Revoluce kolem umělé inteligence vstoupila do další fáze, ve které už nejde jen o technologickou vyspělost, ale především o objem dodaného výpočetního výkonu, schopnost obsloužit hyperscale zákazníky a dlouhodobě se ukotvit v jejich infrastruktuře.
Právě v tomto kontextu je potřeba číst oznámení společnosti Advanced Micro Devices (AMD) , že její nový akcelerátor Instinct MI450 získal první skutečně megakontrakt.
AMD oznámilo víceletou a víceroční generační dohodu se společností Meta Platforms (META) , jejíž hodnota může v krajním případě dosáhnout až 100 miliard dolarů. Meta plánuje nasadit 6 gigawattů výpočetního výkonu postaveného na akcelerátorech AMD Instinct MI450 v rámci rozsáhlé výstavby datových center optimalizovaných pro trénink i inferenci modelů umělé inteligence. Dodávky čipů MI450 a rackových systémů Helios by měly začít ještě v průběhu letošního roku.
Na první pohled jde o mimořádně silný signál: AMD se dostává mezi klíčové dodavatele infrastruktury pro jednoho z největších světových provozovatelů AI platforem. Současně však struktura této dohody vyvolává otázky, zda si AMD tímto postupem neukrajuje příliš velký kus vlastního kapitálu, aby se do této ligy vůbec dostalo.
Čip MI450 představuje další krok AMD v segmentu vysoce výkonných AI akcelerátorů. Firma se netají tím, že jejím cílem není krátkodobě sesadit dominantního lídra trhu, ale dlouhodobě si vybudovat pevnou pozici druhého strategického dodavatele, bez kterého se hyperscale zákazníci neobejdou. Právě diverzifikace dodavatelů je pro technologické giganty klíčová – nikdo nechce být plně závislý na jediném výrobci.
Dohoda s Metou není izolovaným krokem, ale rozšířením již existující spolupráce. Podstatné je, že se netýká pouze samotných čipů, ale sladění roadmap napříč hardwarem, systémy i softwarem. To znamená hlubší technickou integraci, která výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že AMD zůstane dlouhodobým partnerem, nikoliv jen jednorázovým dodavatelem.
Z pohledu byznysu jde o strategicky zásadní moment. Jakmile se akcelerátory jednou stanou součástí architektury obřích datových center, jejich nahrazení konkurencí je nákladné, časově náročné a organizačně komplikované. Právě v tom spočívá skutečná hodnota podobných kontraktů – nejde jen o objem dodávek, ale o zakotvení v ekosystému zákazníka.
Zásadní pozornost investorů ale přitahuje jiný aspekt dohody. AMD v rámci kontraktu vydalo Metě výkonnostně podmíněný warrant, který jí umožňuje koupit až 160 milionů akcií AMD. V případě plného uplatnění by Meta mohla vlastnit až 10 % všech akcií společnosti.
Nejde o ojedinělý krok. AMD uzavřelo velmi podobnou dohodu již na konci loňského roku se společností OpenAI, která rovněž získala opci na nákup až 160 milionů akcií, tentokrát za symbolickou cenu. Pokud by oba subjekty své opce uplatnily, došlo by k potenciálnímu zředění podílů stávajících akcionářů až o 20 %.
Vedení AMD tento model obhajuje jako „win-win“ řešení, které slaďuje zájmy zákazníků a výrobce. Podle generální ředitelky Lisy Su je AMD teprve na začátku investičního cyklu a musí jít „před křivkou“, aby si zajistilo maximální dlouhodobý přínos. Jinými slovy: krátkodobé zředění je cenou za to, že se firma dostane do hry o stovky miliard dolarů v AI infrastruktuře.
Z pohledu akcionáře však nejde o zanedbatelný detail. I když jsou warranty platné až do roku 2031 a k samotnému zředění dojde pouze při jejich uplatnění, riziko zde objektivně existuje. Navíc jde o typ transakcí, které začínají přitahovat zvýšenou pozornost investorů sledujících možné „kruhové“ vztahy mezi výrobci čipů a jejich největšími odběrateli.
Je důležité zasadit dohodu do širšího kontextu. Jen krátce před oznámením kontraktu s AMD Meta informovala o víceleté spolupráci s lídrem trhu, společností Nvidia (NVDA) , která zahrnuje nasazení milionů akcelerátorů generací Blackwell a Rubin, stejně jako síťovou infrastrukturu Spectrum-X.
To jasně ukazuje, že dohoda s AMD není exkluzivní. Meta staví svou infrastrukturu tak, aby kombinovala více dodavatelů a minimalizovala technologická i dodavatelská rizika. Pro AMD je to stále významný úspěch, ale zároveň potvrzení, že o každý další watt AI výkonu se vede tvrdý konkurenční boj.
Z investorského pohledu tak zůstává klíčová otázka otevřená: je tento model chytrým způsobem, jak si AMD kupuje budoucí tržní podíl, nebo se firma postupně vzdává příliš velké části vlastního kapitálu, aby mohla držet krok s konkurencí?
Odpověď bude záviset na tom, zda se podobné akciové pobídky stanou výjimkou, nebo novým standardem. Pokud by AMD pokračovalo v uzavírání dalších kontraktů výměnou za potenciálně významné podíly ve vlastní společnosti, mohlo by to dlouhodobě oslabit hodnotu pro stávající akcionáře, i když by firma rostla provozně.
