Ceny ropy se ve čtvrtek vydaly směrem dolů poté, co Spojené státy a Írán potvrdily, že se jejich zástupci setkají k jednáním v Ománu.
Právě vývoj na americko-íránské ose byl v posledních dnech jedním z hlavních geopolitických faktorů, které do cen ropy započítávaly výraznou rizikovou přirážku. Jakmile se ale ukázalo, že diplomatická cesta zůstává otevřená, část obav z možného vojenského konfliktu se z trhu vytratila a investoři začali přehodnocovat své krátkodobé pozice.
Na trhu se to projevilo poměrně rychle. Cena severomořské ropy Brent klesla přibližně o 1,4 % a dostala se pod hranici 69 dolarů za barel. Americká ropa West Texas Intermediate oslabila podobným tempem a obchodovala se kolem 64 dolarů za barel. Ještě o den dříve přitom ceny ropy vzrostly zhruba o tři procenta poté, co se objevily zprávy naznačující, že plánovaná jednání by mohla ztroskotat. Tento prudký obrat dobře ilustruje, jak citlivý je ropný trh na geopolitické signály přicházející především z Washingtonu.
Spojené státy hrají v současné situaci klíčovou roli hned z několika důvodů. Jsou nejen největším producentem ropy na světě, ale zároveň hlavním aktérem diplomatického tlaku na Írán. Americký prezident Donald Trump v minulosti opakovaně pohrozil tvrdým postupem vůči Teheránu, včetně možnosti vojenského zásahu. Právě tyto výroky udržovaly na trhu napětí a podporovaly vyšší ceny ropy, protože investoři zohledňovali riziko výpadků dodávek z Blízkého východu.
Írán je přitom čtvrtým největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu a jakýkoli konflikt by měl dopad nejen na jeho vlastní těžbu, ale i na celý region Perského zálivu. Z pohledu investorů je ještě citlivější otázkou Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy. Přes tento strategický bod proudí ropa nejen z Íránu, ale také ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu či Iráku. Jakékoli narušení dopravy v této oblasti by se okamžitě promítlo do cen po celém světě.
Aktuální dohoda o jednáních však alespoň dočasně snížila pravděpodobnost eskalace konfliktu. Analytici upozorňují, že trh v posledních týdnech reagoval spíše na titulky než na konkrétní kroky, což vedlo k výrazným výkyvům. Jakmile se potvrdilo, že rozhovory budou pokračovat, část rizikové prémie byla z cen odstraněna. To ale neznamená, že by geopolitické riziko zcela zmizelo, spíše se pouze odsouvá do pozadí.
Vedle geopolitiky sehrála roli i data z americké ekonomiky. Ve Spojených státech došlo k poklesu zásob ropy a destilátů, což by za jiných okolností ceny spíše podporovalo. Zásoby benzínu naopak vzrostly, což souviselo se zimní bouří, která zasáhla velkou část země a dočasně omezila spotřebu. Tyto údaje připomínají, že fundamentální faktory nabídky a poptávky zůstávají důležité, i když jsou krátkodobě zastíněny geopolitickým děním.
Dění v Americe má zároveň nepřímý dopad i na asijské trhy, které jsou na dovoz ropy z Blízkého východu výrazně závislé. Země jako Čína, Japonsko nebo Jižní Korea sledují vývoj kolem Íránu velmi pozorně, protože stabilita dodávek přes Hormuzský průliv je pro jejich ekonomiky klíčová. Pokles cen ropy může krátkodobě ulevit asijským dovozcům energií, zároveň ale zvyšuje nejistotu producentů, kteří plánují své rozpočty při vyšších cenových hladinách.
Pro investory tak současná situace představuje typický příklad trhu, kde se střetávají geopolitická rizika s fundamentálními daty. Krátkodobý pokles cen může být příležitostí k technickým obchodům, dlouhodobější výhled však zůstává nejistý. Stačí jediná negativní zpráva z jednání mezi USA a Íránem a trh může během několika hodin otočit směr. Právě tato volatilita bude v následujících týdnech jedním z hlavních rysů ropného trhu.
