Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell vstupuje do klíčového týdne s jasným cílem: znovu soustředit pozornost na stav americké ekonomiky a měnovou politiku.
Všeobecné očekávání na trzích i mezi ekonomy je přitom poměrně jednoznačné – americká centrální banka by měla po třech po sobě jdoucích sníženích ponechat úrokové sazby beze změny. Takové rozhodnutí by znamenalo nejen technickou pauzu v cyklu uvolňování politiky, ale i signál, že Fed považuje svou současnou pozici za dostatečně vyváženou vůči rizikům inflace i zaměstnanosti.
Zasedání má však širší význam než jen samotné rozhodnutí o sazbách. Powellova tisková konference bude první od doby, kdy Fed obdržel předvolání před velkou porotu, a jen několik dní po slyšení Nejvyššího soudu týkajícího se pokusu o odvolání jiného guvernéra centrální banky. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že se vedle ekonomických témat dostanou do popředí i otázky nezávislosti centrální banky a politického tlaku.
Rozhodnutí ponechat sazby beze změny má tentokrát výrazně širší podporu mezi tvůrci politiky než předchozí kroky. Předchozí snížení sazeb totiž probíhala v prostředí vnitřních neshod, kdy část členů Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) upozorňovala na slábnoucí trh práce, zatímco jiní varovali před přetrvávající vysokou inflací.
Podle hlavního ekonoma SGH Macro Advisors Tima Duye se nyní situace uklidnila natolik, že většina členů může souhlasit s pauzou a vyčkat na další data. Tento konsenzus dává Powellovi prostor prezentovat rozhodnutí jako technický krok, nikoli jako reakci na politický tlak či krátkodobé výkyvy na trzích.
Samotné oznámení rozhodnutí přijde ve středu ve 14:00 washingtonského času, přičemž tisková konference předsedy Fedu začne o půl hodiny později. Právě Powellova slova budou tentokrát klíčová, protože nové ekonomické prognózy zveřejněny nebudou.
Od září 2024 snížili představitelé Fedu referenční sazbu celkem o 1,75 procentního bodu, čímž se dostala do pásma 3,5 % až 3,75 %. Řada členů výboru opakovaně uvedla, že tato úroveň dává centrální bance „dobrou pozici“ pro vyvažování rizik mezi podporou ekonomické aktivity a bojem s inflací.
Americký trh práce v uplynulém roce znatelně ochladil, nicméně prosincová data ukázala mírnou stabilizaci. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,4 % z listopadových 4,5 %, což naznačuje, že zpomalování nemusí přerůst v prudší zhoršení situace. Inflace sice vykazuje známky zmírnění, stále se však pohybuje výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Podle hlavního ekonoma III Capital Management Karima Basty by Powell mohl naznačit, že sazby jsou „prozatím na dobré úrovni“, a zdůraznit nutnost vyčkat, jak se do ekonomiky promítnou připravované fiskální stimuly a změny v celní politice. Zůstává také otázkou, jak Powell interpretuje téměř nulový růst zaměstnanosti – zda jako strukturální důsledek nižší imigrace, nebo jako signál hlubšího ochlazení.
Pozorovatelé Fedu očekávají, že doprovodné prohlášení po zasedání projde jen minimálními úpravami. Může dojít k jemnému přenastavení formulací týkajících se trhu práce, aby odrážely nejnovější pokles nezaměstnanosti, a případně i k odkazu na silnější než očekávaný ekonomický růst ve druhé polovině loňského roku.
Přesto nelze přehlédnout, že jednotný názor uvnitř FOMC stále neexistuje. Guvernér Stephen Miran, který na posledních třech zasedáních hlasoval proti většině a prosazoval výraznější snížení sazeb, může svůj nesouhlas zopakovat i nyní. Michelle Bowmanová zase na začátku měsíce argumentovala, že Fed by měl zůstat připravený sazby znovu snížit, pokud by se ekonomické podmínky zhoršily.
Na opačné straně spektra stojí například guvernér Christopher Waller, který už dříve uvedl, že nevidí „žádný důvod spěchat“ se snižováním, dokud inflace zůstává nad cílem. Do hlasovacích pozic se navíc dostávají čtyři regionální prezidenti Fedu s rozdílnými prioritami – od důrazu na rizika inflace až po obavy o trh práce. To vše naznačuje, že i při zachování sazeb může být rozdělení hlasů relativně pestré.
Protože tento týden nebudou zveřejněny nové projekce, investoři se zaměří především na Powellovu rétoriku a jakýkoli náznak časového horizontu dalšího vývoje sazeb. Medián prosincové prognózy přitom počítá v letošním roce pouze s jedním čtvrtprocentním snížením.
Významnou část tiskové konference však pravděpodobně zabere téma nezávislosti centrální banky. Powell bude poprvé veřejně reagovat na své nedávné prohlášení, v němž uvedl, že předvolání Fedu ze strany ministerstva spravedlnosti vnímá jako pokus ovlivnit měnovou politiku prostřednictvím zastrašování. Tyto události vyvolaly spekulace o jeho setrvání v centrální bance i po skončení funkčního období předsedy v květnu, jelikož jeho mandát v radě vyprší až v roce 2028.
Ačkoli se otázkám ohledně svých osobních plánů Powell dlouhodobě vyhýbá, tentokrát se jim pravděpodobně zcela nevyhne. I to přispívá k tomu, že lednové zasedání Fedu je pro trhy důležité nejen z pohledu sazeb, ale i jako test schopnosti centrální banky udržet si institucionální důvěryhodnost v politicky napjatém prostředí.
