Akcie společnosti Chevron zaznamenaly v úterý výrazný propad a staly se nejslabším titulem v indexu Dow Jones Industrial Average.
Tento vývoj představoval ostrý obrat oproti předchozímu dni, kdy akcie těžily z optimismu kolem výjimečného postavení společnosti Chevron ve Venezuele. Trh si však velmi rychle uvědomil, že politická změna v zemi automaticky neznamená rychlé zlepšení podmínek pro těžbu ropy ani okamžitý růst hodnoty zapojených společností.
Úterní pokles akcií společnosti Chevron (CVX) patřil k největším jednodenním procentním ztrátám za poslední měsíce a zároveň ukončil pětidenní růstovou sérii. Šlo o nejvýraznější propad od dubna, kdy akcie reagovaly na šokující celní opatření oznámená prezidentem Donald Trump. Tentokrát však nebyly hlavním spouštěčem nové regulace, ale spíše vystřízlivění investorů z přehnaných očekávání spojených s venezuelskou ropou.
Chevron si v posledních dvou desetiletích udržel přítomnost ve Venezuele i v době, kdy většina konkurentů zemi opustila. Společnosti jako Exxon Mobil(XOM) a ConocoPhillips (COP) odešly během vln vyvlastňování, které začaly na přelomu tisíciletí za vlády Hugo Chávez a pokračovaly i pod vedením prezidenta Nicolás Maduro. Právě tato historická zkušenost byla jedním z důvodů, proč investoři dlouhodobě považovali Chevron za společnost s unikátní pozicí pro případ budoucího oživení venezuelského ropného sektoru.
Na papíře Chevron skutečně vypadá jako přirozený vítěz. Společnost se podílí přibližně pětinou na současné produkci ropy ve Venezuele a má zkušenosti i infrastrukturu potřebnou pro těžbu těžké venezuelské ropy. Přesto se v úterý začalo hlasitěji ozývat varování, že návrat amerických ropných společností do země nebude ani rychlý, ani jednoduchý. Investoři tak přehodnotili své krátkodobé sázky na prudké zlepšení vyhlídek Chevronu.
Podle analytiků je klíčovým problémem politická nejistota. Významné zvýšení produkce by podle nich vyžadovalo nejen stabilnější a tržně orientovanou vládu, ale také masivní příliv soukromého kapitálu a spolupráci mezi řadou aktérů, kteří spolu v minulosti často stáli v ostrém konfliktu. Analytik společnosti Morningstar upozorňuje, že i v optimistickém scénáři může proces obnovy venezuelského energetického sektoru trvat roky, nikoli měsíce.
Venezuela dnes produkuje zhruba jeden milion barelů ropy denně, což je zlomek úrovní z konce 90. let. Někteří odborníci sice připouštějí, že by se produkce mohla relativně rychle zvýšit k hranici 1,5 milionu barelů denně, návrat k historickým hodnotám kolem 3,5 milionu barelů by však znamenal zásadní přestavbu celého sektoru. Právě tento časový horizont začal investory znepokojovat, protože snižuje atraktivitu krátkodobých sázek na výrazný růst.
Zástupci rafinérského sektoru přitom dávají najevo, že by o venezuelskou ropu zájem byl. Generální ředitel společnosti Phillips 66 uvedl, že rafinerie na pobřeží Mexického zálivu jsou technicky připraveny zpracovávat těžkou venezuelskou ropu, jakmile se produkce zvýší. Zároveň ale zdůraznil, že plné využití tohoto potenciálu by vyžadovalo dlouhodobé a kapitálově náročné investice ze strany těžařských společností.
Ještě konkrétnější čísla přinášejí odhady analytiků ze společnosti Rystad Energy. Podle jejich výpočtů bude v příštích patnácti letech nutné investovat desítky miliard dolarů jen proto, aby se produkce udržela kolem současné úrovně. Jakýkoli výraznější růst nad 1,4 milionu barelů denně by vyžadoval stabilní investice v řádu několika miliard dolarů ročně po dobu mnoha let.
Aby se Venezuela vůbec přiblížila produkci tří milionů barelů denně do roku 2040, bylo by podle analytiků nutné už v nejbližších letech zajistit masivní příliv mezinárodního kapitálu. Právě tato realita stojí za úterním výprodejem akcií Chevronu. Trh si uvědomil, že i přes výjimečné postavení společnosti ve Venezuele zůstává cesta k výraznému růstu dlouhá, nejistá a nákladná.
