Americké akcie na začátku týdne výrazně posílily a částečně tak napravily ztráty z předchozích dní.
Optimismus investorů podpořil především pokles cen ropy a silný výhled poptávky po čipech pro umělou inteligenci, který zveřejnil generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) Jensen Huang.
Pozitivní sentiment se projevil napříč hlavními indexy na Wall Street. Index S&P 500 vzrostl o 1,1 % a uzavřel na úrovni 6 702,18 bodu. Technologický Nasdaq Composite přidal 1,2 % na 22 374,18 bodu a Dow Jones Industrial Average posílil o 0,8 % na 46 946,41 bodu.
Růst přichází po velmi nervózním období, kdy akciové trhy oslabovaly kvůli eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě a prudkému růstu cen ropy. Tyto faktory zvýšily obavy investorů z inflace a možného negativního dopadu na světovou ekonomiku.
Nový týden však přinesl určité uklidnění. Pokles cen ropy pomohl stabilizovat akciové trhy a investoři začali znovu nakupovat zejména technologické tituly, které patří mezi hlavní tahouny současného růstu.
Ceny ropy zůstávají klíčovým faktorem, který ovlivňuje náladu investorů po celém světě. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupil do třetího týdne a výrazně zasáhl energetické trhy.
Jedním z největších problémů je situace kolem Hormuzského průlivu, strategické námořní trasy jižně od Íránu. Přibližně pětina světové tankerové dopravy prochází právě tímto úzkým průlivem. Írán jej fakticky uzavřel, což omezuje dodávky energie a zvyšuje obavy z narušení globálních energetických toků.
Spojené státy se snaží situaci uklidnit například uvolňováním některých sankcí na ruskou ropu. Přesto ceny ropy zůstávají relativně vysoké a mají přímý dopad na inflaci. Růst cen pohonných hmot je totiž jedním z faktorů, které americké domácnosti sledují nejvíce. Zároveň jde o citlivé politické téma před volbami do Kongresu v roce 2026.
Prezident Donald Trump vyzval některé země, aby pomohly obnovit provoz v Hormuzském průlivu. Podle agentury Reuters se však část amerických spojenců zdráhá Washingtonu poskytnout přímou podporu.
Trump také uvedl, že by členské státy Severoatlantické aliance (NATO) měly pomoci s otevřením této klíčové obchodní trasy. Pokud by se tak nestalo, podle jeho slov by to mohlo mít negativní dopad na budoucnost aliance.
Do celé situace se promítají i vztahy s Čínou. Trump naznačil, že by mohl zrušit plánovaný summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, pokud Peking nepomůže využít svůj vliv k obnovení provozu v průlivu.
Zároveň se objevily zprávy, že tankery přepravující ropu do Číny průlivem proplouvají, zatímco jiné lodě byly zasaženy projektily. Evropská unie podle médií zvažuje možné kroky, které by pomohly obnovit námořní dopravu v oblasti.
Navzdory geopolitickému napětí ceny ropy na začátku týdne mírně ustoupily. Americká ropa WTI klesla o 4,7 % na 92,32 dolaru za barel. Brent, globální referenční benchmark, sice zůstal kolem hranice 100 dolarů za barel, ale také ustoupil z dřívějších maxim.
Podle hlavního tržního stratéga společnosti Pave Finance Petera Coreyho pomohl pokles cen ropy stabilizovat akciové trhy. Současně však upozornil, že dlouhodobější kontrakty na ropu neklesají tak výrazně, což naznačuje, že investoři stále počítají s rizikem dlouhodobějšího konfliktu.
Vedle geopolitiky byl dalším zásadním tématem technologický sektor, především společnost Nvidia.
Její generální ředitel Jensen Huang vystoupil na každoroční konferenci vývojářů a představil velmi ambiciózní výhled poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Podle jeho odhadu mohou objednávky na dvě klíčové technologie společnosti – Blackwell a Rubin – dosáhnout až 1 bilionu dolarů.
To je dvojnásobek oproti odhadu z minulého roku, kdy Huang hovořil o poptávce kolem 500 miliard dolarů.
Akcie společnosti na tuto zprávu okamžitě reagovaly růstem. V průběhu dne se sice část zisků vytratila, ale titul nakonec uzavřel přibližně o 1,6 % výše.
Nvidia se snaží udržet své dominantní postavení v rychle rostoucím odvětví čipů pro umělou inteligenci. Konkurence však výrazně sílí. Vedle tradičních rivalů, jako jsou Advanced Micro Devices (AMD) a Intel (INTC) , vyvíjejí vlastní procesory také velké technologické společnosti.
Například Alphabet (GOOGL) prostřednictvím své divize Google pracuje na vlastních čipech optimalizovaných pro výpočty umělé inteligence.
Další výzvou pro Nvidia je rostoucí význam tzv. AI inference, tedy schopnosti modelů provádět konkrétní úkoly za uživatele. Tyto systémy často využívají jiné typy čipů, než jaké Nvidia dosud vyráběla.
Někteří velcí zákazníci společnosti, včetně OpenAI a společnosti Meta Platforms (META) , zároveň naznačili, že by mohli vyvíjet vlastní procesory určené pro tyto úlohy.
Nvidia proto rozšiřuje své technologické portfolio. V prosinci firma oznámila akvizici startupu Groq za 17 miliard dolarů. Tato společnost se zaměřuje právě na rychlé a levné řešení inference úloh.
Huang také uvedl, že technologie Groq bude možné integrovat do platformy CUDA, která patří mezi klíčové softwarové nástroje společnosti Nvidia.
Kromě toho Nvidia investovala přibližně 2 miliardy dolarů do společností Lumentum (LITE) a Coherent (COHR) , které vyrábějí lasery pro přenos dat mezi čipy. Tyto technologie mohou výrazně urychlit komunikaci mezi jednotlivými procesory, i když zatím nejsou vyráběny v tak velkém objemu jako samotné čipy Nvidia.
Investoři zároveň pozorně sledují měnovou politiku. Tento týden totiž přinese rozhodnutí několika klíčových centrálních bank po celém světě.
Mezi nejdůležitější patří zasedání Federálního rezervního systému, Evropské centrální banky a dalších měnových autorit. Pro tvůrce politik jde o první příležitost reagovat na ekonomické důsledky konfliktu na Blízkém východě.
Růst cen ropy totiž může znovu zvýšit inflační tlaky.
Analytici z JPMorgan uvedli, že tento týden bude zasedat sedm centrálních bank vyspělých ekonomik. Podle jejich odhadu by například Reserve Bank of Australia mohla ponechat úrokové sazby beze změny kvůli nejistému globálnímu prostředí.
V případě Spojených států očekávají analytici aktualizaci prognóz inflace směrem k přibližně 3 % pro letošní rok. Současně však předpokládají mírné snížení odhadů hospodářského růstu kvůli dopadům vyšších cen energií.
Střední scénář podle jejich analýzy stále počítá s jedním snížením úrokových sazeb v roce 2026.
Situace se změnila také ve Velké Británii. Ještě před eskalací konfliktu se očekávalo, že Bank of England by mohla sazby snížit. Růst cen energií však tyto plány odsunul a centrální banka pravděpodobně zvolí opatrnější přístup.
Evropská centrální banka podle analytiků pravděpodobně upraví své prognózy jen mírně. Očekává se drobné snížení výhledu růstu ekonomiky a mírné zvýšení odhadu inflace.
Pozitivní nálada se částečně promítla také do českých finančních trhů.
Česká koruna v pondělí posílila vůči hlavním světovým měnám a smazala část ztrát z předchozích týdnů. Kolem 17. hodiny se obchodovala přibližně na 24,45 Kč za euro a 21,28 Kč za dolar.
V posledních týdnech koruna spíše oslabovala. Důvodem byla právě geopolitická nejistota spojená s konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem a následnými íránskými odvetnými údery v regionu.
Silnější koruna a stabilizace globálních trhů zároveň přispěly k růstu na pražské burze, která v pondělí také zaznamenala pozitivní vývoj.
