Na výroční vývojářské konferenci GTC v kalifornském San Jose se odehrál moment, který redefinuje očekávání celého technologického sektoru. Před zaplněným sálem vystoupil generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) Jensen Huang s bezprecedentní predikcí. Podle jeho slov dosáhnou kumulované nákupní objednávky na generace čipů Blackwell a Vera Rubin do roku 2027 hodnoty jednoho bilionu dolarů.
Tento ambiciózní výhled představuje dramatický posun oproti loňskému roku, kdy samotná firma odhadovala tržní potenciál obou čipových technologií na polovičních 500 miliard dolarů. Jak již po zveřejnění minulých hospodářských výsledků naznačila finanční ředitelka Colette Kress, letošní tempo růstu spolehlivě překonává i ty nejoptimističtější interní odhady.
Zásadním strukturálním motorem tohoto raketového růstu je masivní adopce umělé inteligence napříč celým tržním spektrem. Poptávka extrémně sílí jak ze strany dravých startupů, tak od zavedených nadnárodních korporací. Trh se v současnosti překotně transformuje od jednoduchých textových chatbotů k takzvaným agentním aplikacím.
Tyto pokročilé systémy dokážou autonomně generovat další podřízené agenty pro plnění komplexních úkolů. Výsledkem tohoto řetězení je naprostá exploze v počtu generovaných tokenů, což vytváří enormní tlak na rychlost a efektivitu inferenčních výpočtů. Grafické procesory tak proměnily kdysi úzce zaměřeného výrobce hardwaru v nejhodnotnější veřejně obchodovanou společnost světa s valuací dosahující 4,5 bilionu dolarů.
Finanční fundamenty tuto dominanci jasně potvrzují. Podnik již v únoru avizoval, že meziroční tržby v aktuálním čtvrtletí vyskočí o ohromujících 77 % na zhruba 78 miliard dolarů. Jedná se tak o jedenácté po sobě jdoucí čtvrtletí, kdy růst tržeb bezpečně překonal hranici 55 %, na což akcie bezprostředně po konferenci reagovaly zhruba dvouprocentním posílením.
Klíčovým bodem letošní hardwarové ofenzivy je platforma Vera Rubin, jejíž uvedení na trh je naplánováno na konec tohoto roku. Systém, který se skládá z 1,3 milionu jednotlivých komponent, slibuje doručit desetinásobně vyšší výkon na watt ve srovnání se svým předchůdcem Grace Blackwell. Tento parametr je naprosto kritický, jelikož energetická náročnost se stala hlavním úzkým hrdlem při masivním budování AI infrastruktury.
Dalším strategickým trumfem, který Huang na konferenci odhalil, je zbrusu nový jazykový procesor Groq 3 LPU. Jde o první hmatatelný výsledek prosincového nákupu aktiv za 20 miliard dolarů, což představovalo vůbec největší akvizici v historii firmy. Startup Groq, jehož čipy by měly k prvním zákazníkům dorazit ve třetím čtvrtletí, založili původní tvůrci interního tenzorového procesoru společnosti Google (GOOG) .
Technologie Groq v posledních letech získávala na trhu značnou trakci právě jako přímá konkurence tradičních grafických procesorů. Nová generace Groq 3 LPU je však navržena tak, aby stávající architekturu doplňovala, přičemž jedno z jejích jader je plně optimalizováno pro akceleraci samotného GPU. Huang rovnou představil celý dedikovaný rack určený exkluzivně pro tyto nové akcelerátory.
Tento systém s označením Groq LPX pojme celkem 256 LPU procesorů a je fyzicky navržen tak, aby stál bezprostředně vedle rackového řešení Vera Rubin. Synergie obou architektur dokáže podle Huanga zvýšit výkon měřený v tokenech na watt až pětatřicetinásobně. Spojením procesoru pro vysokou propustnost a čipu pro extrémně nízkou latenci vzniká ekosystém, který masivně rozšiřuje dostupné paměťové kapacity.
Projekce do vzdálenější budoucnosti pak zhmotnil prototyp architektury Kyber. Tento systém představuje další velký evoluční skok po platformě Rubin. Kyber bude integrovat 144 grafických procesorů ve vertikálně uložených výpočetních modulech, což radikálně zvýší hustotu komponent a dále sníží latenci. Architektura bude komerčně dostupná v rámci systému Vera Rubin Ultra, jehož expedice je plánována na rok 2027.
Hardwarová dominance je však pouze jednou stranou mince. Značná část konference byla věnována fenoménu OpenClaw, který v lednu spustil rakouský softwarový vývojář Peter Steinberger. Tento nástroj zaznamenal na sociálních sítích obrovský ohlas, protože firmám i běžným uživatelům umožňuje vytvářet agenty, kteří dokážou autonomně rozhodovat a plnit úkoly bez nutnosti neustálého lidského dohledu.
Potenciál tohoto řešení potvrdil i nedávný přesun Steinbergera do struktur OpenAI. Generální ředitel Sam Altman již deklaroval, že OpenClaw zůstane pevnou součástí základů v podobě open-source projektu, který bude OpenAI i nadále masivně podporovat. Na tento trend okamžitě reaguje i nově představený vývojářský balíček a referenční sada NemoClaw.
NemoClaw je navržen tak, aby celý ekosystém OpenClaw okamžitě přizpůsobil přísným podnikovým standardům. Vývojářům stačí využít tento nástroj na vlastním hardwaru a systém automaticky vyhledá, stáhne a sestaví plně funkčního autonomního AI agenta připraveného pro nasazení v ostrém podnikovém provozu.
Mimořádně důležitým pilířem budoucího růstu se stává také automobilový průmysl. Během prezentace byly odhaleny detaily dříve avizovaného partnerství se společností Uber Technologies (UBER) . Tento gigant v oblasti sdílené jízdy plánuje do roku 2028 nasadit celou flotilu vozů poháněnou softwarem Drive AV ve 28 městech na čtyřech kontinentech, přičemž první ostrý provoz odstartuje již příští rok v Los Angeles a San Franciscu.
Softwarový a hardwarový ekosystém pro autonomní řízení se navíc stává průmyslovým standardem. Automobilky jako Nissan Motor (NSANY) , BYD Company (BYDDY) , Geely Automobile (GELYY) , Isuzu Motors (ISUZY) a Hyundai Motor (HYMTF) aktuálně vyvíjejí vozidla s autonomií úrovně 4 právě na platformě Drive Hyperion. Japonské Isuzu společně s čínskou Tier IV navíc budují plně autonomní autobusy, které budou spoléhat na pokročilý robotický čip AGX Thor.
