Investoři vkládali do dubna značné naděje. Historicky silná sezónnost tohoto měsíce měla přinést tolik potřebné oživení po mimořádně náročném začátku roku. Podle dat společnosti Dow Jones Market Data, která sahají až do roku 1928, představuje duben pro akciové trhy tradičně druhý nejúspěšnější měsíc v kalendáři. Realita současného makroekonomického prostředí však tento zažitý vzorec vystavuje těžké zkoušce.
První čtvrtletí totiž přineslo studenou sprchu. Širší index S&P 500 (^GSPC) se propadl o 4,6 %, což představuje jeho vůbec nejhorší start do nového roku od krizového období 2022. Americké akcie byly taženy dolů hned dvěma silnými proudy: rostoucími obavami z disrupce způsobené umělou inteligencí a intenzivní nejistotou obklopující eskalující konflikt s Íránem.
Přesto trhy vstoupily do nového měsíce s patrnou dávkou optimismu. Během prvního dubnového čtvrtka si S&P 500, tradiční Dow Jones Industrial Average (^DJI) i technologický Nasdaq Composite (^IXIC) připsaly své největší týdenní zisky letošního roku. Tento silný odraz od pomyslného dna naznačil, že kapitál je stále připraven riskovat, pokud dostane správný impuls.
Podle Marty Nortonové, hlavní investiční stratéžky společnosti Empower, však geopolitické napětí zůstává pomyslným slonem v místnosti. Na otázku, co momentálně představuje největší hrozbu pro trhy, odpověděla zcela jednoznačně trojím zopakováním slova Írán. Investoři totiž netuší, jak dlouho bude konflikt trvat, ani jak hluboce zasáhne globální ekonomiku a komoditní trhy, zejména pak jakým způsobem zareaguje Ropa (CL=F) .
Nortonová a další analytici se shodují, že stávající konflikt přímo ohrožuje tři základní pilíře, na kterých by musela stát jakákoliv udržitelná tržní rally. Těmito pilíři jsou klesající inflace, reálná vyhlídka na uvolňování měnové politiky Federálního rezervního systému a neotřesitelná důvěra v odolnost korporátních zisků.
Ze zmíněné trojice rizik představuje inflace ten nejbezprostřednější problém. Dosavadní ekonomické reporty zatím nedokázaly plně zachytit vliv íránského konfliktu na širší ekonomiku, s výjimkou rostoucích cen pohonných hmot. To se však brzy změní. Russell Price, hlavní ekonom společnosti Ameriprise, varuje, že páteční zpráva o březnovém indexu spotřebitelských cen (CPI) bude pravděpodobně první skutečnou fackou pro trhy od úderu amerických a izraelských sil na Írán z 28. února.
Známky hromadících se cenových tlaků jsou již jasně viditelné. Složka ISM mapující placené ceny, která slouží jako klíčový ukazatel vstupních nákladů firem, v březnu vyskočila na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2022. Price z Ameriprise predikuje, že březnový CPI meziměsíčně vzroste o 0,9 % a meziročně o 3,3 %. U jádrové inflace pak očekává meziměsíční nárůst o 0,3 % a meziroční o 2,7 %.
Analytici z BofA Global Research přidávají další vrstvu znepokojení. Očekávají, že index výdajů na osobní spotřebu (PCE), který je preferovaným inflačním měřítkem samotného Fedu, dosáhne ve druhém čtvrtletí vrcholu kolem 4 %, než začne v příštím roce klesat. Vyšší inflace by přitom fatálně zkomplikovala plány centrální banky ohledně trajektorie úrokových sazeb.
Rob Haworth z U.S. Bank spatřuje největší riziko v tom, že se inflace tažená energiemi přelije do jádrových ukazatelů. Pokud se jádrová inflace ukáže jako lepkavá, Fed bude nucen držet sazby na zvýšené úrovni mnohem déle. Předseda Fedu Jerome Powell již minulý týden zdůraznil, že úrokové sazby se mohou vydat oběma směry v závislosti na rizicích pro ekonomiku.
Odolnost amerického hospodářství navíc dává Fedu prostor k vyčkávání. Březnová data ukázala tvorbu 178 000 nových pracovních míst, což překonalo odhady, zatímco nezaměstnanost klesla na 4,3 %. Podle nástroje CME FedWatch Tool nyní obchodníci naceňují 72,7% pravděpodobnost, že Fed na svém prosincovém zasedání ponechá sazby beze změny. Jde o drastický obrat oproti konci loňského roku, kdy trhy agresivně sázely až na čtyři snížení sazeb do konce roku 2026.
Třetím a neméně důležitým faktorem je otázka, zda korporátní zisky dokážou odolat narůstajícímu tlaku. Podle Nortonové z Empower jsou nyní hospodářské výsledky firem pro výkonnost akciového trhu kritičtější než kdy jindy, protože investoři v nich zoufale hledají stopy po dopadech blízkovýchodního napětí na reálnou ekonomiku.
Výhled zatím zůstává překvapivě pozitivní. John Butters, seniorní analytik společnosti FactSet, upozorňuje, že odhady zisku na akcii (EPS) pro index S&P 500 na rok 2026 se ke konci března pohybovaly kolem 320 dolarů. To představuje solidní meziroční nárůst o 4,1 %. S blížícím se startem výsledkové sezóny se navíc analytici zdají být ve svých prognózách pro první čtvrtletí optimističtější, než je běžné.
Firmy samotné tento sentiment do jisté míry podporují. Více společností z hlavního indexu vydalo pro probíhající kvartál pozitivní výhled zisku než ten negativní. Tento optimismus má však jednu zásadní trhlinu. Butters varuje, že pozitivní očekávání jsou silně koncentrována v sektoru informačních technologií. Pokud by síla technologických gigantů začala slábnout, širší obraz korporátních zisků by se stal extrémně zranitelným.
Interpretace nadcházejících výsledků bude navíc mimořádně složitá. Haworth z U.S. Bank podotýká, že pro managementy firem bude obtížné kvantifikovat dopady íránského konfliktu na základě pouhého jednoho měsíce narušení dodavatelských a odbytových řetězců. Trh bude proto bedlivě sledovat doprovodné komentáře vedení.
Analytici budou hledat paralely s loňskou výsledkovou sezónou za třetí čtvrtletí. Klíčové bude zjistit, zda korporátní lídři využijí podobný komunikační scénář jako při tehdejších debatách o celních bariérách a geopolitické nejistotě. Právě tyto nuance v rétorice mohou nakonec rozhodnout o tom, zda se dubnová rally udrží při životě, nebo zda podlehne váze makroekonomických a geopolitických rizik.
