Aplikace pro streamování hudby již nějakou dobu nenápadně posouvají své uživatele do éry umělé inteligence, avšak dosavadní úspěchy byly spíše omezené. Nyní se ale situace dramaticky mění. Společnost Spotify Technology S.A. (SPOT) přichází s komplexním přístupem k budoucnosti osobního objevování hudby, který se v mnoha formátech opírá o pokročilé textové výzvy. Odborníci se shodují, že tyto masivní technologické investice mohou být naprosto klíčové pro schopnost firmy vybudovat kolem svého byznysu pomyslný ochranný příkop.
Tato strategická nutnost vyvstává především proto, že samotný základní produkt, tedy hudba, se napříč streamovacími aplikacemi stává snadno zaměnitelnou komoditou. Nedávno spuštěná integrace systému ChatGPT umožňuje uživatelům propojit své účty přímo s generativním chatbotem od společnosti OpenAI. Pro tvůrce ChatGPT jde o cenný krok v jejich širší snaze přeměnit svého chatbota na platformu pro aplikace třetích stran, které mohou fungovat přímo uvnitř konverzací.
Pro švédského streamovacího giganta je to naopak strategická sázka na to, že personalizovaná doporučení hudby a podcastů se radikálně zlepší. Uživatelé mohou využít dnes již důvěrně známý formát konverzace s umělou inteligencí a jednoduše jí sdělit, co přesně hledají. Mohou si vyžádat konkrétní písně, umělce, alba, playlisty nebo epizody podcastů na základě své momentální nálady, oblíbeného žánru či specifického tématu.
Výsledky tohoto hledání se objevují přímo v rozhraní ChatGPT a následně se otevírají v domovské aplikaci pro samotné přehrávání. Posluchači mohou s doporučeními dále interaktivně pracovat a nabízet mnohem větší specifičnost, než jakou umožňuje klasická a poněkud zastaralá zpětná vazba ve formě tlačítek líbí či nelíbí. Zástupci platformy zdůrazňují, že tyto textové výzvy představují jedinečnou příležitost k objevování nových skladeb nebo k oživení starých oblíbených hitů.
Integrace je přitom plně volitelná a uživatelé ji mohou kdykoli deaktivovat. Vedení firmy také jasně deklarovalo, že nebude sdílet žádný hudební ani podcastový obsah s OpenAI pro účely trénování modelů, čímž reaguje na rostoucí obavy hudebního průmyslu ohledně autorských práv. Platforma navíc nedávno představila funkci Prompted Playlist, která uživatelům umožňuje využít své pocity nebo vzpomínky k vytvoření zcela vlastního, na míru šitého mixu.
Konkurenční streamovací služby napojené na velké technologické hráče pochopitelně nezůstávají pozadu a zkoumají velmi podobné funkce. Společnost Apple Inc. (AAPL) postupně začleňuje umělou inteligenci do své služby Apple Music. Její beta funkce Playlist Playground se nejvíce blíží tomu, co dělá švédský rival, protože se rovněž zaměřuje na interakci založenou na chatu. Firma také představila nástroj AutoMix, který automaticky prolíná skladby na základě tempa a rytmu.
Pozadu nezůstává ani Amazon.com, Inc. (AMZN) , jehož hudební divize nabízí od poloviny roku 2024 funkci Maestro. Ta umožňuje posluchačům generovat playlisty pomocí textových popisů nebo dokonce emotikonů, ačkoli zatím zůstává pouze ve fázi beta testování. Přestože konkurenti nabízejí podobné katalogy, výkonní ředitelé Spotify opakovaně označují umělou inteligenci za ústřední prvek své strategie pro udržení loajality předplatitelů.
Během nedávného hovoru k hospodářským výsledkům vedení investorům sdělilo, že vylepšení v oblasti objevování hudby jsou pro udržení angažovanosti uživatelů naprosto zásadní. Spoluředitel Alex Norström potvrdil, že investice do personalizace se vyplácejí, což znamená, že lidé tráví s aplikací více dní v měsíci. Interaktivní funkci iDJ, představenou v roce 2023, využívalo podle posledních zpráv zhruba 90 milionů předplatitelů, kteří s ní strávili přes čtyři miliardy hodin.
Norström trefně poznamenal, že zatímco iDJ představuje jakési neformální chatovací rozhraní, nové textové playlisty fungují jako režim hlubokého výzkumu. Uživatelé si doslova píší svůj vlastní algoritmus. Podle analytiků se však tento manažerský optimismus musí brzy přetavit v hmatatelnou realitu. Konkurenti včetně platformy YouTube patřící pod Alphabet Inc. (GOOGL) totiž nabízejí stále sofistikovanější doporučovací systémy a téměř identické hudební katalogy.
Michael Pachter ze společnosti Wedbush Securities přirovnává současnou situaci na trhu streamování k vyhledávačům. Stejně jako jsou Bing od Microsoft Corporation (MSFT) a Edge téměř identické s Googlem, jsou i hudební knihovny napříč platformami stejné. Google si však dokázal rozšířit svůj ochranný příkop nabídkou funkcí, které službu činí nepostradatelnou. Náklady na přechod k jiné službě mohou být nenápadné, ale jsou obrovské, protože uživatelé si roky budují knihovny a trénují své algoritmy.
Každá další integrace, ať už s palubní deskou automobilu, hlasovým asistentem nebo nyní s AI chatbotem, tento ekosystém dále upevňuje. Platforma je dnes propojena s více než dvěma tisíci typy zařízení. Ačkoli akcie firmy v uplynulém roce zaznamenaly propad o téměř 20 %, analytici z Bank of America hodnotí titul jako nákupní příležitost a věří, že sázka na produktové inovace a rozsah platformy se z dlouhodobého hlediska vyplatí.
Spoluředitel Gustav Söderström věří, že vybudování hudební aplikace, se kterou mohou uživatelé plynule konverzovat a která plně chápe každého posluchače, přesune konzumaci hudby z pasivního zážitku na plně interaktivní. S tímto vyhraněným pohledem však zcela nesouhlasí Mark Mulligan, výkonný ředitel výzkumné společnosti MIDiA Research. Podle něj se sice konzumace hudby rozdělila na pasivní a aktivní, ale širší trend směřuje spíše k rostoucí pasivitě skrze kurátorované playlisty a AI stanice.
Mulligan se domnívá, že nové agentní funkce představují spíše chytrý kompromis. Umožňují uživateli vynaložit jen malé množství počátečního úsilí výměnou za obrovské množství následného pasivního poslechu. Čím více se navíc algoritmus učí o chování a vkusu posluchače, tím lepší jsou jeho doporučení a tím méně se uživatel musí aktivně zapojovat. V tomto novém modelu streamování začíná být samotný podkladový obsah méně důležitý než pocit uživatelského uspokojení.
Schopnost explicitně vyloučit konkrétní umělce nebo zúžit výběr na specifický subžánr může způsobit, že objevování hudby s asistencí umělé inteligence bude působit mnohem více na míru než tradiční algoritmické playlisty. Jakékoli předpovědi o konečném dopadu umělé inteligence na hudební průmysl však zůstávají spíše kvalifikovaným odhadem. Už nyní je ale zřejmé, že technologie má drtivý dopad na samotnou podstatu hudebního katalogu.
Podle nedávné zprávy společnosti Rothschild & Co Redburn generují platformy pro převod textu na hudbu, jako je například Suno, přibližně sedm milionů skladeb denně. To zhruba odpovídá celému katalogu Spotify z doby před nástupem umělé inteligence, který je nyní vytvořen každé dva týdny. Analytik Ed Vyvyan tento bezprecedentní fenomén označil za naprostou záplavu, která může trh zcela zahltit.
Vedení streamovací platformy však naznačuje, že pro budoucnost není nejdůležitější samotná hudba, ale datová sada, která teprve vzniká. Firma buduje unikátní databázi propojující lidský jazyk s hudbou, která dosud neexistovala. Zatímco velký jazykový model může komoditizovat objektivní fakta, nedokáže definovat subjektivní pojmy. Neexistuje totiž žádná faktická odpověď na to, co je hudba na cvičení. Pro někoho je to hip hop, pro jiného elektronická taneční hudba a pro miliony dalších tvrdý metal. Právě toto hluboké porozumění uživatelským nuancím má být tím pravým klíčem k budoucí dominanci.
