Globální odklon od ropy a zemního plynu je stále častěji vnímán spíše jako otázka národní bezpečnosti než pouhá reakce na klimatické změny. Podle analytiků a stratégů je tento energetický přechod v současnosti urychlován geopolitickým napětím a narušením globálních dodavatelských řetězců v důsledku konfliktů.
Eskalující vojenské akce na Blízkém východě, zejména válka v Íránu, způsobily bezprecedentní narušení dodávek energií. Hormuzský průliv, který je klíčovým světovým uzlem pro přepravu ropy, byl prakticky uzavřen. Tím bylo z globálního trhu odříznuto zhruba 16 milionů barelů ropy denně. Futures kontrakty na mezinárodní benchmark ropy Brent (BZ =F) a americkou lehkou ropu WTI (CL =F) si od začátku konfliktu připsaly více než 40 %.
Odborníci z oboru, jako Jeff Currie ze společnosti Carlyle, upozorňují, že současná krize výrazně urychlí energetickou transformaci, přičemž bezpečnost dodávek je nyní absolutní prioritou. Fosilní paliva jsou sice snadno obchodovatelná, ale to je zároveň činí extrémně zranitelnými vůči geopolitickým šokům. Jak poznamenal Roger Diwan ze S&P Global Commodity Insights, zatímco solární panely nebo elektromobil dovezete pouze jednou, ropu musíte dovážet každý den. Státy proto intenzivně hledají cesty, jak snížit závislost na importovaných uhlovodících v éře, kdy tradiční jistoty globalizovaného obchodu selhávají.
