Americké finanční trhy v současnosti upírají veškerou svou pozornost k jedinému fundamentu, který nekompromisně diktuje tempo globální ekonomiky. Wall Street s rostoucím znepokojením sleduje eskalaci blízkovýchodního konfliktu, který se stal hlavním hybatelem tržního dění. V centru tohoto napětí stojí prudce rostoucí ceny energetických surovin, jež začínají ohrožovat dosavadní makroekonomickou stabilitu.
Během uplynulého týdne zaznamenala ropa Brent (BZ=F) dramatický nárůst, když její futures kontrakty prorazily psychologicky klíčovou hranici 100 dolarů za barel. Podle vyjádření Mezinárodní energetické agentury (IEA) vyvolala válka v Íránu situaci, která představuje absolutně největší narušení plynulosti dodávek v celé dosavadní historii globálního ropného trhu.
Ve snaze zkrotit tento cenový šok přistoupila IEA k bezprecedentnímu uvolnění strategických ropných rezerv. K tomuto kroku se navíc přidalo i postupné zmírňování sankcí uvalených na ruskou ropu. Přestože analytici tyto záchranné brzdy vítají a považují je za užitečné, jedním dechem dodávají, že k definitivnímu vyřešení strukturálního problému s vysokými cenami to jednoduše stačit nebude.
Globální energetický stratég společnosti Macquarie Group (MQG.AX) Vikas Dwivedi v rozhovoru pro Yahoo Finance situaci popsal velmi jasně. Varoval, že pokud nedojde k bleskovému vyřešení politické a kinetické situace v řádu několika málo dnů, světová ekonomika se nevyhnutelně srazí s tvrdým nedostatkem suroviny.
Dwivedi zároveň šokoval trhy svým cenovým výhledem, když konstatoval, že případný nárůst ceny až k úrovni 150 dolarů za barel by v současném geopolitickém kontextu nepředstavoval žádnou extrémní anomálii. Tento scénář by měl devastující dopad na koncové ceny paliv.
Už nyní raketově rostou ceny benzínu, nafty i leteckého paliva, což vytváří enormní tlak na peněženky spotřebitelů a provozní marže firem. Vzhledem k tomu, že se ropa aktuálně obchoduje o více než 25 dolarů dráž než před vypuknutím konfliktu, musí investoři urychleně přehodnotit své modely.
Rostoucí náklady na energie se okamžitě propisují do širších inflačních očekávání, což zásadně mění pravidla hry pro centrální bankéře. Výkonný ředitel pro globální akciové deriváty ve společnosti Nomura Securities (NMR) Charlie McElligott ve své zprávě klientům trefně poznamenal, že surová ropa je v tuto chvíli onou pověstnou přísadou, která míchá celým tržním koktejlem.
McElligott upozornil na ostrý kontrast s nedávnou minulostí. Ještě před 28. únorem, kdy íránský konflikt naplno propukl, trhy suverénně naceňovaly mnohem příznivější výhled vývoje inflace. Investoři do té doby sázeli na téměř výhradně holubičí trajektorii budoucí měnové politiky amerického Federálního rezervního systému.
Tato idyla je však nyní minulostí. Wall Street se musela bleskově adaptovat na novou realitu a v současnosti se přiklání k názoru, že tvůrci měnové politiky budou nuceni ponechat úrokové sazby na současných, restriktivních úrovních mnohem déle, než se původně předpokládalo.
Tento posun v očekáváních potvrdili i analytici investiční banky Goldman Sachs (GS) ve své březnové zprávě. Zvýšená trajektorie inflace podle nich výrazně zkomplikuje snahu Fedu o brzké zahájení cyklu uvolňování měnové politiky. Z tohoto důvodu banka oficiálně posunula svou prognózu prvního snížení sazeb.
Zatímco původní odhady počítaly s prvním zásahem centrální banky již v červnu, nová predikce posouvá tento krok až na září, přičemž druhé snížení by mělo následovat v prosinci. Vyšší úrokové sazby tak zůstanou s ekonomikou spjaty po podstatně delší část letošního roku.
Analytici však ponechávají ve hře jednu zásadní výjimku. Pokud by trh práce začal vykazovat známky oslabení podstatně dříve a s mnohem větší intenzitou, než se aktuálně očekává, obavy z inflace by pravděpodobně ustoupily do pozadí a Fed by k dřívějšímu snížení sazeb přece jen přistoupil.
Návrat inflačních strašáků nezůstal bez odezvy ani na trhu s dluhopisy, který tradičně funguje jako nejcitlivější barometr budoucího ekonomického vývoje. Očekávání přetrvávající inflace vyvolala masivní výprodej dluhopisů, což vedlo k materiálnímu nárůstu výnosů u dlouhodobých amerických státních obligací.
Tento pohyb je dán jednoduchou tržní logikou. Investoři v prostředí rostoucích cen logicky požadují mnohem vyšší prémii za to, že budou držet dlouhodobý dluh, jehož reálná hodnota by mohla být inflací postupně erodována. Tento tlak se nejvýrazněji projevuje na nejdelším konci výnosové křivky.
Sledovaný třicetiletý americký státní dluhopis (^TYX) se v důsledku těchto událostí znovu nebezpečně přibližuje k hranici 5 %. Tato specifická úroveň představuje pro akciové trhy kritickou zónu, která v posledních letech již několikrát dokázala vyvolat silnou nervozitu a spustit vlnu výprodejů rizikovějších aktiv.
Vyšší výnosy bezrizikových dluhopisů totiž automaticky snižují atraktivitu akcií, jelikož investorům nabízejí zajímavé zhodnocení bez nutnosti podstupovat volatilitu akciového trhu. Celkový rizikový apetit napříč Wall Street tak dostává vážné trhliny, přičemž portfoliomanažeři musí pečlivě převažovat svá aktiva.
Hlavní technický stratég společnosti LPL Financial (LPLA) Adam Turnquist situaci shrnul s tím, že pro tuto chvíli zůstává ropa naprosto dominantním hybatelem celého trhu. Dokud se situace na energetickém trhu nestabilizuje, zůstanou akcie i dluhopisy v zajetí geopolitické nejistoty.
