Trumpova administrativa zahájila dlouho očekávaný krok směřující ke zrušení takzvaného zjištění o ohrožení z roku 2009, které poskytuje právní základ pro federální klimatické regulace.
Prezident Donald Trump při vystoupení v Bílém domě označil tento krok za „největší deregulační opatření v historii Spojených států“ a představil jej jako zásadní změnu pro americký průmysl, zejména pro automobilový sektor.
Zjištění z doby administrativy Baracka Obamy umožnilo federálním úřadům regulovat emise skleníkových plynů podle zákona o čistém ovzduší. Na jeho základě byla přijata omezení emisí pro automobily, elektrárny i velké průmyslové provozy. Administrativa již dříve naznačovala, že chce tento právní pilíř přehodnotit. Jedním z prvních kroků prezidenta v prvním dni jeho druhého funkčního období bylo zadání Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA), aby posoudila „zákonnost a pokračující platnost“ tohoto zjištění.
Správce EPA Lee Zeldin následně v březnu oznámil, že agentura hodlá závěr z roku 2009 přehodnotit. Čtvrteční oznámení tak představuje konkrétní zahájení procesu, který může zásadně změnit podobu klimatické regulace ve Spojených státech.
Navzdory razantní rétorice Bílého domu analytici upozorňují, že celý proces bude s největší pravděpodobností dlouhý a komplikovaný. James Lucier, analytik a spoluzakladatel Capital Alpha Partners, uvedl, že jde o pokus jít nad rámec běžného střídání administrativ, kdy jedna vláda klimatická pravidla ruší a další je opět obnovuje. Podle něj se současný krok snaží vytvořit překážku pro budoucí obnovení regulací, pokud by Kongres nepřijal nový zákon.
Lucier však zároveň varuje, že je předčasné hovořit o zásadním deregulátorském milníku. Podle jeho odhadu se klíčovou prioritou administrativy stane snaha zajistit, aby Nejvyšší soud potvrdil zrušení do července 2028, tedy před koncem současného prezidentského mandátu. Do té doby však očekává, že odvolací soud pro District of Columbia (D.C. Circuit) pravděpodobně rozhodne proti administrativě.
Jinými slovy, samotné oznámení ještě neznamená definitivní změnu pravidel. Proces může uvíznout v sérii soudních řízení, která budou řešit jak otázku zákonnosti postupu EPA, tak samotné věcné jádro zjištění o ohrožení.
Environmentální organizace, včetně Environmental Defense Fund, již oznámily, že krok administrativy napadnou u soudu. Prezident EDF Fred Krupp uvedl, že zrušení závěru ignoruje přesvědčivé důkazy o tom, že znečištění ohrožuje zdraví a bezpečnost obyvatel, a že povede ke zvýšení nákladů a reálným škodám pro americké rodiny.
Prezident Trump ve svém projevu zdůraznil, že zjištění o ohrožení vážně poškodilo americký automobilový průmysl a zvýšilo ceny pro spotřebitele. Konkrétně zmínil, že na jeho základě byly zaváděny regulace, které podle něj vedly k technologiím, jako je funkce „start-stop“, jež automaticky vypíná motor při zastavení vozidla.
Automobilky jako Ford Motor Company (F) a General Motors (GM) byly v projevu nepřímo zmíněny jako firmy, které podle prezidenta čelily negativním dopadům regulací. Administrativa tvrdí, že uvolnění pravidel by mohlo průmyslu pomoci a snížit tlak na ceny automobilů.
Otázkou však zůstává, do jaké míry by případné zrušení skutečně vedlo ke snížení cen. Analytici upozorňují, že i kdyby byl právní základ regulací zrušen, samotná změna pravidel bude vyžadovat další administrativní kroky a následné soudní přezkumy. Navíc automobilky již v uplynulých letech investovaly značné prostředky do vývoje technologií splňujících emisní standardy.
Z toho vyplývá, že přímý a rychlý dopad na koncové ceny vozidel není zaručený. Samotné oznámení deregulace automaticky neznamená okamžitou úpravu výrobních nákladů nebo cenových strategií výrobců.
Z dostupných informací vyplývá, že současný krok má silný politický rozměr. Prezident jej prezentuje jako zásadní zásah proti regulacím z Obamovy éry a jako podporu domácího průmyslu. Na druhé straně environmentální skupiny varují před oslabením ochrany zdraví a životního prostředí.
Ekonomický dopad je v tuto chvíli obtížné vyhodnotit. Analytici zdůrazňují, že klíčovým faktorem bude výsledek soudních sporů a případné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Do té doby nelze s jistotou tvrdit, že dojde k trvalé změně regulačního rámce.
Tvrzení, že se jedná o historický milník deregulace, je tak zatím spíše politickým prohlášením než potvrzenou realitou. Stejně tak je předčasné vyvozovat konkrétní závěry o dopadech na ceny automobilů či konkurenceschopnost amerických výrobců.
Z hlediska trhů i průmyslu tak aktuální krok představuje začátek nejistého procesu, jehož konečný výsledek bude záviset především na soudních rozhodnutích a dalším vývoji legislativního prostředí.
