázky, zda je AI důležitá, k tomu, jak rychle a nerovnoměrně se její dopady šíří. Očekává se více dat o vlivu AI na produktivitu, nové nástroje pro měření jejího ekonomického přínosu a také intenzivnější diskuse o tom, kdo z technologické revoluce profituje a kdo zůstává pozadu.
Jedno je však jisté: změny, které AI odstartovala v roce 2025, nejsou dočasné. Umělá inteligence se stala strukturální součástí moderní společnosti a její vliv bude v následujících letech spíše sílit než slábnout.
