Pokud umělá inteligence naplní očekávání, vítězové na akciovém trhu nebudou omezeni pouze na velké technologické společnosti budující infrastrukturu. Analytici upozorňují, že největší užitek mohou nakonec mít neefektivní firmy „staré ekonomiky“, u kterých AI trvale zvýší ziskovost. Ohsung Kwon z Wells Fargo argumentuje, že akcie s malou tržní kapitalizací (small-caps), sledované indexem Russell 2000, by mohly z AI těžit více než index S&P 500. Odhaduje, že každé snížení mzdových nákladů o 1 % se promítne do zvýšení zisku na akcii (EPS) u indexu SPX o přibližně 2 %, ale u indexu Russell 2000 to bude více než 6 %.
Tento vývoj připomíná historické technologické revoluce. Greg Jensen z Bridgewater přirovnává současnou situaci k elektrifikaci ve 20. letech nebo internetovému boomu v 90. letech. AI pravděpodobně bude následovat klasickou „J-křivku“ produktivity, která vyžaduje vysoké počáteční investice, než se projeví transformativní účinek. Jason Thomas z Carlyle Group dodává, že ačkoliv se trh může nacházet v bublině podobné rokům 1929 či 2000, tyto bubliny jsou historicky spíše vlastností než chybou technologického pokroku, přičemž sekundární důsledky investic do AI zatím nejsou v cenách plně zohledněny.
