Nejvyšší soud Spojených států v pátek rozvířil obchodní scénu svým rozhodnutím zrušit hlavní bod programu cel prezidenta Donalda Trumpa pro jeho druhé funkční období.
V rozhodnutí ve věci Learning Resources, Inc. v. Trump, které bylo přijato v poměru 6:3, Nejvyšší soud rozhodl, že Trump neměl pravomoc uvalit plošná cla, která byla oznámena v roce 2025 na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA).
Tento zákon umožňuje prezidentovi vyhlásit hospodářskou nouzi a přijmout opatření, ale neuvádí cla jako nástroj k nápravě. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts v rozhodnutí uvedl, že „IEEPA neopravňuje prezidenta k uvalení cel“. Tento verdikt potvrzuje dvě nižší soudní instance, které již rozhodly, že Donald Trump neměl pravomoc k uvalení globálních cel podle tohoto zákona.
Rozhodnutí bylo rozsáhlé a podrobné, se 170stránkovým dokumentem, ve kterém Roberts zdůraznil, že Trump využil svou pravomoc „jednostranně uvalit cla v neomezené výši, na neomezenou dobu a v neomezeném rozsahu“, což je prý právně neudržitelné. Tento výrok tak uzavřel dlouhé právní boje o povahu Trumpových cel a otevřel nové otázky ohledně vrácení již vybraných cel.
Důsledky pro podniky a vrácení cel
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je zásadní, protože se týká velkých částek, které byly během Trumpova období vybrány na clech, a to zejména od amerických dovozců. Odhaduje se, že v sázce je více než 175 miliard dolarů příjmů, které byly vybrány na základě IEEPA. Některé společnosti, včetně Costco, se již připravují na vrácení těchto peněz, přičemž některé podniky, jako například Lululemon a Nike, by zrušení cel mohly těžit.
Costco (COST) , jeden z největších maloobchodních řetězců, se stalo mediálně známým, když se připojilo k žalobě proti Trumpově administrativě, požadujíc úlevu od „nezákonně vybraných“ cel. Společnost požaduje nárok na vrácení peněz a hrozí jí likvidace, pokud nebude zajištěno její právo na refundaci.
Politické a ekonomické následky
Trumpovo rozhodnutí o celních sazbách mělo zásadní vliv na americkou obchodní politiku. Během svého funkčního období Trump opakovaně vyhrožoval zavedením nových cel, od zemí obchodujících s Íránem po nové tarify na francouzské víno. Tento krok byl součástí jeho širší obchodní politiky zaměřené na zajištění „fair trade“ pro USA.
Prezident Trump ve čtvrtek během svého projevu v Georgii zopakoval, že bez cel by americká ekonomika čelila závažným problémům. Tento výrok ukazuje na dlouhodobé důsledky celní politiky pro americké firmy a ekonomiku.
Skeptické názory soudců
Během ústních jednání v listopadu se soudci Nejvyššího soudu vyjádřili skepticky ohledně právomoci prezidenta uvalit celní sazby na základě IEEPA. Roberts během jednání varoval, že „uvalení daní na Američany“ je základní pravomocí Kongresu, nikoliv prezidenta, což vyvolalo silný nesouhlas ze strany některých konzervativních soudců, jako byli Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh. Ti se připojili k nesouhlasnému stanovisku, kdy navrhovali potvrzení Trumpových celních sazeb.
Následky pro obchodní politiku
Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít dlouhodobý dopad na americkou obchodní politiku. Pokud by vláda musela vrátit již vybraná cla, může to vytvořit složitou právní situaci, která povede k dalšímu vyjednávání a právním sporům. Firmy se již přizpůsobovaly nejistotě ohledně celních sazeb a bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se přizpůsobí novým podmínkám.
