Evropské akciové trhy vstoupily do nového týdne opatrně a v pondělí zaznamenaly mírné ztráty.
Investory zneklidnil pokračující prudký propad cen drahých kovů, který přišel v citlivém okamžiku před týdnem nabitým důležitými firemními výsledky, zasedáními centrálních bank a klíčovými makroekonomickými daty. Nervozita na trzích tak narůstá v době, kdy se kumuluje hned několik rizikových faktorů.
Hlavní evropské akciové indexy se pohybovaly v červených číslech už v úvodu obchodování. Německý DAX oslabil zhruba o čtyři desetiny procenta, francouzský CAC 40 ztratil přibližně půl procenta a britský FTSE 100 klesl o více než šest desetin procenta. Přestože se nejedná o dramatické pohyby, signalizují opatrný postoj investorů, kteří se po silném lednovém růstu zdráhají navyšovat rizikové pozice.
Klíčovým negativním faktorem zůstává další propad cen drahých kovů. Zlato i stříbro pokračovaly v hluboké korekci, která navázala na páteční výprodeje. Ty byly spuštěny především prudkým posílením amerického dolaru po oznámení, že budoucím předsedou americké centrální banky se má stát Kevin Warsh. Trh ho vnímá jako zastánce tvrdší měnové politiky, což snižuje atraktivitu aktiv, která nenesou výnos, jako je právě zlato.
Spotová cena zlata v pondělí klesla o dalších téměř šest procent a dostala se k úrovním výrazně vzdáleným nedávným historickým maximům. Už páteční pokles byl nejstrmější jednodenní propad za několik desetiletí a nynější pokračování korekce potvrzuje, že předchozí růst byl z velké části tažen spekulativními pozicemi. Podobně dramatický vývoj zaznamenalo stříbro, které zůstává pod silným tlakem po historicky mimořádně prudkém výprodeji z konce minulého týdne.
Další nervozitu přineslo oznámení burzy CME o zvýšení maržových požadavků u vybraných kontraktů na drahé kovy. Tento krok obvykle naznačuje extrémní volatilitu a může vést k nuceným prodejům ze strany investorů, kteří nejsou schopni dodat dodatečný kapitál. To zvyšuje riziko, že výprodeje se mohou přelít i do dalších tříd aktiv, protože obchodníci prodávají likvidní pozice, aby splnili maržové povinnosti.
Vedle vývoje na komoditních trzích sledují investoři také začátek velmi rušného výsledkového období. Přibližně třetina tržní kapitalizace indexu EuroSTOXX má v tomto týdnu zveřejnit hospodářská čísla, což zvyšuje citlivost trhu na jednotlivé zprávy. Pozitivním překvapením byla čísla italské banky Intesa Sanpaolo, která vykázala solidní růst zisku a potvrdila silnou schopnost vracet kapitál akcionářům. Tento výsledek pomohl zmírnit obavy v bankovním sektoru, který je obecně citlivý na vývoj úrokových sazeb.
Naopak švýcarská banka Julius Baer oznámila meziroční pokles zisku, i když výsledek mírně překonal očekávání trhu. To ukazuje, že ani v relativně stabilních segmentech finančního sektoru není situace jednoznačná a investoři budou jednotlivé výsledky pečlivě porovnávat.
Pozornost se tento týden soustředí i na vývoj v USA, kde budou zveřejněny výsledky technologických gigantů Alphabet a Amazon. Tyto společnosti jsou považovány za důležité ukazatele kondice technologického sektoru a poptávky po cloudových a AI službách. Po nedávném zklamání z výsledků společnosti Microsoft panují obavy, že vysoké investice do umělé inteligence zatím nepřinášejí odpovídající krátkodobé výnosy.
Makroekonomická data z Evropy nabídla smíšený obrázek. Německé maloobchodní tržby v prosinci mírně vzrostly, což naznačuje určitou stabilizaci spotřebitelské poptávky. Na druhé straně se očekává, že výrobní aktivita v eurozóně zůstane i nadále v pásmu poklesu, byť s mírným zlepšením oproti předchozím měsícům. Slabá data z čínského průmyslu zároveň připomínají, že globální růstové prostředí zůstává křehké.
K tomu se přidává vývoj na ropném trhu, kde ceny prudce klesly poté, co se zmírnily obavy z vojenské eskalace mezi Spojenými státy a Íránem. Ústup geopolitické rizikové prémie sice pomáhá snižovat inflační tlaky, ale zároveň zvyšuje tlak na energetické akcie, které patřily v poslední době k silnějším segmentům trhu.
Celkově tak evropské trhy vstupují do týdne ve znamení zvýšené nejistoty. Investoři čelí kombinaci klesajících komodit, klíčových výsledků firem a rozhodnutí centrálních bank. To vytváří prostředí, ve kterém bude pravděpodobně dominovat opatrnost a zvýšená volatilita.
