Americké akciové trhy uzavřely poslední lednový obchodní den v červených číslech.
Investoři reagovali na prudký výprodej drahých kovů, vyšší než očekávaná inflační data z výrobního sektoru a zároveň vstřebávali politicky citlivou zprávu o jmenování nového předsedy americké centrální banky. Přestože samotný pátek byl negativní, celý leden skončil pro Wall Street v zisku, což podtrhuje rozporuplnou a nervózní náladu na trzích.
Referenční S&P 500 oslabil o 0,4 % na 6 939,65 bodu, technologický NASDAQ Composite ztratil 0,9 % a uzavřel na 23 461,82 bodech. Index blue chipů Dow Jones Industrial Average klesl rovněž o 0,4 % na 48 892,47 bodu. Hlavním zdrojem tlaku byl návrat averze k riziku, který se projevil zejména po kolapsu cen zlata a stříbra.
Navzdory pátečnímu poklesu skončil leden jako celek pro americké akcie pozitivně. S&P 500 si za první měsíc roku připsal 1,4 %, Nasdaq vzrostl o 0,9 % a Dow Jones posílil o 1,7 %. To znamená, že Wall Street navázala na silný rok 2025, který byl již třetím rokem v řadě s dvoucifernými procentními zisky.
Cesta k těmto výsledkům však byla mimořádně turbulentní. Obchodní a geopolitická rozhodnutí administrativy prezidenta Donald Trump zvyšovala nejistotu, což vedlo investory k vyhledávání bezpečných přístavů. Výsledkem byl extrémní růst cen drahých kovů, zejména zlata a stříbra, které se během ledna dostaly na historická maxima.
Podle historických statistik přitom leden často slouží jako indikátor dalšího vývoje. Jak upozornil Ryan Detrick ze společnosti Carson Group, pokud se leden pohybuje v zisku mezi 0–2 %, následujících 11 měsíců bylo historicky jen výjimečně slabších. Zároveň však upozornil, že únor patří dlouhodobě k nejslabším měsícům roku, což může znamenat pokračování zvýšené volatility.
Zásadní událostí pátku bylo oficiální oznámení, že novým předsedou Federální rezervní systém se stane Kevin Warsh, bývalý guvernér Fedu v letech 2006–2011. Prezident Trump jej označil za jednoho z „nejlepších předsedů Fedu vůbec“, čímž dal jasně najevo, jak velká očekávání s touto nominací spojuje.
Warsh byl dlouhodobě považován za jednoho z favoritů. Jeho jmenování přichází v době, kdy Trump opakovaně kritizoval dosavadního předsedu Jerome Powell za to, že nesnižoval úrokové sazby dostatečně agresivně. Napětí mezi Bílým domem a Fedem v minulosti vyvolávalo obavy o nezávislost centrální banky, což bylo jedním z důvodů silné poptávky po zlatě.
Reakce trhů na Warshovu nominaci byla relativně klidná. Investoři jej vnímají jako známou osobnost s jestřábí minulostí, která sice v poslední době více hovořila o potřebě nižších sazeb, ale zároveň dlouhodobě kritizovala extrémně uvolněnou měnovou politiku po finanční krizi. Právě tato kombinace mohla částečně uklidnit obavy z politického zásahu do řízení měnové politiky.
Současně Trump podpořil dohodu o výdajích, která by měla odvrátit uzavření federální vlády. I když zůstávaly detaily k dořešení, samotná ochota ke kompromisu snížila krátkodobé politické riziko.
Dalším významným faktorem byla makroekonomická data. Jádrový index cen výrobců (PPI) za prosinec vzrostl meziměsíčně o 0,7 % a meziročně o 3,3 %, což výrazně překonalo očekávání trhu. Data potvrdila, že inflační tlaky zůstávají silné, a podpořila rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny.
Vyšší inflace, spolu s uklidněním obav o nezávislost Fedu, spustila masivní vybírání zisků na trhu drahých kovů. Zlato, které se ještě v průběhu týdne přiblížilo hranici 5 600 USD za unci, zaznamenalo nejhorší den za poslední dekádu. Spotová cena klesla téměř o 10 % na 4 849,74 USD za unci. Ještě dramatičtější byl vývoj u stříbra, které se propadlo o téměř 28 %, což z něj činí jeden z největších jednodenních poklesů v historii tohoto trhu.
Ropa se naopak držela relativně stabilně. Ceny ropných benchmarků zůstaly poblíž víceletých maxim a za celý týden vzrostly o více než 7 %, a to kvůli geopolitickému napětí a očekávání, že kartel OPEC+ ponechá produkci beze změny.
Na domácí scéně česká koruna pokračovala v mírném oslabování vůči dolaru, zatímco k euru stagnovala. Pražská burza zakončila pátek mírným růstem, přičemž index PX za celý týden posílil o 1,63 %. Dařilo se především bankovním titulům, zatímco energetický sektor působil jako brzda růstu.
Celkový obrázek závěru ledna tak ukazuje trh, který je ziskový, ale nervózní, citlivý na makrodata, politiku i pohyby na komoditních trzích. Volatilita pravděpodobně zůstane dominantním tématem i v následujících týdnech.
