Americká ekonomika v únoru nečekaně klopýtla, když trh práce zaznamenal výrazný úbytek pozic, což zcela zaskočilo analytiky i investory. Zatímco akciové trhy reagovaly na tato data poklesem, komoditní trhy se vydaly opačným směrem. Ceny ropy vyskočily na nejvyšší úrovně za téměř dva roky, k čemuž kromě nejistoty na trhu práce přispívá především rozšiřující se válečný konflikt v Íránu. Tato kombinace faktorů vytváří pro trhy vysoce volatilní prostředí.
Spojené státy v únoru ztratily celkem 92 000 pracovních míst, což představuje ostrý obrat oproti předpovědím ekonomů, kteří v průměru očekávali nárůst o 60 000 pozic. Míra nezaměstnanosti v reakci na to vzrostla z lednových 4,3 % na 4,4 %. Pro americkou ekonomiku je to varovný signál, jelikož se jedná již o třetí měsíc z posledních pěti, kdy došlo k úbytku pracovních míst.
Významnou roli v únorových statistikách sehrál zdravotnický sektor, který byl v poslední době zdrojem silného růstu zaměstnanosti. Tentokrát však tento sektor přišel o 28 000 míst, což ministerstvo práce přisuzuje nedávné stávkové aktivitě, včetně stávky zdravotních sester v Kalifornii, která skončila koncem minulého měsíce.
Někteří analytici rovněž upozorňují, že data mohly zkreslit i zimní bouře, což by mohlo znamenat, že reportovaná slabost je dočasná. Nancy Vanden Houten z Oxford Economics varuje před unáhlenými závěry: „Stejně jako lednová zpráva o pracovních místech přeceňovala vznikající sílu na trhu práce, únorová data vyvolávají falešný dojem zhoršujících se podmínek.“ Situaci však komplikují revize předchozích měsíců. Údaje za leden byly revidovány směrem dolů o 4 000 a za prosinec dokonce o 65 000 míst, což naznačuje, že trh práce byl slabší, než se původně předpokládalo.
Aktuální data vnášejí do americké ekonomiky značnou dávku nejistoty. Seema Shah ze společnosti Principal Asset Management poznamenala, že trhy jsou nyní taženy protichůdnými směry.
Ochlazení trhu práce by za normálních okolností motivovalo Federální rezervní systém ke snížení úrokových sazeb, aby podpořil zaměstnanost. Nicméně situace na trhu s energiemi tento krok komplikuje. Snižování sazeb by mohlo znovu rozdmýchat inflaci, která se stává opětovnou hrozbou kvůli rostoucím cenám energií. Válka v Íránu totiž tlačí globální ceny ropy vzhůru, což centrální bankéře staví do obtížné pozice.
Dlouhodobější trend na trhu práce přitom naznačuje opatrnost – míra fluktuace zaměstnanců klesla v lednu na devítileté minimum 5,8 %, jelikož se pracovníci drží svých míst. Za celý loňský rok navíc zaměstnavatelé přidali celkem 181 000 pracovních míst, což je nejnižší číslo od pandemického roku 2020.
