Cena ropy se po několika dnech růstu dostala pod tlak poté, co z USA přišel signál, že bezprostřední vojenská reakce vůči Íránu se prozatím odkládá.
Právě americká politika a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa stály v centru pozornosti investorů, protože v posledních týdnech patřily geopolitické obavy k hlavním faktorům, které cenu ropy tlačily vzhůru. Jakmile však Bílý dům naznačil zmírnění napětí, trh reagoval rychlou korekcí.
Ropa Brent klesla až o 3,4 % a propadla se pod hranici 65 dolarů za barel, přestože ještě během předchozího týdne posílila přibližně o 11 %. Americká ropa West Texas Intermediate se pohybovala kolem 60 dolarů za barel. Pro investory šlo o jasný signál, že část tzv. geopolitické prémie, která byla do cen započítána kvůli obavám z eskalace konfliktu na Blízkém východě, se nyní začíná rozpouštět.
Klíčovým impulzem byl výrok prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že reakce Spojených států na situaci v Íránu je v tuto chvíli pozastavena. Podle jeho slov mu „velmi důležité zdroje“ sdělily, že íránské úřady přestaly zabíjet demonstranty a že se neplánují žádné popravy. To podle Bílého domu snižuje pravděpodobnost okamžité vojenské akce USA a tím i riziko narušení íránské produkce ropy či klíčových námořních tras v regionu.
Trhy však zůstávají opatrné, protože situace v Íránu zdaleka není stabilní. Íránské úřady dočasně uzavřely vzdušný prostor v okolí Teheránu a Spojené státy preventivně přesunuly část svého personálu do Kataru. Zároveň byla zpřísněna bezpečnost kolem dalších amerických vojenských základen v regionu. Tyto kroky naznačují, že Washington i nadále počítá s možností rychlé změny situace, což drží investory ve střehu.
Cena ropy v novém roce výrazně vzrostla právě kvůli obavám z výpadků dodávek. Írán je čtvrtým největším producentem v rámci kartelu OPEC a jakékoli ohrožení jeho exportu má okamžitý dopad na globální trh. Kromě Íránu hrála roli také nestabilita ve Venezuele, která společně s očekáváním přebytku nabídky stála za předchozími pěti měsíci poklesů. Právě kombinace těchto faktorů v posledních týdnech obnovila růstovou dynamiku ropy.
Prezident Trump navíc potvrdil, že ve středu vedl „velmi dobrý telefonát“ s úřadující venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, během kterého se hovořilo i o ropě. Později uvedl, že podle něj by pro Venezuelu bylo lepší zůstat členem OPEC, zároveň si ale není jistý, zda by to bylo výhodné i pro Spojené státy. Dodal, že Washington tuto otázku s Caracasem zatím formálně neřešil. I tato vyjádření přispěla k nejistotě ohledně budoucího vývoje nabídky ropy na globálním trhu.
Analytici upozorňují, že současná korekce nemusí znamenat konec volatility. Podle Roberta Rennieho z Westpac Banking Corp. může geopoliticky podmíněná síla ropy Brent pokračovat a v případě další eskalace není vyloučeno ani testování hranice 75 dolarů za barel. Zároveň ale připomíná, že po uklidnění situace nebo zásadní politické změně v Íránu může následovat prudký propad cen, podobně jako tomu bylo během předchozích konfliktů v regionu.
Dalším faktorem, který působí proti růstu cen, jsou data z USA. Nejnovější statistiky americké vlády ukázaly, že zásoby ropy minulý týden vzrostly o 3,4 milionu barelů, což představuje největší nárůst od začátku listopadu. Vyšší zásoby, rostoucí tok venezuelské ropy do USA a zároveň narušení provozu v klíčovém terminálu v Černém moři přispěly k tomu, že rozdíl mezi cenami WTI a Brent se přiblížil nejhlubším úrovním za posledních patnáct měsíců.
Pro investory tak ropa zůstává především geopolitickým aktivem. Krátkodobý vývoj je silně závislý na politických signálech z Washingtonu a Blízkého východu, zatímco fundamenty v podobě zásob a nabídky začínají působit spíše proti dalšímu růstu. To naznačuje, že období výrazných cenových výkyvů zdaleka nekončí.
