Společnost Advanced Micro Devices má za sebou mimořádně úspěšnou dekádu.
Ještě v roce 2014 držela na trhu centrálních procesorů podíl pouhé 1 %, dnes se pohybuje kolem 25 %. Tento obrat patří mezi nejpůsobivější příběhy polovodičového průmyslu. Otázkou však zůstává, zda se podobný úspěch podaří zopakovat i v segmentu grafických procesorů pro umělou inteligenci.
Právě zde přichází varování analytika Gila Lurii ze společnosti D.A. Davidson. Ten zahájil pokrytí Advanced Micro Devices (AMD) s neutrálním doporučením a cílovou cenou 220 USD. Podle něj se firma v oblasti AI hardwaru nachází spíše v pozici „dohánějícího“ hráče než technologického lídra.
Luria upozorňuje, že čipy AMD Instinct MI300X a připravovaný MI350X vypadají ve specifikacích konkurenceschopně vůči architektuře Blackwell společnosti NVIDIA (NVDA) . Jenže v prostředí datových center se podle něj nerozhoduje pouze podle tabulkových parametrů.
„Zákazníci nekupují specifikace,“ zdůrazňuje analytik. Reálný výkon výpočetních systémů závisí nejen na samotném GPU, ale také na softwaru, síťové infrastruktuře, paměťových systémech a schopnosti efektivního škálování. A právě mimo samotný hardware podle něj AMD významně zaostává mimo své základní hardwarové schopnosti.
Konkurenti jako NVIDIA a Broadcom (AVGO) disponují širším portfoliem řešení. Díky tomu dokážou zákazníkům nabídnout integrovanější infrastrukturu, což zkracuje dobu nasazení rozsáhlých AI klastrů. AMD je naopak více závislé na externích dodavatelích sítí, což může zpomalovat implementaci.
V prostředí výpočetně náročných AI laboratoří, kde se pracuje s klastry desítek či stovek tisíc GPU, mohou i drobná zpoždění při přenosu dat vést k významné neefektivitě. Pokud dochází ke zpožděním v síti nebo softwaru, teoretický výkon se v praxi nenaplní.
Podle Lurii tak skutečné využití hardwaru AMD často zaostává za papírovými specifikacemi. Výsledkem je zhoršení nákladů na výpočetní výkon oproti konkurenci. V prostředí hyperscalerů, kteří investují miliardy dolarů do infrastruktury, je právě efektivita zásadním kritériem.
Dalším faktorem je dominance softwaru CUDA společnosti NVIDIA, která vytváří silný ekosystémový efekt. Pokud se zákazníci rozhodnou stavět své systémy na tomto softwaru, vzniká negativní setrvačný efekt, který ztěžuje přechod k alternativám.
Luria spekuluje, že OpenAI pravděpodobně upřednostňuje NVIDIA, Broadcom – a možná i čipy Trainium společnosti Amazon (AMZN) či Tensor procesory od Alphabet (GOOGL) – před řešením AMD. Takové preference by mohly dále posilovat dominantní postavení konkurence.
Obavy o konkurenční postavení AMD zesílily po zveřejnění výsledků za čtvrté čtvrtletí 3. února. Společnost sice překonala konsensus v oblasti tržeb, avšak tento výsledek byl významně podpořen tržbami v Číně ve výši 390 milionů dolarů, které Wall Street do svých odhadů nezahrnula.
Investoři v prostředí silné poptávky po AI hardwaru očekávali výraznější překonání mimo čínský trh. Reakce byla tvrdá: akcie následující den klesly o více než 13 %, což byl jeden z největších jednodenních poklesů za poslední roky.
Luria zároveň zahájil pokrytí dalších hráčů v oboru. Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSM) získal doporučení koupit, zatímco Broadcom a Intel (INTC) obdržely neutrální hodnocení. Postoj k NVIDIA zůstává pozitivní.
Navzdory aktuálním pochybnostem zůstávají dlouhodobé ambice AMD vysoké. Na dni analytiků v roce 2025 generální ředitelka Lisa Su uvedla, že celkový adresovatelný trh datových center by mohl do roku 2030 překročit 1 bilion dolarů. Společnost plánuje v následujících třech až pěti letech dosahovat v segmentu datových center ročního tempa růstu kolem 60 %.
Klíčovým milníkem má být druhá polovina roku 2026, kdy proběhne plánované nasazení GPU M1450 v OpenAI. Luria jej označuje za nejdůležitější test konkurenceschopnosti AMD. Úspěšná implementace by mohla potvrdit schopnost firmy konkurovat na technologické špičce. Naopak případné komplikace by mohly upevnit vnímání AMD jako sekundárního dodavatele.
Roli může sehrát i přidělování výrobních kapacit u Taiwan Semiconductor Manufacturing. Pokud by AMD získávala méně špičkové kapacity než objemoví lídři, mohla by čelit nejistotě v harmonogramu dodávek. Pro velké zákazníky, kteří potřebují jistotu a stabilitu, je přitom časování klíčové.
Současná situace kolem AMD není o nedostatku technologického potenciálu. Jde o schopnost nabídnout komplexní řešení. V éře umělé inteligence už nestačí mít silný čip. Rozhoduje ekosystém – software, síť, paměť, výrobní kapacity a schopnost efektivního škálování.
Trh dnes testuje, zda AMD dokáže zopakovat svůj úspěch z CPU trhu i v mnohem náročnějším prostředí AI akcelerátorů. Ambice jsou výrazné, adresovatelný trh obrovský, ale konkurence ještě silnější.
Rozhodující odpověď přinese až praxe. Druhá polovina roku 2026 tak bude pro AMD klíčovým obdobím, které může potvrdit, zda firma skutečně dokáže proniknout mezi lídry AI infrastruktury – nebo zůstane v roli technologického vyzyvatele.
