Rok 2026 má ambici stát se zlomovým obdobím pro globální kosmický průmysl.
Kombinace technologického pokroku, rostoucí konkurence a výrazného přílivu kapitálu vytváří prostředí, které může zásadně proměnit dosavadní rozložení sil.
Odvětví raketových startů, jehož hodnota se dnes odhaduje na zhruba 600 miliard dolarů, vstupuje do fáze, kdy se testují nové generace nosných raket, rozšiřují se lunární a meziplanetární plány a zároveň se začínají projevovat limity infrastruktury.
V centru pozornosti stojí především SpaceX, ale rok 2026 má být také obdobím, kdy se výrazněji prosadí konkurenti v čele s Blue Origin a Rocket Lab (RKLB) . Současně roste tlak ze zahraničí, zejména z Číny a Evropy, což dává celému sektoru globální rozměr.
Pro rok 2026 se u SpaceX skloňují tři klíčová témata: potenciální IPO, raketa Starship a další růst provozní dominance. Podle informací agentury Bloomberg News by případný vstup společnosti na burzu mohl přinést více než 30 miliard dolarů a zvýšit valuaci firmy z přibližně 800 miliard dolarů až na 1,5 bilionu dolarů. Takový krok by překonal dosavadní rekord IPO společnosti Saudi Aramco z roku 2019 a znamenal by „zemětřesení pro kosmickou ekonomiku“, jak jej popsal šéf investiční společnosti Seraphim Space.
Z provozního hlediska si SpaceX upevnila výsadní postavení už v předchozích letech. V roce 2024 uskutečnila 138 orbitálních misí, což představovalo více než polovinu všech globálních startů, a v roce 2025 jejich počet vzrostl na 165. Klíčovým pracovním koněm zůstává Falcon 9, jehož opakovaně použitelný první stupeň umožnil výrazně snížit náklady a zvýšit kadenci startů.
Rok 2026 má být ale především rokem Starshipu. Tato 404 stop dlouhá raketa nové generace je zásadní nejen pro Muskův dlouhodobý plán kolonizace Marsu, ale i pro lunární programy a další komerční využití. SpaceX nyní staví třetí generaci Starshipu a Super Heavy Boosteru, které mají nabídnout výrazné technologické zlepšení. Součástí testů má být dokování na oběžné dráze a přenos paliva mezi loděmi, což je klíčový předpoklad pro hlubokovesmírné mise. Společnost rovněž zvažuje vyslání první bezpilotní Starship na Mars v roce 2026, i když zůstává otázkou, zda bude vozidlo připraveno včas na příslušné přenosové okno.
Ačkoli SpaceX zůstává lídrem, americký trh se postupně zaplňuje dalšími hráči. Významnou roli zde hraje Blue Origin, kterou založil zakladatel Amazonu (AMZN) Jeff Bezos. Po letech pomalejšího vývoje zaznamenala firma průlom s raketou New Glenn, která dosáhla oběžné dráhy a při druhém testu se podařilo zachránit její motor. Společnost plánuje vyrábět dvě verze této rakety, z nichž jedna má přímo konkurovat Falconu Heavy.
Blue Origin má navíc ambiciózní lunární plán. Na začátku roku 2026 chce vypustit nákladní modul Blue Moon Mark 1, který má na Měsíc dopravit zařízení NASA a sbírat klíčová data. Tento krok je součástí příprav na větší lunární zakázku v hodnotě 3,4 miliardy dolarů, o niž firma soutěží s konkurenty.
Důležitým hráčem je také Rocket Lab, která se s raketou Electron stala druhým největším poskytovatelem startů v USA pro malé satelity. V roce 2026 se očekává první test rakety Neutron, opakovaně použitelného nosiče střední třídy, jenž by mohl konkurovat Falconu 9. Pokud se testy podaří, Rocket Lab by se posunula do úplně jiné ligy než dosud.
Vedle těchto jmen stojí i další společnosti, například Firefly Aerospace, která plánuje návrat rakety Alpha po předchozím selhání, či Intuitive Machines, jež se soustředí na lunární přistávací moduly. Celý ekosystém tak získává na šíři, ale zároveň naráží na nové limity.
Rychlý růst počtu poskytovatelů startů má i svou odvrácenou stranu. Jak upozorňují odborníci z odvětví, skutečným úzkým hrdlem se může stát infrastruktura, zejména dostupnost startovacích ramp. Kosmodromy na Floridě a v Kalifornii patří už dnes k nejvytíženějším na světě a americké vesmírné síly budou muset investovat miliardy dolarů do jejich modernizace. Existuje praktický limit, kolik startů lze z jednoho místa provést, aniž by to narušilo letecký provoz a každodenní život v okolí.
Současně nelze podceňovat zahraniční konkurenci. Čína v posledním desetiletí výrazně posílila podporu svého komerčního kosmického sektoru. Šanghajská burza oznámila zrychlení IPO procesu pro firmy vyvíjející opakovaně použitelné rakety a společnost LandSpace se připravuje na vstup na burzu v roce 2026. Přestože čínské pokusy o záchranu prvního stupně zatím nebyly úspěšné, tempo vývoje naznačuje, že rozdíl vůči USA se může postupně zmenšovat.
Také Evropa se snaží dohnat ztrátu. Evropské země a instituce investovaly v roce 2024 do komerčního kosmického sektoru přibližně 16 miliard eur a tento objem má dále růst. Evropská investiční banka oznámila úvěrové programy zaměřené přímo na kosmický průmysl a jednotlivé státy, včetně Německa a Francie, plánují výrazné navýšení výdajů v oblasti vesmírné obrany a technologií.
Rok 2026 tak pravděpodobně nepřinese jen technologické milníky, ale i zásadní posun v globální konkurenci. Kosmický sektor vstupuje do fáze, kdy už nepůjde pouze o to, kdo má nejlepší raketu, ale také o to, kdo dokáže zvládnout infrastrukturu, financování a geopolitický tlak. Pro investory i průmysl samotný to znamená období mimořádných příležitostí, ale i nových rizik.
