Evropské akciové trhy zahájily čtvrteční obchodování poklesem poté, co ceny ropy opět prudce vzrostly v reakci na pokračující konflikt na Blízkém východě.
Investoři reagovali především na nové zprávy o narušení námořní dopravy v oblasti Hormuzského průlivu, který patří mezi nejdůležitější přepravní trasy světového energetického trhu. Růst cen ropy tak znovu vyvolal obavy z inflace a zhoršení globální ekonomické situace.
Panevropský index Stoxx 600 během ranního obchodování oslabil přibližně o 0,4 procenta. Negativní nálada se projevila také na jednotlivých národních trzích. Německý index DAX ztratil kolem 0,2 procenta, francouzský index CAC 40 klesl přibližně o 0,5 procenta a britský index FTSE 100 odepsal podobně asi půl procenta.
Hlavním faktorem, který ovlivnil vývoj evropských trhů, byl opět energetický sektor. Ceny ropy během obchodování výrazně kolísaly a krátkodobě se opět přiblížily hranici 100 dolarů za barel. Tento vývoj přišel navzdory snahám Mezinárodní energetické agentury stabilizovat trhy prostřednictvím uvolnění strategických ropných rezerv.
Mezinárodní energetická agentura již oznámila historicky největší uvolnění zásob ropy s cílem zmírnit dopady přerušených dodávek. Spojené státy zároveň uvedly, že využijí také vlastní strategické rezervy, aby pomohly snížit tlak na ceny energií. Analytici však upozorňují, že tyto kroky mohou mít pouze krátkodobý efekt.
Podle řady expertů by skutečné uklidnění trhu mohlo přijít pouze v případě obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu. Tento úzký námořní koridor jižně od Íránu je jednou z nejdůležitějších energetických tepen na světě. Přibližně pětina globálních dodávek ropy totiž prochází právě touto oblastí.
Současná situace však naznačuje, že doprava v průlivu je téměř zastavena. Teherán v posledních dnech varoval, že může zaútočit na většinu lodí, které by se pokusily průlivem proplout. Některé zprávy navíc naznačují, že Írán mohl v oblasti rozmístit námořní miny, což výrazně zvyšuje riziko pro komerční lodní dopravu.
Americké námořnictvo zatím neoznámilo, že by se zavázalo eskortovat obchodní lodě proplouvající touto oblastí. Bezpečnostní situace proto zůstává velmi napjatá a mnoho dopravních společností se rozhodlo průlivu zcela vyhnout. To vede k výraznému omezení dodávek ropy a dalšímu růstu cen na světových trzích.
Vyšší ceny energií zároveň zvyšují obavy z nového inflačního tlaku v globální ekonomice. Evropa i Asie patří mezi velké dovozce ropy a zemního plynu, které často procházejí právě přes Hormuzský průliv. Narušení dodávek tak může mít přímý dopad na ceny energií v těchto regionech.
Během ranního obchodování futures kontrakty na ropu Brent vzrostly přibližně o 4,3 procenta na úroveň kolem 95,9 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate zároveň posílila asi o 3,8 procenta na přibližně 90,5 dolaru za barel.
Vedle geopolitických událostí sledovali investoři také výsledky některých evropských společností. Společnost Helios Towers zveřejnila výsledky hospodaření za čtvrté čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků v několika klíčových ukazatelích.
Telekomunikační infrastruktura společnosti zaznamenala meziroční růst tržeb přibližně o 5,9 procenta. Zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací se zvýšil přibližně o 15 procent. Společnost také oznámila růst opakujícího se volného peněžního toku o 2,4 procenta.
Další důležitou zprávou bylo vyjádření vedení německého automobilového koncernu BMW. Společnost uvedla, že v letošním roce očekává mírný pokles zisku před zdaněním a stagnaci dodávek vozidel. Důvodem jsou především obchodní bariéry a velmi silná konkurence na čínském trhu.
Generální ředitel Oliver Zipse uvedl, že automobilka se snaží reagovat především modernizací modelové řady a snižováním nákladů. Zároveň však upozornil, že globální ekonomické prostředí zůstává velmi nejisté.
Podle jeho slov bude současný finanční rok i nadále poznamenán řadou rizik. BMW již oznámilo, že zisk před zdaněním společnosti v minulém roce klesl přibližně o 6,7 procenta. Automobilový sektor tak zůstává jedním z odvětví, které může být výrazně ovlivněno jak geopolitickými faktory, tak změnami globální poptávky.
Pro investory tak zůstává klíčovým tématem především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Další eskalace by mohla dále zvýšit ceny ropy a posílit inflační tlaky, což by mělo dopad nejen na energetické trhy, ale také na akcie a měnovou politiku centrálních bank.
