Komoditní trhy s energiemi uzavírají únor v pozitivním teritoriu, přičemž poslední obchodní týden tohoto měsíce přinesl ropě zisk ve výši 1 dolaru za barel. Hlavním motorem cenového růstu jsou eskalující tenze mezi Spojenými státy a Íránem. Nepřímá diplomatická jednání, která v tomto týdnu proběhla mezi Washingtonem a Teheránem v Ženevě, skončila bez výsledku a lhůta „10 až 15 dnů“, kterou stanovila administrativa Donalda Trumpa, se nebezpečně krátí. Pozornost investorů se však uprostřed těchto geopolitických rizik začíná stáčet i k blížícímu se zasedání ropného kartelu.
Ačkoliv je mediální zájem o nadcházející summit OPEC+ překvapivě vlažný, může právě tento klid posloužit Saudské Arábii k prosazení strategických změn. Podle dostupných informací členové aliance zvažují zvýšení těžebních kvót o 137 000 barelů denně pro měsíc duben. Tím by došlo k obnovení navyšování produkce po tříměsíční pauze v prvním čtvrtletí. Rijád pravděpodobně kalkuluje s tím, že riziková prémie v cenách ropy, způsobená vojenským napětím s Íránem, dokáže tuto dodatečnou nabídku absorbovat, aniž by došlo k propadu cen.
V oblasti mezinárodního obchodu a sankcí hraje Trumpova administrativa taktickou hru s aktivy ruské společnosti Lukoil. Prodej mezinárodních aktiv tohoto největšího ruského soukromého producenta, na kterého byly uvaleny sankce koncem října 2025, se zpomaluje. Původní termín pro uzavření transakce s Carlyle Group v potenciální hodnotě 22 miliard dolarů byl posunut z 28. února na 1. dubna.
Spojené státy zároveň signalizují změnu postoje v Karibiku. Ministerstvo financí USA oznámilo, že povolí společnostem přeprodej venezuelské ropy kubánskému soukromému sektoru. Tento krok naznačuje snahu zmírnit dlouhodobý nedostatek paliv na Kubě, přičemž tanker s nákladem benzínu již čeká na odjezd. Na evropském kontinentu se Evropská unie snaží koordinovat svůj plán na úplný zákaz námořních služeb pro ruský export ropy s ostatními zeměmi G7. K tomuto kroku dochází poté, co se Unii nepodařilo opatření implementovat v rámci svého 20. sankčního balíčku kvůli odporu Řecka a Malty.
Výrazné pohyby zaznamenal také trh s kapalným ropným plynem (LPG). Asijské ceny této komodity vyletěly na 600 dolarů za tunu, což je nejvyšší úroveň od konce března 2025. Důvodem je vyhlášení vis major ze strany státního gigantu Saudi Aramco na export LPG z přístavu Juaymah poté, co došlo ke zhroucení podpěrné konstrukce mola.
V Evropě mezitím sílí kritika systému obchodování s emisemi (ETS). Italský ministr průmyslu Adolfo Urso vyzval k pozastavení tohoto mechanismu s odkazem na „zvrácené“ finanční spekulace, přičemž se k němu překvapivě připojilo i Německo s požadavkem na rychlou revizi cenotvorby uhlíku. Zprávy přicházejí také z Kazachstánu, kde se těžba na klíčovém ropném poli Tengiz vrací k plné kapacitě po požáru elektrárny. Produkce však stále zůstává přibližně 15 % pod plánovanou úrovní 950 000 barelů denně.
