Včerejší mírné oslabení americké měny se na první pohled mohlo zdát jako překvapivý úkaz, nicméně hlubší analýza ukazuje, že šlo spíše o technické vyrovnávání pozic před dnešním klíčovým zasedáním Federálního výboru pro volný trh (FOMC). Nejedná se tak o signál náhlého optimismu ohledně geopolitické situace. Americký dolar (DX-Y.NYB) si v současném vysoce volatilním prostředí udržuje status bezpečného přístavu, a to i přes některé neobvyklé tržní pohyby.
Od začátku eskalace íránského konfliktu jsme svědky poměrně vzácné anomálie, kdy došlo k viditelnému odpojení vývoje cen energetických surovin a americké měny. Ropa (CL=F) si žije vlastním životem, což naznačuje, že investoři minimálně pro tento týden přesouvají svou primární pozornost od Blízkého východu k reakcím centrálních bank. Tento posun je logický i vzhledem k tomu, že na obzoru není vidět žádný bezprostřední náznak deeskalace vojenského napětí.
Očekává se, že americká centrální banka ponechá úrokové sazby na současných úrovních. Skutečným hybatelem trhů však bude takzvaný Dot Plot, tedy bodový graf projekcí jednotlivých bankéřů. Aktuální medián naznačuje jedno snížení sazeb do konce letošního roku, což přesně odpovídá současnému tržnímu ocenění, které počítá s poklesem o 27 bazických bodů pro prosincové zasedání. Rizika jsou však nyní jasně vychýlena směrem k jestřábí revizi.
Pokud Fed ve svých nových projekcích vymaže naděje na jakékoliv snižování úroků v roce 2026 a posune horizont uvolňování měnové politiky až do roku 2027, bude to pro dolar představovat silný růstový impuls. Změna této trajektorie by zásadně ovlivnila tržní dynamiku v době, kdy je opatrnost naprosto dominantním prvkem investičních strategií.
Přestože jestřábí scénář převládá, nelze zcela ignorovat ani holubičí rizika. Pokud by Fed do svého oficiálního prohlášení, konkrétně do pasáže týkající se trhu práce, znovu zavedl formulaci o „rizicích poklesu“, mohlo by to trhům poskytnout dostatek munice k udržení sázek na brzké snížení sazeb. Tato rétorika by se opírala o logiku duálního mandátu americké centrální banky, který vedle cenové stability vyžaduje i péči o maximální zaměstnanost.
Zároveň se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by guvernér Jerome Powell na tiskové konferenci vystoupil se silnými a kategorickými prohlášeními ohledně dopadů současného válečného konfliktu na inflaci a hospodářský růst. Geopolitické podmínky a situace na komoditních trzích jsou v tuto chvíli natolik nestabilní, že by jakékoliv pevné výhledy představovaly pro centrální banku nepřiměřené riziko.
Region střední a východní Evropy (CEE) v tomto kontextu zažívá určité dočasné zmírnění tlaku. Nicméně finanční trhy v této oblasti stále zaceňují další zvyšování úrokových sazeb. Tento přetrvávající tlak bude v nadcházejícím období představovat těžkou zkoušku pro lokální centrální banky, které musí balancovat mezi importovanou inflací a křehkým domácím růstem.
Investoři budou muset pečlivě číst mezi řádky nových ekonomických projekcí Fedu, aby si dokázali odvodit budoucí rámec měnové politiky. Očekávání ohledně sazeb však s největší pravděpodobností zůstanou velmi fluidní a budou nadále úzce svázána s výkyvy na trhu s ropou. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že případná pozitivní reakce dolaru na zasedání Fedu bude mít pouze jepičí život, než se otěží opět chopí titulky z geopolitického bojiště.
Zatímco Amerika řeší sílu své ekonomiky, Evropa čelí zcela odlišným problémům. Dnešní obchodování s měnovým párem EUR/USD (EURUSD=X) bude plně v zajetí zpráv z válečných zón a večerního verdiktu Fedu. Jak již bylo zmíněno, rizika pro dolar jsou nakloněna směrem vzhůru díky potenciální jestřábí revizi bodového grafu. Tento tlak by mohl společnou evropskou měnu srazit a donutit ji k ústupu až k psychologické hranici 1,150.
Evropská centrální banka, která zasedá hned zítra, se nachází v nezáviděníhodné pozici. Bankovní rada bude muset vzít v potaz včerejší katastrofální výsledky průzkumu ZEW. Složka očekávání se v tomto klíčovém indexu propadla na hrozivé jedenáctiměsíční minimum, což je přímý důsledek narůstajících obav z ekonomických dopadů probíhající války.
Na rozdíl od amerického Fedu má ECB pouze jediný oficiální mandát, a tím je udržování cenové stability. Historie nám však jasně ukazuje, že celkový ekonomický výhled hraje v rozhodování frankfurtské instituce nezastupitelnou a často i rozhodující roli. Ignorovat hrozící hospodářský propad není politicky ani ekonomicky únosné.
Právě narůstající obavy z tvrdého zásahu do ekonomického růstu a zjištění, že některé energetické šoky mohou mít pouze dočasný charakter, by mohly představitele ECB přimět k tomu, aby se postavili proti extrémně jestřábím sázkám trhu. Zítřejší zasedání tak v sobě skrývá výrazná holubičí rizika. Dopady na samotný kurz eura by však nemusely být fatální, neboť citlivost evropské měny na krátkodobé rozdíly v úrokových sazbách v poslední době znatelně klesla.
