Rok 2026 se na finančních trzích rýsuje jako období zásadních posunů, které budou formovat nejen chování investorů, ale i širší ekonomické prostředí.
Některé události jsou prakticky jisté, jiné se jeví jako velmi pravděpodobné, a další zůstávají otevřené vývoji, jenž může překvapit i zkušené tržní pozorovatele. Právě tato kombinace jistoty, očekávání a nejistoty dává roku 2026 jeho specifickou dynamiku. Následující čtyři předpovědi je proto vhodné chápat spíše jako rámec pro uvažování o tom, kam se mohou klíčové příběhy posunout, než jako přesný scénář budoucnosti.
Prvním výrazným tématem bude pokračující debata o tom, zda se sektor umělé inteligence nenachází v bublině. Technologičtí giganti, kteří dominovali investičním titulům v roce 2025, však ani přes rostoucí skepsi investorů nemění strategii. Velké společnosti si mohou dovolit masivní výdaje na datová centra, výpočetní výkon a vývoj velkých jazykových modelů, protože jejich hlavní byznysy v oblasti reklamy, softwaru, cloudu a elektronického obchodu generují dostatečné marže. Právě tato finanční síla jim umožňuje absorbovat i projekty, které jsou zatím ztrátové. Diskuse o přehnaných valuacích proto pravděpodobně neutichne, ale případné otřesy se s větší pravděpodobností dotknou menších technologických hráčů a čistě AI společností, nikoli největších jmen na trhu.
Druhým klíčovým bodem bude závěr působení Jerome Powella v čele Federálního rezervního systému. Powellovo dědictví je již nyní předmětem debat, přičemž jeho zastánci vyzdvihují schopnost udržet nezávislost centrální banky v politicky vypjatém prostředí. Sám Powell opakovaně zdůrazňuje, že jeho cílem je předat nástupci ekonomiku ve stabilním stavu a inflaci směřující ke dvěma procentům. Tento ideální scénář se však do konce jeho mandátu pravděpodobně nenaplní. Přechod k novému vedení Fedu bude téměř jistě provázen politickými tlaky a nejistotou, která může zastínit i případný pokrok v boji s inflací. Trhy se tak budou muset vyrovnat s obdobím zvýšené volatility a nejasných signálů ohledně budoucí měnové politiky.
Třetí předpověď se týká rychlého rozmachu predikčních trhů, které se v roce 2026 mohou stát výraznější součástí finančního ekosystému. Platformy napojené na tradiční investiční aplikace, jako je Robinhood Markets (HOOD) nebo Coinbase (COIN), umožňují investorům sázet na výsledky reálných událostí, od politických rozhodnutí až po korporátní transakce. Tyto trhy jsou často vnímány jako nový způsob měření sentimentu, protože propojují kolektivní očekávání s finanční motivací. Zároveň však poroste i odpor veřejnosti a regulátorů, kteří budou upozorňovat na rizika spojená s masovým hazardem, potenciální manipulací a etickými otázkami. Podobně jako u sportovních sázek se tak i u predikčních trhů dá očekávat střet mezi inovací a regulací.
Čtvrtým zásadním tématem bude rozšíření takzvaného „obchodování s Muskem“. Pokud byla investice do společnost Tesla Inc. (TSLA) v minulých letech pro mnoho investorů způsobem, jak vsadit na osobnost Elon Musk, rok 2026 může nabídnout další alternativu v podobě IPO SpaceX. Vstup této raketové společnosti na burzu by se mohl stát největším IPO v historii a otevřel by investorům přímý přístup k Muskovi ambiciózním plánům v oblasti kosmického průmyslu. Zároveň by to mohlo odvést část pozornosti i kapitálu od Tesly, zejména pokud by se výroba robotaxi setkala se zpožděním nebo technickými komplikacemi. Na druhé straně by úspěch SpaceX mohl Muskovo impérium dále posílit a prohloubit jeho propojení s prioritami federální vlády, což by mu zajistilo další politický i ekonomický vliv.
Celkově tak rok 2026 slibuje kombinaci strukturálních změn, technologických ambicí a politických posunů, které budou formovat investiční prostředí napříč trhy. Investoři budou muset pečlivě rozlišovat mezi krátkodobým šumem a dlouhodobými trendy, protože právě ty mohou rozhodnout o tom, kdo z těchto předpovědí vyjde jako vítěz a kdo ponese náklady přechodného období nejistoty.
