Eskalující nepřátelství na Blízkém východě a narůstající tlak na ropnou infrastrukturu i námořní dopravu udržují globální investory v nejistotě. Zatímco v Asii začalo pondělní ráno výrazným posílením amerického dolaru, který z krize tradičně těží jakožto bezpečný přístav, obchodníci s napětím vyhlíželi otevření akciových a dluhopisových trhů v 18:00 newyorského času. Očekávání dalších turbulencí je hmatatelné napříč celým finančním světem.
S tím, jak konflikt vstoupil do svého druhého týdne, se obavy z narušení energetických dodávek staly ústředním motivem obchodování. Situace se výrazně zkomplikovala poté, co se Spojené arabské emiráty a Kuvajt připojily k Iráku a omezily těžbu. Důvodem je rychlé plnění skladovacích kapacit v důsledku toho, že se tankery nadále vyhýbají kriticky důležitému Hormuzskému průlivu. Cena benchmarku Brent minulý týden vyskočila o zhruba 30 %, což představuje její největší nárůst za posledních šest let, a bezpečně se usadila nad hranicí 90 USD za barel.
Podle Dava Mazzy, výkonného ředitele společnosti Roundhill Financial, trhy sice přestály prvotní šok lépe, než se dalo očekávat, ale fyzické poškození infrastruktury pro těžbu a distribuci mění celou rovnici. Nejde již jen o faktické uzavření Hormuzského průlivu, ale o hrozbu, že se výpadky v dodávkách rozšíří hlouběji do celého regionu. Tento posun nutí již tak nervózní investory k dalšímu stahování rizikového kapitálu z trhu.
V noci na neděli Írán pokračoval v útocích na své blízkovýchodní sousedy, čímž válka vstoupila do svého devátého dne. Izrael mezitím zasáhl palivová depa v Teheránu a pohrozil přímým útokem na energetickou síť islámské republiky. Do vypjaté situace se vložil i prezident Donald Trump, který varoval, že Spojené státy zváží zacílení na oblasti, které dosud nebyly terčem útoků. Na sociálních sítích k tomu nekompromisně dodal, že údery budou pokračovat, dokud nedojde ke kapitulaci nebo úplnému zhroucení protivníka.
Mohutné výprodeje se minulý týden přehnaly napříč regiony i třídami aktiv. Geopolitické vzplanutí přineslo nový stres na trhy, které již byly pod tlakem kvůli technologickým výkyvům spojeným s umělou inteligencí a obavám z možných trhlin na úvěrových trzích. Americké dluhopisy zaznamenaly největší propad od loňských výprodejů spojených s cly „Dne osvobození“, zatímco index S&P 500 utrpěl nejhlubší týdenní ztrátu od října. Ještě drtivější dopad pocítily akcie na rozvíjejících se trzích, které zaznamenaly největší propad od roku 2020.
S inflací, která tvrdošíjně zůstává nad 2% cílem americké centrální banky, obchodníci s dluhopisy již před vypuknutím konfliktu omezovali svá očekávání ohledně snižování sazeb v tomto roce. Sázky na hlubší uvolňování měnové politiky se přesunuly až do roku 2027 pro případ, že by se dostavilo výraznější ekonomické zpomalení. Válečné události dokonce přiměly část trhu sázet na to, že v roce 2026 nedojde k žádnému snížení sazeb. Nicméně nečekaně slabá páteční zpráva o zaměstnanosti v USA posunula konsenzus zpět blíže k očekávání, že bychom se letos mohli dočkat až dvou snížení sazeb o čtvrt procentního bodu.
