Americké akcie ve čtvrtek zakončily obchodování v červených číslech, přestože se hlavní indexy během dne dokázaly částečně zotavit z výraznějších ztrát.
Geopolitické napětí na Blízkém východě, rostoucí ceny energií a opatrnost centrálních bank vytvořily prostředí vysoké nejistoty, které investory drží v defenzivní pozici.
Referenční index S&P 500 uzavřel se ztrátou 0,2 % na úrovni 6 608,55 bodu. Technologický index Nasdaq Composite odepsal 0,3 % a zakončil obchodování na 22 090,69 bodech. Dow Jones Industrial Average ztratil 0,4 % a klesl na 46 022,14 bodu. V průběhu dne přitom indexy klesaly výrazněji – S&P 500 byl v jednu chvíli téměř o procento níže a Nasdaq dokonce o 1,4 %.
Trhy se krátce stabilizovaly poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán po téměř třech týdnech vojenských útoků USA a Izraele ztratil schopnost obohacovat uran a vyrábět balistické rakety. Tato slova na chvíli uklidnila investory, nicméně pozitivní sentiment nevydržel až do závěru obchodování.
Ještě před Netanjahuovým prohlášením panovala na trzích výrazná nervozita kvůli eskalaci útoků na energetickou infrastrukturu v regionu. Největší pozornost přitáhl zásah plynového pole South Pars, které je íránskou částí největšího naleziště zemního plynu na světě.
Írán na útok reagoval údery na energetická zařízení v Kataru a Saúdské Arábii. Tento vývoj vyvolal obavy z širšího regionálního konfliktu a zároveň z dlouhodobějšího omezení globálních dodávek energie.
Podle Michaela O’Rourkea, hlavního tržního stratéga společnosti Jones Trading, zůstávají ceny energií hlavním katalyzátorem pohybů akciových trhů. Investoři se obávají, že pokračující útoky na energetickou infrastrukturu mohou dále prohloubit globální energetickou krizi.
Dalším alarmujícím signálem bylo vyjádření šéfa společnosti QatarEnergy, podle něhož íránské útoky vyřadily až 17 % katarské kapacity pro export LNG. Opravy mohou podle prvních odhadů trvat až pět let. Katar přitom patří mezi největší exportéry zkapalněného zemního plynu na světě, takže jakékoli dlouhodobé omezení dodávek může mít významné dopady na globální energetický trh.
Investoři současně analyzovali sérii rozhodnutí světových centrálních bank. Federální rezervní systém, Evropská centrální banka i Bank of England ponechaly úrokové sazby beze změny a signalizovaly, že situaci budou nadále pozorně sledovat.
Všechny tři instituce zároveň zvýšily své inflační prognózy pro letošní rok, aby zohlednily dopady rostoucích cen ropy způsobených konfliktem na Blízkém východě. Centrální bankéři zdůraznili, že je zatím příliš brzy přesně vyhodnotit ekonomické dopady aktuální situace.
Aktualizovaný dot plot Fedu však naznačil, že možnost snížení úrokových sazeb v průběhu letošního roku stále zůstává ve hře. Trh přitom ještě na začátku roku očekával výrazně uvolněnější měnovou politiku, což se nyní ukazuje jako méně pravděpodobné.
Podle Dennise Follmera ze společnosti Montis Financial je současný vývoj pro akciové trhy frustrující. Ropný šok, který může být pouze dočasný, totiž nutí centrální banky odkládat případné snížení sazeb. To je v rozporu s očekáváními investorů, kteří ještě nedávno počítali s rychlejším uvolněním měnové politiky.
Výsledkem je situace, kdy se akciové indexy již několik měsíců pohybují v relativně úzkém obchodním pásmu a reagují především na vývoj cen ropy.
Čtvrteční ekonomický kalendář přinesl také několik důležitých makroekonomických údajů ze Spojených států. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl na 205 tisíc, což bylo méně, než očekávali analytici. Trh práce tak zatím zůstává relativně silný.
Naopak výrazně negativním překvapením byl vývoj na trhu s bydlením. Prodeje nových domů se v lednu meziměsíčně propadly o 17,6 % na 587 tisíc jednotek. Jde o nejnižší úroveň od října 2022 a další důkaz, že vysoké úrokové sazby nadále výrazně tlumí aktivitu v realitním sektoru.
Kombinace silného trhu práce a slabšího trhu s bydlením vytváří pro Fed složité prostředí. Centrální banka musí balancovat mezi rizikem přetrvávající inflace a zpomalující ekonomickou aktivitou.
Velmi volatilní byl během dne také vývoj na energetických trzích. Cena ropy Brent, která slouží jako globální benchmark, během čtvrtka krátce vyskočila až o 10,9 % na 119,11 dolarů za barel.
Později však část zisků odevzdala a po Netanjahuově tiskové konferenci se vrátila zpět na přibližně 107 dolarů za barel. Americká ropa WTI nakonec klesla o 1,2 % na 94,31 dolarů za barel.
Velkou pozornost investorů přitahuje také situace kolem Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy, kterou prochází přibližně 20 % světového obchodu s ropou. Kvůli bezpečnostním obavám se řada tankerů průlivu vyhýbá, což dále komplikuje globální dodávky.
Netanjahu uvedl, že Izrael spolupracuje s USA na zajištění bezpečnosti této strategické trasy a zároveň zdůraznil potřebu budování ropovodů a plynovodů, které by umožnily transport energií mimo tento kritický bod.
Na firemní úrovni zaujaly výsledky společnosti Micron Technology (MU) . Výrobce paměťových čipů oznámil mimořádně silné hospodářské výsledky, které výrazně překonaly očekávání analytiků.
Upravený zisk na akcii dosáhl 12,20 dolaru, zatímco před rokem činil 1,56 dolaru. Tržby meziročně vzrostly o 196 % na 23,86 miliardy dolarů. Hrubá marže se vyšplhala na rekordních 74,9 %.
Navzdory těmto číslům akcie společnosti klesly téměř o 4 %. Investory znepokojil plán společnosti zvýšit kapitálové výdaje na více než 25 miliard dolarů v roce 2026, což je přibližně o 5 miliard více, než se dříve očekávalo.
Podle generálního ředitele Sanjaye Mehrotry je však tento krok nezbytný. Paměťové čipy se v éře umělé inteligence stávají strategickou komponentou a Micron chce posílit svou výrobní kapacitu, aby dokázal uspokojit rostoucí poptávku datových center a technologických firem.
Negativní sentiment na globálních trzích se projevil také v Praze. Index PX oslabil o 1,67 % na 2 552,78 bodu a ukončil tak třídenní růstovou sérii.
Největší tlak na index vyvíjely bankovní tituly, které patří mezi klíčové komponenty pražského trhu. Výrazně oslabily také akcie zbrojařské společnosti CSG, které reagovaly na celkovou nervozitu investorů.
Česká koruna zároveň mírně oslabila vůči euru a ztratila i proti americkému dolaru.
Současná situace ukazuje, že akciové trhy jsou v roce 2026 mimořádně citlivé na geopolitický vývoj a zejména na výkyvy cen energií. Konflikt na Blízkém východě totiž zasahuje přímo do infrastruktury, která je klíčová pro globální dodávky ropy a zemního plynu.
Dokud nebude jasné, zda se konflikt začne uklidňovat, nebo naopak dále eskalovat, lze očekávat pokračující volatilitu na finančních trzích. Pro investory tak zůstává hlavní otázkou, zda jde pouze o krátkodobý geopolitický šok, nebo o začátek delšího období energetické nestability.
