Americké akcie ve středu zakončily obchodování převážně v červených číslech.
Investoři zůstávají opatrní především kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který zatím nevykazuje žádné známky rychlého ukončení. Geopolitická nejistota tak nadále ovlivňuje náladu na finančních trzích.
Hlavní americké indexy se pohybovaly kolem předchozích hodnot, přičemž většina z nich zaznamenala mírný pokles. Index S&P 500 oslabil o 0,1 % na 6 775,17 bodu. Dow Jones Industrial Average ztratil výraznějších 0,6 % a uzavřel na 47 417,27 bodu. Naopak technologicky orientovaný Nasdaq Composite (^IXIC) dokázal mírně posílit o 0,1 % a zakončil obchodování na 22 716,14 bodu.
Podobný vývoj bylo možné sledovat již v předchozí obchodní seanci, kdy Dow Jones i S&P 500 mírně klesly, zatímco Nasdaq si připsal drobný růst.
Jednou z hlavních zpráv dne bylo oznámení Mezinárodní energetické agentury (IEA), která plánuje uvolnit na trh 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv. Jde o vůbec největší nouzové uvolnění ropných zásob v historii organizace.
Podle výkonného ředitele IEA Fatih Birola reagují členské státy na mimořádnou situaci na energetickém trhu, kterou vyvolal konflikt s Íránem. Agentura zdůraznila, že globální trh s ropou vyžaduje koordinovanou reakci všech významných producentů i spotřebitelů.
Rozhodnutí výrazně překonává předchozí rekord. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 uvolnily členské země IEA přibližně 182 milionů barelů ropy, zatímco aktuální opatření počítá s více než dvojnásobným objemem.
Navzdory velikosti tohoto kroku však trhy reagovaly pouze omezeně. Investoři totiž podobný krok z velké části již započítali do cen ropy.
Cena severomořské ropy Brent s dodáním v květnu vzrostla o 5,7 % na 92,77 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 5,8 % na 88,26 dolaru za barel.
Analytici banky ING upozornili, že jde pouze o dočasné řešení, které nemůže dlouhodobě stabilizovat trh. Podle nich by výraznější pokles cen ropy mohl nastat pouze v případě vojenské deeskalace konfliktu na Blízkém východě.
Dalším zdrojem nejistoty je situace v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější dopravní uzly pro světový obchod s ropou. Podle mediálních zpráv Írán v oblasti rozmístil námořní miny, což vyvolalo obavy z možného narušení dopravy tankerů.
Americký prezident Donald Trump reagoval prohlášením, že Spojené státy výrazně zesílí vojenské útoky, pokud Írán miny neodstraní. Podle jeho slov by případná vojenská reakce proběhla v dosud nevídaném rozsahu.
Později však Trump v rozhovoru pro server Axios uvedl, že konflikt by mohl skončit relativně brzy, protože podle něj již v Íránu nezbývá mnoho strategických cílů.
Trhy přesto reagují na každou novou zprávu výraznými výkyvy cen. Analytik Lukman Otunuga ze společnosti FXTM upozornil, že geopolitické riziko vytváří na ropném trhu mimořádně vysokou volatilitu, protože investoři reagují na každý nový vývoj v konfliktu.
Ve středu investoři sledovali také zveřejnění údajů o americké inflaci za únor. Tyto statistiky však ještě nezahrnují dopady nedávného růstu cen ropy způsobeného konfliktem na Blízkém východě.
Podle údajů U.S. Bureau of Labor Statistics vzrostl index spotřebitelských cen o 0,3 % meziměsíčně a o 2,4 % meziročně, což odpovídalo očekávání analytiků.
Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií, vzrostla o 0,2 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně, což bylo rovněž v souladu s odhady trhu.
Podle investičního ředitele společnosti Regan Capital Skylera Weinanda data ukazují, že inflace byla stabilní ještě před eskalací konfliktu s Íránem. Pokud by se zároveň zhoršovala situace na trhu práce, mohlo by to otevřít prostor pro snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou ještě letos.
Současný růst cen ropy a plynu však může mít širší dopady na ekonomiku. Vyšší náklady na energii mohou negativně ovlivnit spotřebitele, letecké společnosti i průmyslové podniky. To by mohlo v následujících čtvrtletích tlačit inflaci opět výše.
Fed tak podle Weinanda stojí před složitou situací. Vedle geopolitického napětí musí centrální banka zohlednit také obchodní tarify, potenciální změny v obchodní politice, růst cen energií a současně slábnoucí trh práce.
Jednou z mála výrazně rostoucích akcií během středečního obchodování byla technologická společnost Oracle (ORCL) . Akcie firmy posílily o 9,2 %, poté co společnost zveřejnila lepší než očekávané hospodářské výsledky.
Oracle oznámil upravený zisk 1,79 dolaru na akcii při tržbách 17,19 miliardy dolarů za třetí fiskální čtvrtletí roku 2026. Analytici přitom očekávali zisk 1,70 dolaru na akcii při tržbách 16,92 miliardy dolarů.
Hlavním motorem růstu byl cloudový segment společnosti, jehož tržby vzrostly o 44 % meziročně na 8,91 miliardy dolarů. Oracle se v posledních letech stále více zaměřuje na infrastrukturu pro cloud computing a datová centra, která jsou využívána mimo jiné pro vývoj a provoz systémů umělé inteligence.
Analytik společnosti Barclays Raimo Lenschow uvedl, že výsledky naznačují jasnější výhled pro další vývoj společnosti.
Pokles zaznamenala také Pražská burza, kde index PX po úterním růstu o dvě procenta ve středu klesl o 0,51 % na 2 589,84 bodu.
Největší ztráty zaznamenal bankovní sektor. Akcie Erste Group Bank (EBS) klesly o 1,6 % na 2 336 korun. Moneta Money Bank (MONET) ztratila 1,37 % na 187,40 korun a Komerční banka (KOMB) oslabila o 1,05 % na 1 129 korun.
Mírně oslabila také pojišťovna Vienna Insurance Group (VIG), jejíž akcie zakončily obchodování o 0,13 % níže.
Naopak energetická společnost ČEZ (CEZ) před zveřejněním hospodářských výsledků posílila o 0,94 % na 1 187 korun.
Mezi menšími emisemi se nedařilo výrobci bezpilotních letadel Primoco UAV (PRIUA), jehož akcie klesly o téměř 6 %. Pokles zaznamenala také společnost Gevorkyan (GEV) a firma Photon Energy (PEN).
Růst naopak vykázaly akcie zbrojařské společnosti Colt CZ (COLT), které posílily o 1,7 %. Mírně rostly také akcie Philip Morris ČR (TABAK), Doosan Škoda Power (DSPW) a nápojářské společnosti Kofola ČeskoSlovensko (KOFOL).
Na devizovém trhu česká koruna mírně posílila vůči euru na 24,38 Kč/EUR, zatímco vůči americkému dolaru oslabila na 21,07 Kč/USD.
