Po dvou dnech solidních zisků se trh s drahými kovy nadechl k mírné stabilizaci. Obchodníci na globálních burzách v současnosti složitě vyhodnocují vyhlídky na diplomatické řešení válečného konfliktu v Íránu. Zlato (GC=F) se během čtvrtečního obchodování pohybovalo v těsné blízkosti hranice 4 715 dolarů za trojskou unci, přičemž si během předchozích dvou seancí připsalo k dobru 1,5 %. Tržní sentiment však zůstává extrémně napjatý, jelikož sporadické, avšak intenzivní boje hrozí kdykoliv zcela rozbít čerstvě dojednané a velmi křehké příměří.
Geopolitická situace se vyznačuje hlubokými rozpory mezi zúčastněnými stranami. Bílý dům oficiálně oznámil, že Spojené státy uspořádají s Íránem přímá jednání, což trhům dodalo mírný optimismus. Na druhou stranu však Teherán ostře odsoudil izraelské vojenské operace v Libanonu, které označil za flagrantní porušení sotva den starého příměří. Íránské síly navíc nadále pokračují ve vojenských úderech zaměřených na státy v oblasti Perského zálivu, což diplomatické snahy výrazně podkopává.
Klíčová námořní tepna, Hormuzský průliv, zůstává z velké části neprůjezdná a zablokovaná. Tento stav přetrvává navzdory oficiálním ujištěním ze strany Íránu, že obchodním plavidlům garantuje bezpečný průjezd. Tato paralýza strategického uzlu se okamžitě projevila na energetických trzích. Ropa (CL=F) zaznamenala prudký odraz směrem vzhůru, čímž korigovala svůj nejhlubší jednodenní propad od dubna roku 2020.
Akciové trhy naopak zamířily do červených čísel, zatímco ukazatel síly amerického dolaru zůstal během čtvrtečního obchodování téměř beze změny. Zajímavým fenoménem posledních téměř šesti týdnů, kdy válečný konflikt trvá, je úzká korelace mezi akciemi a drahými kovy. Tradiční vnímání žlutého kovu jako spolehlivého bezpečného přístavu mírně vybledlo. Důvodem je chování investorů, kteří tváří v tvář propadům na akciových trzích nuceně odprodávají své zlaté rezervy, aby získali hotovost na pokrytí ztrát a doplnění marží v jiných částech svých portfolií.
Válečný konflikt, který se přehoupl již do svého druhého měsíce, vyvolal masivní skok v cenách energií. Tento vývoj na globálním trhu s ropou a plynem logicky oživuje obavy z návratu silných inflačních tlaků. Pro centrální banky po celém světě to představuje kritický problém. Zvyšuje se totiž pravděpodobnost, že měnové autority budou nuceny odložit tolik očekávané snižování úrokových sazeb, nebo v krajním případě dokonce přistoupit k jejich dalšímu zvýšení.
Prostředí vysokých úrokových sazeb tradičně představuje silný protivítr pro aktiva, která sama o sobě nenesou žádný úrok ani dividendu. Zlato z historického hlediska nejvíce profituje z období, kdy jsou náklady na půjčování peněz nízké a investoři neobětují garantované výnosy z dluhopisů. Hrozba přísnější měnové politiky tak vytváří pomyslný strop pro další bezprostřední růst cen drahých kovů.
Proti tomuto scénáři však stojí jiný, neméně závažný makroekonomický faktor. Pokud by se válka na Blízkém východě protáhla do vleklého konfliktu, mohlo by to vést k plošnému zpomalení globálního hospodářského růstu. Takový vývoj by nevyhnutelně poškodil trh práce, což by centrálním bankám naopak poskytlo silný argument pro uvolnění měnové politiky a razantní snížení sazeb.
Zveřejněný zápis z březnového zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC), které se konalo 17. a 18. března, ukázal, že američtí centrální bankéři s těmito diametrálně odlišnými scénáři intenzivně zápasí. Tvůrci měnové politiky se ocitli v nezáviděníhodné pozici, kdy musí balancovat mezi rizikem zakořeněné inflace živené drahými energiemi a hrozbou ekonomické recese vyvolané geopolitickými šoky.
Analytický tým společnosti Standard Chartered Plc, vedený Emily Ashfordovou, ve své nejnovější zprávě upozorňuje na posun ve vnímání drahých kovů. Podle expertů zůstává v popředí role zlata jako poskytovatele okamžité likvidity, nikoliv jako nástroje pro diverzifikaci portfolia či klasického bezpečného přístavu. Analytici varují, že krátkodobé oživení cen vypadá velmi křehce a stabilnější půdu pod nohama by trh mohl najít až díky silnější podpoře ze strany fyzické poptávky.
Odlišný úhel pohledu nabízí James Luke, senior portfolio manažer ve společnosti Schroder Investment Management Ltd. Ten ve své analýze předpovídá, že drahý kov si bude pomalu razit cestu k vyšším hodnotám, a to i v případě, že se blízkovýchodní krize stane dlouhodobou záležitostí. Podle jeho slov bude kov nadále čerpat silnou podporu z takzvaného obchodu zaměřeného na znehodnocení měn. Tento trend je hnán hlubokými fiskálními obavami a rostoucí potřebou velkých hráčů zajistit svá portfolia proti případnému oslabení amerického dolaru.
Renisha Chainani, vedoucí výzkumu v bombajské obchodní platformě Augmont Enterprises Ltd., však nabádá k opatrnosti. Upozorňuje, že současné oživení na trhu se zlatem a stříbrem může mít velmi jepičí život, pokud dojde k opětovné eskalaci geopolitického napětí. Podle jejího hodnocení obsahuje současné příměří příliš mnoho nevyřešených proměnných na to, aby dokázalo udržet dlouhodobou a odolnou cenovou rally.
Při odpoledním obchodování v Asii (v 15:16 singapurského času) se spotová cena zlata držela takřka beze změny na úrovni 4 722,12 dolaru za unci. Stříbro (SI=F) zaznamenalo mírný pokles a sesunulo se na 74,07 dolaru za unci. Platina (PL=F) oslabila o rovné 1 %, zatímco Palladium (PA=F) si připsalo kosmetický zisk 0,1 %. Ukazatel Bloomberg Dollar Spot Index, sledující sílu americké měny, vzrostl o 0,1 % poté, co předchozí obchodní seanci zakončil s propadem o 0,8 %.
