Po rozpačitém úvodu obchodování uzavřel americký akciový trh čtvrteční seanci v zelených číslech. Investoři pozitivně reagovali na naděje, že dočasná dohoda o příměří na Blízkém východě vydrží, což by mohlo signalizovat konec nejhorší fáze tamního konfliktu.
Průmyslový index Dow Jones Industrial Average (^DJI) si připsal 0,58 % a za poslední dva dny tak kumulovaně vzrostl o 3,4 %. Podobně pozitivní sentiment zasáhl i další hlavní benchmarky. Širší S&P 500 (^GSPC) posílil o 0,62 %.
Technologický Nasdaq Composite (^IXIC) přidal 0,83 % a index menších společností Russell 2000 (^RUT) zpevnil o 0,60 %. Všechny tyto zmíněné ukazatele tak podle tržních dat prodloužily svou nepřerušenou sérii zisků již na sedm po sobě jdoucích obchodních dnů.
Obzvláště impozantní je zotavení technologického sektoru. Nasdaq během této vítězné šňůry zaznamenal masivní nárůst o 9,75 %, čímž se dostal na dosah úplného opuštění teritoria tržní korekce. Do té oficiálně spadl teprve nedávno, a to 30. března, kdy uzavřel více než 10 % pod svým předchozím lokálním maximem.
„Pokud jste si během celého tohoto turbulentního období udrželi dlouhé pozice, jste nyní v dobré kondici,“ zhodnotil situaci Mark Malek, investiční ředitel společnosti Muriel Siebert & Co. Zároveň však před přehnaným optimismem varoval.
Podle něj se na trh nyní vrhají investoři s pocitem, že jde o efekt napnutého praku, který akcie bezhlavě vystřelí vzhůru. „Něco mi říká, že tento trh tak trochu předbíhá sám sebe,“ dodal analytik.
Klíčovým faktorem pro další vývoj zůstává obnova volného pohybu obchodních a tankerkových lodí přes strategicky zásadní Hormuzský průliv. Právě tato námořní tepna se stala ústředním bodem druhého dne dohodnutého příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Americké akcie dokázaly smazat své dřívější ztráty poté, co generální tajemník NATO Mark Rutte vystoupil s uklidňujícím prohlášením. Uvedl, že britský premiér Keir Starmer stojí v čele snah o zformování mezinárodní koalice, která má kolektivně zajistit, aby průliv zůstal otevřený a bezpečný.
Tato iniciativa by mohla zahrnovat poskytnutí odminovací techniky, pokročilých radarových technologií i nasazení vojenských fregat. „Samozřejmě, jsme teprve na samém začátku,“ mírnil Rutte očekávání ohledně čerstvě uzavřené dvoutýdenní dohody.
Situace na Blízkém východě je totiž dlouhodobě napjatá. Írán začal vybírat mýtné od vybraných plavidel, kterým umožnil proplout tímto námořním uzlem, již 28. února. Tehdy došlo k prvním útokům ze strany USA a Izraele na íránské území. Před vypuknutím otevřeného konfliktu přitom tímto úsekem denně protékalo v průměru 20 milionů barelů surové ropy a ropných produktů.
Zda a za jakých podmínek se podaří tento objem dopravy plně obnovit, zůstává v tuto chvíli nejasné. Tato nejistota se okamžitě propsala do energetického sektoru. Ceny černého zlata ve čtvrtek oživily a oba hlavní benchmarky zamířily zpět směrem k psychologické hranici 100 dolarů za barel.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) s dodáním v květnu vzrostla o 3,7 % a uzavřela na hodnotě 97,87 dolaru za barel. Globální benchmark Brent (BZ=F) pro červnové kontrakty posílil o 1,2 % na 95,92 dolaru za barel, čímž podle dat agentury FactSet ukončil dvoudenní sérii poklesů.
Dohoda, která byla oznámena doslova za pět minut dvanáct v úterý večer, představuje podle Kennyho Zhua, analytika výzkumu energií a komodit ve společnosti Global X, pouhý výchozí bod. „Je to prostor pro vyjednávání a souhlas se zastavením nepřátelských akcí, ale není to dohoda samotná,“ vysvětlil Zhu s tím, že i toto základní porozumění se podle něj již začíná drolit.
„Tento příběh ještě zdaleka neskončil. Pouze jsme otočili stránku a začali novou kapitolu,“ komentovala aktuální dění Jamie Patton, spoluředitelka pro globální sazby ve společnosti TCW. Patton se domnívá, že prudké přecenění na trhu se státními dluhopisy bylo přehnané.
Ačkoliv ceny ropy zůstávají na zvýšených úrovních, ustoupily ze svých nedávných maxim kolem 110 až 115 dolarů za barel. Podle Patton rizika spojená s blízkovýchodním konfliktem rozhodně nezmizela, ale trhy již opustily fázi maximálního strachu.
Při pohledu na širší souvislosti však americký ekonomický obrázek působí stále poměrně nejistě. Hospodářský růst za čtvrté čtvrtletí byl revidován směrem dolů. Platí přitom jednoduchá rovnice: čím déle zůstanou ceny energií vysoko, tím horší dopad to bude mít na rozpočty domácností a jejich ochotu nadále utrácet.
Zásadním rizikem pro finanční trhy by byl scénář, ve kterém by Fed kvůli obavám z inflace ponechal úrokové sazby na současných úrovních, a to i v případě, že by americký trh práce vykazoval známky dalšího oslabování. Tento krizový scénář se však momentálně nejeví jako hlavní zdroj obav investorů.
Výrazná akciová rally z tohoto týdne působí povzbudivě, avšak Mark Hackett, hlavní tržní stratég společnosti Nationwide, varuje před předčasnými oslavami. „Před uzavřením definitivní dohody mezi USA a Íránem je nutné překonat ještě značné překážky. Posun trhů k novým historickým maximům bude pravděpodobně vyžadovat hmatatelnější výsledek,“ zdůraznil Hackett.
Stratég se nyní hodlá bedlivě soustředit na blížící se výsledkovou sezónu, od které konsenzus analytiků stále očekává dvouciferný růst firemních zisků. Wall Street se totiž zatím zdráhá přistoupit k jakýmkoliv revizím svých prognóz pouze na základě válečné nejistoty a volatility cen ropy.
Dan Boston, hlavní portfolio manažer fondu Polar Capital, označil situaci kolem Hormuzského průlivu za fascinující hádanku. Podle něj tento úzký pás moře dokonale ilustruje, jak zranitelnými se staly globální dodavatelské řetězce v éře tříštícího se světového řádu.
Tento nový řád nyní může zcela diktovat nejen toky ropy, ale také klíčových hnojiv před začátkem osevní sezóny nebo kritických hardwarových komponent nezbytných pro závod ve vývoji umělé inteligence. Boston je navíc přesvědčen, že současná situace jen potvrzuje jeho investiční tezi o tom, že globální vlna masivního zbrojení je teprve ve svých počátcích.
