Ceny termínových kontraktů na ropu Brent poprvé od září překonaly psychologickou hranici 70 dolarů za barel. Hlavním motorem tohoto růstu je eskalace geopolitického napětí poté, co americký prezident Donald Trump varoval Írán před vojenskými údery, pokud země nepřistoupí na novou jadernou dohodu. Globální ropný benchmark si v reakci na tyto události připsal zisk až 2,9 %, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se vyšplhala nad úroveň 65 dolarů.
Ve svém středečním příspěvku na sociálních sítích Trump uvedl, že americké lodě, které do regionu vyslal, jsou připraveny splnit svou misi s „rychlostí a násilím, pokud to bude nutné“. Tento ostrý tón výrazně ovlivnil vývoj trhu v roce 2026. Ačkoliv se původně očekávalo, že trh bude pod tlakem značného převisu nabídky, realita je jiná. Geopolitické faktory, od napětí v Íránu a Venezuele až po velké výpadky dodávek v Kazachstánu, ceny komodity naopak podpořily.
Trumpovy nejnovější hrozby vnesly do cen ropy zřetelnou rizikovou prémii. Býčí call opce jsou nyní dražší než medvědí put opce po nejdelší nepřetržité období za přibližně 14 měsíců. Obchodníci se tak snaží zajistit proti riziku nové konfrontace mezi USA a Íránem. Objem nových býčích pozic navíc rostl nejrychlejším tempem za posledních šest let.
Odborníci upozorňují, že politická nestabilita má přímý dopad na cenotvorbu. „Potenciál úderu na Írán zvýšil geopolitickou prémii v cenách ropy o potenciálních 3 až 4 dolary na barel,“ uvedli ve své zprávě analytici Citigroup v čele s Anthonym Yuenem. Podle jejich názoru mohou ceny zůstat na vyšších úrovních déle, než mnozí očekávali, a to i navzdory tomu, že trhy vstupovaly do nového roku s očekáváním velkého přebytku suroviny.
Případný americký úder by mohl vážně ohrozit toky ropy z Blízkého východu, regionu, který zajišťuje zhruba třetinu celosvětových dodávek. Íránská odveta by navíc mohla vést k narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, což je klíčová úzká cesta oddělující Írán od Arabského poloostrova. Tudy proplouvají tankery přepravující nejen ropu, ale i zkapalněný zemní plyn (LNG) určený pro světové trhy.
Prezident Trump varoval Írán opakovaně, ačkoliv jeho nedávná prohlášení byla spojována spíše se smrtícími zásahy Teheránu proti protestům než s jeho jadernými aktivitami. Americký prezident již dříve prohlásil, že atomový program režimu byl „zničehonic“ zasažen při červnových úderech, které cílily na tři konkrétní zařízení.
Írán v reakci uvedl, že je připraven k dialogu, ale zároveň varoval, že v případě tlaku odpoví bezprecedentní silou. Teherán v současnosti zintenzivnil diplomatická jednání s klíčovými mocnostmi na Blízkém východě ve snaze předejít dalšímu konfliktu se Spojenými státy.
