Druhý kvartál odstartoval na finančních trzích překvapivým vývojem, když americká měna namísto očekávaného oslabování začala výrazně posilovat. Problémy na Blízkém východě sice vyvolávají mezi investory značnou nervozitu, avšak robustní ekonomická data ze Spojených států poskytují dolaru pevné zázemí. Trhy se tak ocitly v poměrně neobvyklé situaci, kdy navzdory všudypřítomnému stresu americká měna neztrácí půdu pod nohama, ale naopak dominuje.
Největší tlak na současné tržní prostředí vyvíjí energetický sektor. Stupňující se napětí v oblasti Hormuzského průlivu žene ceny černého zlata strmě vzhůru. Ropa Brent (BZ=F) se vyšplhala až k hranici 110 dolarů za barel, což dramaticky zvyšuje energetické náklady napříč globální ekonomikou. Tento cenový šok představuje obrovskou zátěž především pro regiony, které jsou závislé na importu energií, jako je Evropa a Asie. Tyto oblasti nyní čelí složitému úkolu, jak vybalancovat hospodářský růst s rostoucí inflací.
Spojené státy se naproti tomu nacházejí v mnohem komfortnější pozici. Díky silnějším domácím dodávkám energií, stabilnímu sektoru služeb a odolnému trhu práce dokáže americká ekonomika těmto globálním otřesům úspěšně vzdorovat. Právě tento strukturální rozdíl udržuje globální poptávku po dolaru na velmi vysoké úrovni. K jeho síle přispívá i přetrvávající nejistota na mezinárodní scéně. Ačkoliv probíhají diplomatická jednání o snížení napětí a diskutuje se o pětačtyřicetidenním dočasném příměří, trhy si uvědomují, že jde pouze o odklad problému, nikoliv o jeho vyřešení. Investoři proto nadále preferují bezpečné přístavy, mezi nimiž hraje dolar prim.
Nedávnou rally americké měny však nelze vysvětlit pouze globálním geopolitickým napětím. Zásadním motorem růstu jsou překvapivě silná makroekonomická data z domácí ekonomiky. Březnová tvorba pracovních míst výrazně překonala odhady analytiků, když americké hospodářství vygenerovalo 178 tisíc nových pozic. Míra nezaměstnanosti zůstala na solidních 4,3 % a mzdy nadále stabilně rostou. Tato kombinace vysílá jasný signál, že americká centrální banka nemá žádný důvod spěchat se snižováním úrokových sazeb a musí zůstat maximálně obezřetná.
Očekávání trhu ohledně budoucího vývoje měnové politiky se proto radikálně mění. Zatímco ještě nedávno panoval široký konsenzus, že cyklus uvolňování sazeb odstartuje již letos, současná realita nutí investory k přehodnocení pozic. Vyšší inflační prognózy a rostoucí ceny energií dokonce vracejí do hry možnost dalšího zvýšení sazeb. I pouhé oddálení prvního snížení úroků však bohatě stačí k tomu, aby si dolar udržel svou atraktivitu. Svou roli hrají i vládní finance. Přestože Spojené státy tíží masivní dluh ve výši zhruba 39 bilionů dolarů, v krátkodobém horizontu rostoucí výnosy dluhopisů dolaru pomáhají. Vyšší výnosy lákají kapitál a tlumí ochotu investorů riskovat.
Klasická rovnováha na komoditních trzích, kde investoři tradičně hledají útočiště, je v současnosti narušena. Zatímco ropa zdražuje kvůli problémům na straně nabídky, Zlato (GC=F) podobný raketový růst nezažívá. Důvodem je akutní potřeba hotovosti mezi investory a vysoké reálné úrokové sazby, které snižují atraktivitu drahých kovů. Zlato tak může oslabovat i v dobách krize, pokud jsou tržní hráči nuceni likvidovat svá aktiva pro pokrytí ztrát jinde. Pokud se navíc ceny ropy udrží nad hranicí 107 dolarů dlouhodoběji, vzniká reálné riziko stagflace, tedy situace, kdy ekonomika zpomaluje, ale ceny nadále rostou. V takovém scénáři je vysoce pravděpodobné, že si dolar svou sílu udrží.
Síla americké měny nedopadá na všechny světové regiony stejně. V současné době čelí největšímu tlaku Euro (EURUSD=X) a Japonský jen (USDJPY=X) . Evropská ekonomika je extrémně citlivá na výkyvy cen z dovozu. Rostoucí ropa tak okamžitě importuje inflaci do eurozóny a dusí hospodářský růst. Evropská centrální banka má kvůli tomu svázané ruce a disponuje mnohem menším manévrovacím prostorem pro úpravu sazeb než Fed. V Japonsku je situace ještě vyhrocenější. Dlouhodobě slabý jen je nyní pod drtivým tlakem drahých energií a silného dolaru. Přiblížení měnového páru k hranici 160 není jen psychologickým milníkem, ale kritickým bodem, který může přimět japonskou centrální banku k přímé intervenci na trzích.
Pohled na grafy potvrzuje fundamentální předpoklady o dominanci americké měny. Americký dolarový index (DX-Y.NYB) se úspěšně odrazil od svých minim poblíž 96,55 bodu a vrátil se zpět k psychologické hranici 100 bodů. V poslední době se cena vymanila z úzkého pásma 99,70 až 100,20 bodu a nyní osciluje těsně pod horní hranicí této rezistence. Právě úroveň 100,20 bodu je z technického hlediska naprosto klíčová, neboť trh s jejím překonáním v minulosti již několikrát bojoval. Její proražení pravděpodobně určí další střednědobý trend.
Krátkodobé indikátory rovněž signalizují sílu. Osmidenní i jednadvacetidenní klouzavý průměr se nacházejí pod aktuální cenou, což potvrzuje solidní poptávku. Pokud index přesvědčivě prorazí nad 100,20 bodu, otevírá se mu cesta k cílům na 100,60, následně 101 a v delším horizontu až k pásmu 103 až 104 bodů. V případě selhání se první úroveň podpory nachází na 99,70 bodu. Další záchytné body leží v zóně 99,60 až 99,30 bodu, přičemž kritickou podporu představuje úroveň 98,50 bodu, jejíž prolomení by mohlo znamenat návrat k 96,55 bodu. Indikátor Stochastic RSI sice z vysokých úrovní mírně klesá, což naznačuje možnou pauzu v růstu, avšak celkový trend zůstává vzestupný.
Následující dny budou pro další směřování trhů rozhodující. Investoři budou pečlivě sledovat nejen vývoj americko-íránských vztahů, ale především klíčová data z americké ekonomiky, jako je index nákupních manažerů ve službách (ISM), zápis ze zasedání FOMC a údaje o spotřebitelské inflaci (CPI). Pokud drahé energie poženou inflaci výše, trhy se utvrdí v přesvědčení, že Fed sazby nesníží, což dolaru dodá potřebné palivo k proražení nad úroveň 100,20 bodu. Globální ekonomika se nachází v kritickém bodě a dolarový index nyní funguje jako nejpřesnější barometr tohoto celosvětového napětí.
