Americké akciové trhy v pátek předvedly dramatický obrat.
Přestože obchodování začalo v červených číslech kvůli neuspokojivým datům z ekonomiky, náladu na Wall Street zcela zvrátilo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA (SCOTUS). Ten v dlouho očekávaném rozsudku poměrem hlasů 6 ku 3 rozhodl, že rozsáhlá cla zavedená administrativou Donalda Trumpa v dubnu loňského roku jsou neplatná.
Index S&P 500 připisoval 0,5 % a pohyboval se na úrovni 6 895 bodů. Ještě lépe si vedl technologický Nasdaq Composite , který posílil o 0,9 %, zatímco blue-chip index Dow Jones Industrial Average vzrostl o 0,2 %. Trhy tak setřásly počáteční pesimismus vyvolaný obavami z geopolitického napětí na Blízkém východě a jestřábím tónem z posledního zasedání Federálního rezervního systému.
Jádrem celého sporu, vedeného pod názvem Learning Resources, Inc. v. Trump, byla otázka, zda má prezident pravomoc uvalovat cla na základě zákona o mezinárodních krizových ekonomických silách (IEEPA). Nejvyšší soud v dokumentu o rozsahu 170 stran konstatoval, že zákon IEEPA nezplnomocňuje prezidenta k zavádění celních poplatků. Toto rozhodnutí má okamžitý dopad na americké dovozce, kteří měsíčně odváděli státu miliardy dolarů.
Reakce expertů na tento verdikt jsou však smíšené. Zatímco firmy jako Lululemon (LULU) nebo Nike (NKE) z rozhodnutí profitují díky snížení nákladů, širší trh může v nadcházejících týdnech čelit nejistotě. Objevují se totiž otázky ohledně potenciálních vratek již vybraných cel, což by mohlo zatížit státní pokladnu a následně vyvolat tlak na růst výnosů u dluhopisů.Podle některých stratégů však trh toto rozhodnutí částečně předvídal. Predikční trhy, například Polymarket, přisuzovaly vládním celům před vynesením rozsudku pouze pětadvacentiprocentní šanci na přežití. Přesto rozsudek přidává další vrstvu komplexity do už tak složitého prostředí dodavatelských řetězců a obchodní politiky, kterému se americké podniky musely v posledním roce přizpůsobovat.
Před vlnou optimismu z Nejvyššího soudu dominovala trhu negativní makroekonomická data. Jádrový index výdajů na osobní spotřebe (PCE), což je pro Fed klíčový ukazatel inflace, za prosinec meziměsíčně vzrostl o 0,4 %. V meziročním srovnání dosáhl hodnoty 3,0 %, což je nejvyšší úroveň od listopadu 2023 a hodnota výrazně převyšující dvouprocentní cíl centrální banky.
Souběžně s vysokou inflací přišlo zklamání z výkonu hospodářství. Předběžný odhad růstu HDP USA za čtvrté čtvrtletí činil pouze 1,4 %, což je hluboko pod očekávanými 2,8 %. Ekonomové poukazují na to, že ačkoliv se ekonomika nezastavila, její hybná síla se ke konci roku viditelně vyčerpala. Kombinace pomalejšího růstu a přetrvávajících inflačních tlaků pravděpodobně přiměje Fed k opatrnosti.
Tato situace se ihned promítla do očekávání ohledně úrokových sazeb. Podle nástroje FedWatch tržní subjekty po zveřejnění těchto dat omezily sázky na to, že centrální banka přistoupí ke snížení sazeb o 25 bazických bodů v červnu letošního roku. Peněžní trhy nyní kalkulují s tím, že úrokové sazby zůstanou na vyšších úrovních po delší dobu, než se původně předpokládalo.
Pozornost investorů se v pátek zaměřila také na sektor soukromého úvěrování. Společnost Blue Owl Capital (OWL) oznámila prodej aktiv v hodnotě 1,4 miliardy dolarů a zmrazení odkupů v jednom ze svých fondů. Tento krok vyvolal obavy o kvalitu úvěrů v celém odvětví a obnažil rizika spojená s expozicí vůči softwarovým titulům, které jsou pod tlakem kvůli nástupu nových modelů umělé inteligence.
$10.89Na komoditním trhu se ropa stabilizovala poblíž svých maxim od srpna, i když v pátek mírně klesala. Za celý týden si však černé zlato připsalo zisk téměř 6 % v důsledku eskalujícího napětí mezi USA a Íránem. Trhy reagovaly na prohlášení Donalda Trumpa, který pohrozil „velmi špatnými věcmi“, pokud Írán v nejbližších dnech neuzavře dohodu o svém jaderném programu.
Případná eskalace v Perském zálivu by mohla ohrozit tranzit skrze Hormuzský průliv, kterým protéká zhruba pětina světových dodávek ropy. Aktuálně se cena severomořského Brentu pohybuje kolem 71,39 dolaru za barel a americká lehká ropa WTI se obchoduje za 66,13 dolaru. Geopolitická prémie tak zůstává v cenách energií i nadále silně započtena.
