Americké akciové trhy zakončily pondělní obchodování převážně v červených číslech, když se nepodařilo udržet počáteční růst z úvodu seance.
Index S&P 500 nakonec klesl o 0,4 %, technologický Nasdaq Composite odepsal 0,7 %, zatímco Dow Jones Industrial Average si připsal pouze mírný zisk 0,1 %.
Právě Dow Jones se díky tomuto růstu dokázal dostat zpět nad hranici korekce, tedy poklesu o 10 % od posledních maxim. Ostatní indexy však zůstávají pod tlakem a potvrzují, že sentiment na trzích je nadále velmi křehký.
Vývoj během dne ukázal typický pattern současného trhu – rychlý růst následovaný výprodejem. Indexy přitom během seance rostly až o téměř 1 %, než se trend otočil.
Hlavním faktorem dění na kapitálových trzích i nadále zůstává pokračující konflikt na Blízkém východě. Investoři čelí protichůdným zprávám o možných jednáních mezi USA a Íránem, zatímco vojenské operace pokračují.
Prezident Donald Trump hovoří o „vážných“ jednáních a možném dosažení dohody, zároveň však otevřeně hrozí útoky na íránskou energetickou infrastrukturu v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
Írán naopak popírá existenci přímých jednání a označuje americké požadavky za nepřijatelné. Tento informační chaos výrazně zvyšuje nejistotu a komplikuje investorům odhad dalšího vývoje.

Napětí navíc roste i na vojenské úrovni. Útoky na americké cíle, zapojení dalších aktérů v regionu a přípravy možných operací zvyšují riziko širší eskalace konfliktu.
Minulý týden byl pro akciové trhy mimořádně negativní. Nasdaq i Dow Jones se dostaly do korekce, když klesly o více než 10 % od svých maxim. S&P 500 zakončil týden zhruba 8,7 % pod svým vrcholem.
Současný vývoj tak odpovídá klasické fázi korekce, kdy trhy přehodnocují očekávání. Podle některých názorů mohou být současné poklesy do určité míry přehnané, protože akcie často započítávají i scénáře, které se nakonec nenaplní.
Zároveň se objevuje argument, že poklesy mohou vytvářet příležitosti pro investory s volným kapitálem. Po několikaletém růstu totiž ocenění akcií nebyla takto atraktivní již několik měsíců.
Významným faktorem zůstává růst cen ropy, která se během dne dostala nad 115 dolarů za barel, než část zisků odevzdala. Vyšší ceny energií zvyšují inflační tlaky a zároveň zhoršují výhled pro ekonomický růst.
To se promítá i do dluhopisového trhu. Výnosy státních dluhopisů rostou, což představuje negativní faktor pro akcie. Vyšší výnosy totiž zvyšují alternativní výnos bezrizikových aktiv a zároveň zvyšují diskontní sazby používané při oceňování akcií.
Kombinace drahé ropy a rostoucích výnosů vytváří prostředí, které je pro akciové trhy strukturálně nepříznivé.
Pozornost investorů se soustředila také na vystoupení šéfa Federal Reserve, Jerome Powell. Ten naznačil, že centrální banka zatím nevidí důvod k okamžité reakci na energetický šok.
Powell uvedl, že měnová politika je v současnosti nastavena správně a Fed si může dovolit vyčkávat na další data. Zároveň zdůraznil, že dlouhodobá inflační očekávání zůstávají ukotvená, což snižuje potřebu okamžitého zpřísnění politiky.

Tento relativně klidný tón pomohl zmírnit tlak na dluhopisovém trhu a částečně stabilizoval situaci. Přesto však trh nadále nepočítá se snižováním sazeb v letošním roce.
Negativní sentiment se projevil i na domácím trhu. Pražská burza pokračovala v poklesu, když index PX oslabil o 0,49 % na 2470,45 bodu, což představuje nejnižší úroveň od loňského listopadu.
Hlavním tahounem poklesu byly bankovní tituly, které reagují citlivě na změny úrokových sazeb i celkový tržní sentiment. Většina emisí uzavřela v červených číslech, výjimkou byla pouze energetická společnost ČEZ, která si připsala mírný zisk.