Americké akciové trhy vstoupily do nového týdne v mimořádně napjaté, ale zároveň paradoxně optimistické atmosféře.
Indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average v pondělí uzavřely na nových historických maximech, přestože investoři čelí sílícím obavám o nezávislost americké centrální banky. Klíčovým faktorem, který pomohl trhům přehlušit politickou nejistotu, byly silné zisky technologických společností, jež opět potvrdily svou dominantní roli v současném růstovém cyklu.
Ve 22:00 SEČ si Dow Jones Industrial Average připsal 86 bodů, tedy 0,2 %, a uzavřel na rekordní hodnotě 49 590,20 bodu. Index S&P 500 rovněž vzrostl o 0,2 % na historické maximum 6 976,71 bodu, zatímco technologicky orientovaný Nasdaq Composite posílil o 0,3 %. Tyto pohyby ukazují, že investoři jsou ochotni ignorovat krátkodobá politická rizika, pokud mají dostatečně silný fundamentální příběh na straně firemních zisků.
Růst akcií se odehrál na pozadí výrazného napětí mezi Bílým domem a Federálním rezervním systémem. Předseda Fedu Jerome Powell se ocitl pod zesíleným politickým tlakem poté, co potvrdil, že federální prokurátoři zahájili trestní vyšetřování související s jeho výpovědí před senátním bankovním výborem. Vyšetřování se týká renovace kancelářských budov Fedu, Powell však naznačil, že jde spíše o zástupný problém.
Podle jeho slov se skutečné jádro sporu netýká technických detailů výpovědi, ale otázky, zda bude Fed schopen nadále stanovovat úrokové sazby na základě ekonomických dat, nebo zda se měnová politika dostane pod přímý politický vliv. Powellovy výroky představují dosud nejotevřenější reakci na opakované výzvy administrativy prezidenta Donalda Trumpa k výraznému snížení úrokových sazeb.
Trump v uplynulém roce požadoval snížení sazeb o minimálně dva procentní body. Fed však v roce 2025 snížil sazby pouze o 0,75 %, přičemž zdůrazňoval opatrnost kvůli přetrvávající inflaci a nejistým ekonomickým vyhlídkám spojeným s obchodní politikou Bílého domu. Situaci dále komplikuje skutečnost, že Powellovi končí funkční období v květnu a prezident již naznačil, že je blízko jmenování jeho nástupce.
Analytici ING upozornili, že Powell otevřeně označil aktuální situaci za útok na nezávislost Fedu. První reakce trhů podle nich připomínala epizody loňského jara, kdy investoři reagovali kombinovaným výprodejem dolaru, akcií i státních dluhopisů. Bývalá předsedkyně Fedu Janet Yellenová dokonce varovala, že vyšetřování Powella je „extrémně mrazivé“ a může být vnímáno jako pokus o jeho sesazení.
Napětí kolem Fedu přichází v době, kdy se trhy připravují na klíčová makroekonomická data. Tento týden bude ve znamení úterního zveřejnění indexu spotřebitelských cen za prosinec. Očekává se, že celková inflace zůstane stabilní, zatímco jádrový CPI by mohl mírně vzrůst.
Tyto údaje navazují na listopadová inflační data, která byla nižší, než se očekávalo. Analytici však upozorňují, že tento výsledek mohl být ovlivněn narušením ekonomické aktivity v důsledku dlouhodobého uzavření vlády na konci roku 2025. Trhy nyní obecně nepočítají s žádnou změnou úrokových sazeb na lednovém zasedání Fedu, protože centrální banka nastavila pro další snižování sazeb výrazně vyšší laťku.
Kromě CPI budou investoři sledovat také index cen výrobců, maloobchodní tržby a řadu vystoupení představitelů Fedu. Tyto signály mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje měnové politiky v průběhu roku 2026.
Pozornost trhu se postupně přesouvá také ke korporátním výsledkům. Tento týden odstartuje výsledková sezóna za čtvrté čtvrtletí, kterou tradičně zahajují velké banky z Wall Street. Výsledky zveřejní JPMorgan Chase (JPM) a Bank of New York Mellon (BK) , následované Bank of America (BAC) , Wells Fargo (WFC) a Citigroup (C) . Později se přidají Morgan Stanley (MS), Goldman Sachs (GS) a BlackRock (BLK) .
Investoři budou bedlivě sledovat, zda se bankovnímu sektoru podařilo vyrovnat s ekonomickými otřesy způsobenými uzavřením vlády a geopolitickým napětím v závěru roku 2025. Finanční sektor navíc čelil tlaku poté, co prezident Trump navrhl zavedení ročního stropu pro úrokové sazby kreditních karet na úrovni 10 %, což znovu otevřelo otázku regulačního rizika.
Mimo akciové trhy zaznamenalo výrazný pohyb zlato, jehož cena vystoupala na nová maxima. Investoři hledali tento bezpečný přístav v reakci na rostoucí politický tlak na Fed, eskalaci nepokojů v Íránu a slabší údaje z amerického trhu práce. Slabší dolar navíc zvýšil atraktivitu zlata pro investory mimo USA.
Ropa se po nedávném růstu konsolidovala, přestože přetrvávající občanské nepokoje v Íránu, klíčovém producentovi na Blízkém východě, nadále představují riziko pro globální dodávky. Evropské trhy zůstaly spíše opatrné.
Pražská burza oslabila, index PX klesl o 0,31 %, přičemž z hlavních titulů uzavřela se ziskem pouze Erste Bank, zatímco finanční sektor jako celek ztrácel.
Celkový obraz trhu tak zůstává rozpolcený. Na jedné straně stojí silná výkonnost technologických akcií a rekordní indexy, na straně druhé rostoucí nejistota ohledně politického tlaku na měnovou politiku. Právě tento kontrast bude v následujících týdnech určovat další směřování trhů.
